Praha - Přesně před 35 lety přestřihl generální tajemník komunistické strany Gustáv Husák rudou pásku na mostě klenoucí se přes pražskou čtvrť Nusle.
Ačkoli nově otevřená dopravní stavba nesla jméno "prvního československého dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda, vznik mostu jasně ukázal, kdo byl v té době v Praze skutečným pánem - Moskva.
Původní plány nejprve počítaly s tím, že mostem bude jezdit tramvaj. Pak to mělo být metro domácí výroby. Jenže nakonec moskevští soudruzi bouchli do stolu a rozhodli: V Praze pojede sovětské metro!
Zátěžová zkouška: 66 tanků z Rakovníka
Problémem ovšem bylo, že oproti tramvajím i československému metru byly soupravy podzemní dráhy ze Sovětského svazu příliš těžké. A na takovou váhu nebyl most konstruován.
Dělníci proto museli do mostu namontovat speciální zpevňující rošt, který roznáší tlak i na boční stěny tubusu. Most v roce 1970 dokonce prověřilo na šestašedesát tanků z rakovnického tankového pluku. Další dynamická zkouška se konala v roce 1974 před provozem metra.
I tak byla trasa C, která mostem prochází, první linkou metra, kde se po čase objevily modernější a lehčí soupravy, i když opět s nápisem Made in SSSR.
Ať se v pilířích postaví domy!
Ačkoli se stavbou mostu se začalo v roce 1967, jeho historie je mnohem delší. S přemostěním nuselského údolí se totiž uvažovalo už od přelomu 19. a 20. století. Vážně se této myšlence věnovali technici za první republiky a úřady dokonce vyhlásily první architektonickou soutěž.
S originální myšlenkou přišel proslulý architekt Jan Kotěra, který navrhoval, aby v pilířích mostu vznikly obytné domy.
Technické údaje
- Délka: 465 m
- Šířka: 26 m
- Výška: 40 m
Nakonec se s přípravou stavby začalo až v 60. letech 20. století. Tehdy se totiž na pražské Pankráci začala stavět sídliště, takže propojení s centrem Prahy začalo být skutečně aktuální. Tehdy také padlo rozhodnutí, že oblast bude propojena tramvají, která pojede vnitřkem mostu. Nakonec to ovšem dopadlo jinak...
Socialistické dílo s kapitalistickou pomocí
Samotná stavba trvala šest let a jak už to u tak velkých a sledovaných staveb bývalo, musela být dokončena v době nějakého významného výročí. Pro železobetonový most přes Nusle vybrali soudruzi 25. výročí "vítězného února". Stejně to dopadlo i s názvem: Most Klementa Gottwalda.
"Slavnostní zahájení provozu se změnilo ve velkou politickou akci vládnoucí komunistické strany. Mezi prvními po mostě pochodovaly jednotky lidových milicí," řekl Pavel Fojtík, který pracuje v archivu pražského dopravního podniku.
Most byl i nadále využívám k propagandistických účelům. V tisku se oslavovala stavba socialismu, kterou předchozí kapitalistické generace nedokázaly uskutečnit. Jenže už po osmi letech provozu musela západoněmecká firma Strabag povrch mostu vyměnit, protože se musel pořád opravovat.
Přes stavbu století projíždějí desetitisíce aut
Název vydržel mostu sedmnáct let. Od ledna 1990 se jmenuje podle čtvrti, nad níž se tyčí - Nuselský. O sedm let později byl zpevňující ocelový rošt opraven, protože se v něm objevily trhliny. Další opravy a úpravy ještě následovaly.
Rok 2000 přinesl důkaz, že Nuselský most není obyčejnou, typickou socialistickou stavbou, ale mimořádným technickým dílem. I přes historické peripetie a různé závady byla stavba autorů Vojtěcha Michálka a Stanislava Hubičky vyhlášena Stavbou století v kategorii Dopravní stavby.
Dnes je most jednou z nejdůležitějších pražských komunikací.
Denně tu projede asi 160 tisíc aut, ve špičce se vozidla táhnou v několikakilometrových frontách a stačí malá nehoda, aby se doprava prakticky zastavila.
Ze zábradlí skočilo více než 300 sebevrahů
Most, výrazná pražská dominanta, se brzy stal místem, kde se mnozí lidé rozhodli předčasně ukončit svůj život. Ze zábradlí už skočilo více než tři sta sebevrahů.
Proto zde v roce 1997 Technická správa komunikací zrekonstruovala zábradlí a připevnila na ně bezpečnostní nástavce, s nimiž zábradlí měří celkem 2,7 metru. Někteří sebevrahové se snaží dostat i přes tuto překážku, přestože byla nedávno vylepšena.
