Novým rektorem Masarykovy univerzity bude neurolog Martin Bareš

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 1. 4. 2019 16:41
Rektorem Masarykovy univerzity bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident Miloš Zeman.
Martin Bareš.
Martin Bareš. | Foto: ČTK

Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi 500 nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Bareš očekává, že Zeman bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. "Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti," uvedl Bareš.

Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Členové akademického senátu dali Barešovi 36 z 47 platných odevzdaných hlasů. Leichmann získal 11 hlasů. Kandidáti předtím mluvili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli univerzity, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému - výuce a vědě.

"Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností," uvedl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. "Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům," uvedl Leichmann.

Bareš například uvedl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy.

Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. "Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha," uvedl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Podle předsedy akademického senátu Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity.

"Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán," řekl novinářům Balík.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy