Kde je potíž dodržet limit
- Osbolažsko a odlehlé části Vrbenska v Moravskoslezském kraji
- Zlatohorsko v Olomouckém kraji
- Oblast Ralska v Libereckém kraji
- Odlehlé části Beskyd a Bílých karpat ve Zlínském kraji - například Soláň
- Na hranici 15 minut dorážejí záchranky v Doupovských horách a do okolí města Luby u Chebu
- Severní Plzeňsko - Bezvěrovsko
- Odlehlé oblasti Šumavy
- okolí Jesenice na Rakovnicku
Praha -Ministerstvo zdravotnictví chce, aby lidé v každém místě republiky měli jistotu, že k nim rychlá zdravotnická pomoc dorazí do patnácti minut. V současnosti to tak není, zejména v horských oblastech či na odlehlejších místech se někdy musí čekat déle.
Stanoviště, odkud záchranka vyjíždí, jsou totiž v těchto případech příliš daleko. Ministerstvo připravuje zákon o zdravotnické záchranné službě, podle něhož doba dojezdu záchranky nesmí překročit až na výjimky, například při špatném počasí, právě zmíněných 15 minut. Mají proto vzniknout nová stanoviště a změní se i financování záchranné služby.
Splnění čtvrthodinového limitu však bude také něco stát - nejméně desítky miliónů.
V horách čekají dlouho
Deník Aktuálně.cz oslovil ředitele krajských záchranných služeb. Z jejich vyjádření a statistik Ústravu zdravotnických informací (ÚZIS) plyne, že v současné době je zhruba pět až sedm procent případů, kdy kdy záchranky dorazí za dobu delší než 15 minut. V některých krajích je však procento vyšší.
Mezi taková "bílá místa", kam se vždy záchrance nepodaří dostat v limitu, patří některé odlehlé horské oblasti Šumavy, Zlatohorsko, Osoblažsko a Vrbensko v Jeseníkách, oblast Ralska nebo některé oblasti na severu Plzeňského kraje.
Horší je to ve Zlínském kraji, zde je podle statistit asi desetina výjezdů, kdy pomoc dorazí déle než po čtvrthodině. Jde o případy v některých částech Bílých Karpat a zejména v zimě také v některých oblastech Rožnovska.
"Potřebovali bychom dvě nová výjezdová stanoviště a tři další výjezdové skupiny. Na to potřebujeme asi 15 milionů korun navíc," říká ředitel krajské záchranky ve Zlínském kraji Miroslav Janečka.
Peníze dá stát
Právě nejasné financování je jedním z hlavních důvodů, proč ředitelé záchranek mnoho let požadují zákon o zdravotnické záchranné službě. Neexistuje totiž zákon, který by práci záchranek upravoval - tedy stanovil, co přesně je úkolem záchranné služby, jak mají být vybaveny sanitky nebo kde mají být výjezdová pracoviště. Zatím je vše definováno pouze zastaralou vyhláškou.
Nový zákon, který připravuje ministerstvo zdravotnictví, má také upravit financování záchranek. V současné době zajišťuje 30 procent peněz pojišťovna a 70 procent kraj. Dotace úřadů se však v jednotlivých krajích liší. Podle připravovaného zákona by se měl o finance postarat hlavně stát.
Více výjezdových stanovišť
Stát poskytne miliony také na nová výjezdová stanoviště. "Nejlepší by bylo, kdyby ministerstvo v zákoně přesně definovalo, kde v Česku budou výjezdová stanoviště a které oblasti by tato stanoviště měla na starosti," navrhuje ředitel záchranky Olomouckého kraje Ivo Mareš. Takový systém dobře funguje například na Slovensku.
Tím by odpadly i problémy na hranicích krajů, které o rozmístění stanovišť nyní rozhodují. Někde totiž dojíždí záchranka z příslušného kraje třeba 15 minut, přestože v sousedním kraji je výjezdové stanoviště blíž.
Ministerstvo zdravotnictví zatím nechce sdělit konkrétní podobu zákona. "Odborníci z ministerstva a záchranných služeb jednají o detailech," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt s tím, že poslanci mají zákon projednat ještě letos.
"Nejsme padlí na hlavu, abychom dali absolutní povinnost 15 minut," říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Proto chce ministerstvo udělit záchrankám výjimky, hlavně pro případ špatného počasí. Další možností je, že by záchranky musely limit dodržet v určitém procentu případů.
Kde zákon nepomůže
Financování a jasná definice služeb záchrankám pomůže, ale ředitelé záchranek přiznávají, že by potřebovali změnit také zákoník práce. Ten stávající, který omezuje práci přes čas, totiž porušují, protože jinak by kvůli nedostatku financí a pracovníků nemohli novou normu dodržet.
V Česku je navíc celkový nedostatek záchranářů. Například v oblasti Zlatohorska v Olomouckém kraji krajská záchranka nemůže bez dalších posil pomoc do patnácti minut zajistit ."Není to jen otázka peněz. Lidé, kteří by chtěli na Zlatohorsku jako záchranáři pracovat, prostě nejsou," říká olomoucký ředitel záchranky Ivo Mareš. "Intenzivně jednáme s polskou záchrannou službou. V budoucnu by na příhraničních místech měli Poláci pomoci," slibuje.
