Praha - Cesta Karla Schwarzenberga na Hrad vede přes to, jak se dnes od dvou odpoledne postaví k volbě prezidenta velká panelová sídliště. U Miloše Zemana zase rozhodne slezské a západočeské pohraničí.
První kolo prezidentských voleb totiž rozdělilo republiku jako dosud žádné jiné volby. A navíc se ukázalo, že za posledních několik let ekonomické krize změnili voliči v některých regionech politické preference.
Ve volbě Karla Schwarzenberga či Miloše Zemana se prohloubila názorová propast mezi Čechami a Moravou, mezi velkými městy a venkovem a zmiňovaná nová dělící čára vznikla uvnitř měst.
Jeden příklad tohoto úkazu: centrální obvod Praha 1 zvolil v roce 2006 ve sněmovních volbách pravicového lídra Mirka Topolánka 49 procenty hlasů, přičemž stejnou bilanci měl šéf ODS také na panelových sídlištích, například na Černém Mostě.
O předminulém víkendu hlasovalo 56 procent voličů z pražského centra pro Karla Schwarzenberga, avšak na sídlišti Černý Most to bylo o devatenáct procent méně.
Případ Mrkvičkovy ulice
Jednoznačnou přednost pravici dával dříve skoro každý Pražan. Stejný entuziasmus zůstal, anebo se posílil v prvním až sedmém pražském obvodě. V dalších ubývá s tím, jak v nich roste podíl panelových domů.
Před druhým kolem prezidentské volby z toho plyne, že kandidát Schwarzenberg měl kromě Černého Mostu agitovat především na sídlištích Letňany, Jižní Město, Řepy a Modřany. Ve všech získal v průměru o patnáct procent hlasů méně než v "cihlových čtvrtích" Vinohrad, Žižkova, Smíchova, Dejvic nebo Holešovic.
V řepské Mrkvičkově ulici dokonce Zemanovi podlehl.
Cihly proti panelům
Praha není výjimkou.
Vídeňské, Linecké, Pražské předměstí i další historická zástavba Českých Budějovic dávala Schwarzenbergovi v prvním kole od 32 do 42 procent hlasů. Čtyři velká panelová sídliště včetně největšího Máje mu přidělila nejvýš čtvrtinu hlasů.
V Českých Budějovicích jde o dlouhodobý trend. Přesto je nápadné, jak se čtvrti postavené z cihel od roku 2006 významně posunuly doprava, tedy ke Schwarzenbergovi, paneláky z Máje jsou zase o něco dál nalevo.
Obdobné pravidlo funguje dokonce v levicové metropoli Ostravě.
Za nejlepší adresu zde platí čtvrť Poruba, kde sice převažují panelové domy, ale život nekomplikuje těžký průmysl. Její části Pustkovec, Třebovice a Plesná jsou tradičně nejvíc pravicové, nově se k nim přidal také Svinov.
Spíše pravicovou část Ostravy dělí od radikálně levicových čtvrtí řeka Odra. Na jejím pravém břehu vyrostly ve stínu vysokých pecí například Vítkovice a Radvanice, o kus dál gigantické sídliště Ostrava-Jih.
Nespolehlivé satelity
Schwarzenberg se může vypravit i do okolí velkých měst.
Ještě před šesti lety byli obyvatelé satelitů nejvěrnějšími příznivci pravice. Například Šeberov, Koloděje a Lipence, které ještě leží v pražském katastru, anebo třeba Horoměřice, Přezletice, Šestajovice a Jesenice těsně za jeho hranicí volily dříve pravici až dvěma třetinami svých hlasů.
Od té doby je pravicové nadšení přešlo a za centrální Prahou zaostávají.
Pravidlo výjimečně neplatí u předměstí, odkud je nejblíže do centra, jako jsou Troja a Lysolaje, případně v tradičních obcích, kde nová výstavba typizovaných domků pouze doplňuje starší ulice. Víc než v Praze 1 volili Schwarzenberga v Černošicích, Dobřichovicích a Roztokách.
V Budějovicích je to stejné.
Na Vídeňském předměstí u nádraží získal Schwarzenberg přes 40 procent hlasů, to je v průměru o deset procent víc než v nově postavených periferiích, jako jsou Litvínovice, Homole nebo Srubec. Sněmovní volby před sedmi lety zaznamenaly opačný výsledek.
Obavy v Aši a Hlučíně
O plánu, kde získat poslední hlasy, nemusí složitě spekulovat ani Zemanův štáb. Nabízejí se mu levicové "kraje nerozhodných" na venkově.
Poražení kandidáti Jan Fischer a Jiří Dienstbier získali nejvíc příznivců na západ a sever od Plzně. V městečkách, jako jsou Hostouň na Domažlicku nebo Bezdružice u Tachova, obsadili první dvě místa a dohromady inkasovali skoro polovinu všech hlasů.
Největším městem, kde vyhrál Fischer, se stal třináctitisícový Aš, Dienstbier překonal všechny soupeře ve stejně velkém Tachově.
Expremiérovi Zemanovi mohou v západočeském pohraničí, které se bojí návratu sudetských Němců, pomoci kritické výroky na jejich adresu, ve slezských Sudetech ale musí hledat jiný recept.
Především Dienstbier získal velkou podporu v okresech Bruntál, Jeseník, Šumperk a Olomouc, které sousedí s pohořím Jeseníky.
Fischer se prosadil na nedalekém Hlučínsku. Tady mohou Zemanovi protiněmecké výroky naopak uškodit. Hlučínsko připojil Adolf Hitler v roce 1938 k Německé říši a místní obyvatelé obdrželi automaticky německé občanství. Čechoslováci je pak chtěli po válce jako "Sudeťáky" odsunout a komunistický režim je diskriminoval.
Velkou zásobárnou hlasů jsou pro Zemana také panelová sídliště na Ostravsku. Vedle stotisícové Ostravy-Jih získal Dienstbier pětinu voličů také v Havířově a Karviné.
