Praha - Šéf České televize Petr Dvořák důrazně zakázal - po blamáži se stížností novinářů, kteří upozornili na možnou manipulaci ve zpravodajství - zaměstnancům ČT mluvit o dění v televizi navenek.
Dvořák oživil platná, ovšem dosud neuplatňovaná pravidla, která lidem zakazují komentovat dění ve veřejnoprávní televizi pro ostatní média.
S vysokou pravděpodobností na to nemá právo.
Redakce Aktuálně.cz oslovila renomované znalce práva a ti se shodli, že ředitel překročil své pravomoci. A také: Že se dostal až na hranici ústavnosti.
"I v České televizi může existovat obchodní tajemství, například nějaký nový pořad, který vzniká z konkurenčních důvodů v utajení. Nebo výše slev z ceníkové reklamní ceny... To ale asi nebude tento případ," uvedl pro Aktuálně.cz advokát Robert Pelikán z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Zdá se mi, že tady jde o protiústavní omezení svobody projevu daných osob; to ale berte s rezervou, na ústavní právo nejsem odborník," dodává.
Podle Marka Antoše, Pelikánova fakultního kolegy z katedry ústavního práva, nesmí podobný vnitřní předpis ukládat zaměstnanci povinnosti nebo zkracovat jeho práva stanovená zákoníkem práce.
"Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu," říká Antoš. "Zákoník práce obecně ukládá zaměstnancům povinnost 'nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele' - tato povinnost však podle mého názoru nemůže být podkladem ke zcela paušálnímu zákazu poskytovat jakékoliv informace o zaměstnavateli, a to v jakékoliv formě, jež je přístupná veřejnosti, tedy například i na sociálních sítích."
Paušální zákaz mluvit není možný
"Ústavně zaručená svoboda projevu vyžaduje, aby ustanovení zákonů umožňující její omezení byla vykládána spíše restriktivně, ve prospěch zachování svobody, nikoliv naopak. V případě veřejnoprávního média je tento princip ještě zesílen," uvádí Antoš s odkazem na jedno z ustanovení zákoníku práce, podle kterého je povinná mlčenlivost výslovně zakotvena jako dodatečná povinnost vztahující se na vybraný okruh zaměstnanců, mezi které však zaměstnanci České televize nepatří.
Vydat Kodex ČT, který je pro všechny zaměstnance závazný, umožňuje úprava v zákoně o České televizi - v takovém případě ho však neschvaluje generální ředitel televize, ale poslanci.
Zvláštní postavení České televize
Na zvláštní postavení České televize v souvislosti se zmíněnými pravidly poukazuje také právník a poslanec Stanislav Polčák (TOP 09).
"Je třeba si nejprve uvědomit, že ČT není běžným subjektem, jako jsou obchodní společnosti, ale jde o subjekt zřízený zákonem, veřejnoprávní instituci, která plní důležitá veřejnoprávní poslání a úkoly vytyčené zákonem. ČT je zároveň významným hybatelem veřejného mínění, a tím i subjektem s politickým dosahem," konstatuje Polčák.
"Za takové situace je zřejmé, že zde existuje významný veřejný zájem, aby o případných poměrech a dění uvnitř ČT byla veřejnost informována bez omezení zdrojů takových informací. Jde to připodobnit situaci, kdyby o určitých důležitých zjištěních o poměrech určitého úřadu nemohl informovat úředník, ale jen tiskový mluvčí onoho úřadu," míní.
Zaměstnanec, který by byl kvůli porušení takových pravidel sankcionován, by měl podle Polčáka velkou šanci uspět se svou stížností u soudu.
"Představy, že by před soudem mohly obstát sankce, včetně těch nejsilnějších - výpovědi a jiných forem skončení pracovního poměru - jen za informování veřejnosti o vnitřních poměrech ČT, které ovšem mohou být předmětem zásadního veřejného zájmu, jsou poměrně odvážné. Myslím si, že by to bylo předmětem poměrně zásadního právního sporu a sám bych si vsadil na prohru ČT v takovém sporu - záleželo by ovšem taky na konkrétních okolnostech daného případu," říká.
Probuzená pravidla
Pravidla pro (ne)komunikaci s médii vydal ředitel Petr Dvořák v březnu 2012. Podle nich mohou informace o dění v televizi vedle samotného Dvořáka podávat už jen tisková mluvčí a vedoucí vnější a vnitřní komunikace.
Další zaměstnanci se o televizi mohou vyjadřovat pouze v případě, že jsou k tomu výše zmíněnými zmocněny.
Navzdory tomu, že tato pravidla platí již necelé dva roky, jejich dodržování však televize dlouho nevyžadovala - až doposud.
Jejich "oživením" Dvořák reagoval na stížnost čtyřiadvaceti členů redakce zpravodajství v čele s Danielou Drtinovou a Adamem Komersem, kteří upozorňovali na údajnou manipulaci se zpravodajstvím, a následnou medializaci celé kauzy.
"Vzhledem k připravovaným změnám, které by měly zabránit opětovnému vzniku podobné situace, která významně narušila důvěryhodnost a dobré jméno nejen zpravodajství ČT24, ale i celé České televize, budu nyní důsledně požadovat dodržování všech interních pravidel a vyžadovat standardní způsoby řešení interních problémů bez neoprávněné medializace," nechal se Dvořák slyšet na prosincovém jednání Rady ČT.
"Já sám jsem od přijetí podnětu nevydal - i přes opakované žádosti médií - žádné samostatné veřejné prohlášení a stejnou praxi teď očekávám do doby vydání rozhodnutí Rady ČT od všech aktérů tohoto sporu," dodal.
Část radních ho přitom v důslednějším uplatnění takového "náhubku" podpořila.
Co na to radní?
"Tady zcela jasně čtu předběžný nález auditu, který říká, že v rámci zpravodajství ČT nejsou dodržována pravidla pro komunikaci zaměstnanců s médii a na sociálních sítích - a je to rozhodnutí vaše, pane generální řediteli," vyčetl mu radní Jan Prokeš.
"Osobně vás vyzývám, abyste trval na absolutním a plném dodržování tohoto vašeho usnesení, protože to přesahuje rámec jakéhokoli podniku kdekoli na světě," dodal.
Šéf Rady ČT Milan Uhde je však úplně jiného názoru. "Měl jsem tu čest být přítomen práci na znění české ústavy, které je dodneška platné, a vím, že její součástí je také Listina základních práv a svobod. A tam je zaručeno něco, co podle mého názoru toto stanovisko generálního ředitele nerespektuje a porušuje," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz - a oslovení právníci mu dávají za pravdu.