Praha - Odborné vzdělávání táhne. Práce v oboru, který žáci vystudují, už tolik ne.
Vyplývá to z výzkumu, který si zpracoval Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Ten srovnával spokojenost absolventů různých druhů vzdělání s volbou studijní dráhy a také to, zda tři roky od ukončení školy pracují ve vystudovaném oboru.
Výsledky ukázaly, že pokud by mohli volit znovu, vybrali by si studenti minimálně stejnou nebo vyšší úroveň vzdělání. Na druhou stranu ale jen malé procento středoškoláků z učilišť nebo středních odborných škol by raději studovalo na gymnáziu.
"Vyvrací to trochu časté obavy, že žáci nemají o odborné vzdělávání zájem," říká mluvčí NÚOV Zoja Franklová.
Gymnázium by chtělo studovat pouze jedno procento vyučených, šest procent absolventů středních odborných učilišť s maturitou a osm procent absolventů SOŠ.
Raději maturitu
Přibližně polovina vyučených a absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem však lituje, že si raději nezvolila vyšší vzdělání. S volbou oboru je spokojena také jen polovina těchto studentů.
Naopak 89 procent absolventů SOŠ považuje volbu úrovně vzdělání za dobrou. To, že si vybrali správný obor, si pak myslí dvě třetiny z nich.
"Důvody nespokojenosti mohou být jak individuální, tak třeba také zkreslené představy o náplni oboru, jeho neperspektivnost nebo vyšší studijní aspirace," říká Franklová.
Ještě zajímavější jsou však čísla ukazující, kolik vyučených a odborně vzdělaných nakonec nastoupí do práce v oboru, který vystudovali. Výsledky šetření ukazují, že značná část absolventů odchází hned po ukončení studia pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pak nadále pokračuje.
Rychle pryč a lepší plat
"V závěru studia mají přibližně dvě třetiny absolventů zájem uplatnit se ve vystudovaném oboru," tvrdí výzkum. Už po třech letech zůstává pouze 46 procent vyučených, 36 procent absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem a pouze 31 procent maturantů SOŠ.
Motivace jsou zřejmé: absolventi odcházejí za lepším platem a pracovními podmínkami. Často se uplatňují v profesích s výrazným nedostatkem pracovníků, jako jsou řidiči nebo strážníci.
"Zdá se, že největší problém je skryt už na základních školách," říká Franklová. V Česku totiž mladí lidé rozhodují o své kariéře příliš brzy. Již na začátku 90. let upozorňovala organizace OECD, že se žáci příliš brzy specializují a že by vzdělávání mělo být delší dobu všeobecně zaměřené.
Stipendia a vysvětlování
Na druhou stranu podle odborníků právě díky širokému výběru úrovně vzdělání u nás má jen základní vzdělání pouze šest procent lidí. Průměr v EU je přitom 15,3 procenta.
Jak tedy zamezit odlivu středoškolsky vzdělaných lidí z oborů, které vystudovali? Zaměstnavatelé už zjistili, že musí budoucím pracovníkům zajistit dobré podmínky například už při studiu a ve spolupráci se školami tak budou nabízet stipendia nadaným studentům. Tuto cestu podporuje i ministerstvo školství.
"Druhá cesta je zlepšit kariérní poradenství na školách," říká mluvčí NÚOV. Je to jediná možnost, jak zpřehlednit žákům trh práce, perspektivitu oborů a co nejlépe jim vysvětlit, co je v profesi, pro kterou se rozhodnou nejspíše čeká.
