Praha - Proč nás stále častěji trápí povodně?
Odpovědi respektovaných klimatologů, hydrologů či meteorologů dávají na pohromy z let 1997, 2002, 2010 anebo 2013 srozumitelnou odpověď. Současně však i neradostnou: náhlé střídání úporných dešťů a záplav s obdobími zcela bez vody nás budou sužovat stále častěji, napsal v úterním vydání deník Insider.
"Poslední výzkumy naznačují, že extrémy počasí ve střední Evropě, ale i na celé severní polokouli souvisí se změnami v Arktidě," uvedl nedávno slovenský klimatolog Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd pro server SME.sk.
Zcela novou teorii o vlivu prudkého odtávání Arktidy považuje za velmi slibnou a zajímavou i klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz. Mimo jiné i proto, že klasické proudění vzduchu od Atlantiku či od Sibiře je v poslední době stále častěji „vytlačováno" prouděním velmi chladného vzduchu ze severu.
- Povodně živě: Čtěte online přenos ze středečního dění
- Vše o povodních: Projděte si speciální wiki stránku
- Obrazem: Letecké snímky zaplavených oblastí Čech
"Jde o největší novinku na poli klimatologie," cituje Insider Tolasze. A jak dodává, zbývá ji už jen potvrdit i v příštích letech.
Led Arktidě odtává skutečně bezprecedentní rychlostí, říká i Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Tato změna je prý natolik náhlá, že to v posledních letech počasí ve střední Evropě zákonitě ovlivňuje. "Je těžko předvídatelné a nebývale rychle se mění. Za vpády studeného vzduchu následují extrémy velmi teplých period, ať v zimě, či v létě," dodává klimatolog Pecho.
Statistiky mu dávají za pravdu. V posledních třech letech to byla ve střední Evropě klimatická houpačka: jednou povodně a hned zase velká sucha.
Povodně 2013 v deníku Insider:
