Praha - Měla by pro veřejnoprávní televizi platit stejná pravidla jako pro firmy? Je zákaz komunikovat dění v televizi s veřejností, tedy se samotnými koncesionáři, v souladu s českým právem?

Podle předsedy Rady České televize Milana Uhdeho je interní pravidlo ředitele ČT Petra Dvořáka, které bylo vzhledem k událostem v posledních měsících znovu "přivedeno k životu", přinejmenším kontroverzní.

"Měl jsem tu čest být přítomen práci na znění české ústavy, které je dodneška platné, a vím, že její součástí je také Listina základních práv a svobod. A tam je zaručeno něco, co podle mého názoru toto stanovisko generálního ředitele nerespektuje a porušuje," říká Uhde v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Uhde je v čele Rady ČT od srpna 2011, radním je přitom již od března 2008 - vzhledem k šestiletému funkčnímu období členů rady však jeho mandát letos skončí. Zda bude v radě pokračovat, zatím sám neví.

"Netajím se tím, že jsem i navzdory svému pokročilému věku připraven kandidovat, nicméně to je jen malý kousek z celé věci. Někdo by mne musel nejprve nominovat, což by možná problém nebyl, nicméně samotné rozhodnutí je na poslancích - a nevím, jakou mám v současné Sněmovně podporu," odpovídá na otázku svého dalšího působení v radě sám Uhde.

Aktuálně.cz: Jak se stavíte k onomu "oživenému" opatření, podle kterého by zaměstnanci ČT neměli komunikovat dění v televizi s veřejností či médii? Mělo by být toto opatření přehodnoceno?

Milan Uhde: To zatím nebylo předmětem jednání rady, takže já můžu říct pouze svůj osobní názor. Jsem přesvědčen, že to rozhodnutí je přinejmenším kontroverzní.

Jako bývalý předseda České národní rady, respektive Poslanecké sněmovny, jsem měl tu čest být přítomen práci na znění české ústavy, které je dodneška platné, a vím, že její součástí je také Listina základních práv a svobod. A tam je zaručeno něco, co podle mého názoru toto stanovisko generálního ředitele nerespektuje a porušuje.

Vím, že v rámci obchodního práva je možno určitým pracovníkům komerční firmy zapovědět rozmluvy na téma nějakého obchodního tajemství - například když firma vyvíjí nějaký vynález, může zapovědět pracovníkům, kteří na tom pracují, aby o tom veřejně mluvili - protože může dojít k obchodnímu poškození dané firmy, tomu rozumím. Ale nelze to, podle mého názoru, uplatnit na Českou televizi.

Ale protože nejsem právník, říkám to jako velmi zdrženlivý svůj názor a myslím, že je zapotřebí si k tomu vyžádat závazná stanoviska. Domnívám se, že by do toho měl promluvit soud, případně i Ústavní soud.

A.cz: Vy sám budete nějakou činnost v této věci iniciovat?

Domnívám se, že v tuto chvíli nemám po ruce žádnou konkrétní možnost, neznám advokáta, který by to zastoupil, ale myslím si, že neučiní-li to nikdo jiný, budu uvažovat o tom, že ten dotaz či podnět vznesu já, protože by mě to samotného velmi zajímalo.

A.cz: Ještě k vašemu návrhu, který jste předkládal na jednání rady a který se týkal vytvoření "arbitrážního orgánu", opravdu nezávislé komise, jež by důkladně projednala podnět redaktorů zpravodajství - budete se k němu ještě vracet? Předložíte ho na dalším jednání rady znovu?

Myslím, že ta kauza podnětu 24 zaměstnanců zpravodajství je uzavřená. Nejsem tomu rád, ale jsem demokrat a rada jednoznačně vyslovila své mínění nebo svůj závěr, že se tím zabývat nebude.

Jiná věc je, že tu zazněly - pro mě nečekaně, ale velmi podnětně - určité představy, jak do budoucna disponovat v rámci Rady ČT nebo v jejím okruhu nějakým mediálním odborným konsorciem, které by podobné případy řešilo, dokud se nerozrostou, dokud budou v "zárodečné" podobě. Budeme se o tom bavit, zatím nevím, jak by se to konkretizovalo, ale rozhodně mě to zajímá.

A.cz: Takže by nad rámec chystaného editoriálního panelu vznikl ještě jeden dohledový či arbitrážní orgán?

Podívejte se, my máme dozorčí komisi, která dbá o hospodářské aspekty činnosti České televize a připravuje pro nás návrhy; není vyloučeno, že bychom ustavili orgán mediálních odborníků, kteří by nám radili ve věcech mediálních sporů nebo nejasností.