Praha - Třeba i deset let po rozvodu si u nás jeden z někdejších manželů, který například přijde o práci, může vzpomenout a požádat svého bývalého partnera o výživné. Skutečnost, že se celých deset let neviděli a ztráta práce s manželstvím nijak nesouvisí, nehraje roli.

Nový občanský zákoník, který na středečním zasedání schválila vláda, to změní - spekulativním žádostem a žalobám exmanželů bude konec. Výživné dostane jen ten, u koho neschopnost sám se uživit souvisí s rozvedeným manželstvím.

Podle autora nového občanského zákoníku Karla Eliáše je současný zákon vágní, příliš lakonický a lidé díky tomu často v podobných absurdních případech uspějí. "Někdy je na možnost požádat o výživné bývalého manžela upozorní i úřady, které mají rozhodnout o sociálních dávkách pro dotyčného," říká.

Úraz po rozvodu neplatí

Pokud zákon projde Parlamentem, dosáhne na výživné v typickém příkladě třeba žena, která se stará o děti z rozvedeného manželství, a proto nemůže chodit do práce.

Jsou ale i jiné případy: "Například pokud manžel těžce onemocní a manželka se s ním rozvede, pak má manžel nárok na výživné. Stejně jako žena, která se starala o domácnost manžela, který byl velké zvíře u policie, a nebudovala proto vlastní kariéru," vysvětluje Eliáš.

"Naopak pokud se manžel den po rozvodu ze samé radosti opije, někam spadne a zlomí si obě nohy, na výživné nárok nemá," říká Eliáš s tím, že událost se stala po rozvodu, kdy už právo nahlíží na oba bývalé manžele jako na cizí osoby.

Kromě rozvodu měl původně občanský zákoník měnit i opačnou součást manželství - jeho začátek.

Sňatky měl podle počátečních úvah organizovat pouze stát. Církevní sňatky by byly důležité pouze v rámci církve, ale bez posvěcení státem by neměly žádnou právní hodnotu. V zákoníku ale nakonec žádná změna není. Vedle sebe budou nadále stát sňatky státní a církevní, stejně jako je tomu dnes.