Praha - Státní fond kinematografie (SFK) rozděloval v letech 2013 až 2015 filmařům podporu neprůhledně a bez dostatečné kontroly, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloři mimo jiné zjistili, že fond vytvořil dlouhodobou koncepci podpory kinematografie až dva roky po svém vzniku a navíc z ní není jasné, jaké má cíle.
Státní kontroloři ve zprávě kritizují způsob, jakým členové Rady SFK rozhodovali o jednotlivých projektech. "Hodnocení se u čtyř z dvanácti kontrolovaných výzev výrazně lišila," konstatuje NKÚ, podle něhož nemuseli hodnotitelé bodování nijak zdůvodňovat. SFK teprve zpracovává manuály pro hodnocení a až v průběhu roku 2015 začal zveřejňovat komentáře k hodnocením.
Podle kontrolorů měli uchazeči o příspěvek na podporu kinematografie nerovné podmínky. Rada SFK prodloužila čtyřem žadatelům lhůty na dokončení projektu, ačkoliv žádost podali pozdě. Kontrola navíc odhalila, že fond vyplatil dvěma příjemcům celkem 800 tisíc korun bez předložení potřebných dokladů.
V letech 2013 až 2015 rozdělil SFK na podporu kinematografie téměř půl miliardy korun. Z těchto prostředků podpořil 320 miliony korun 169 žádostí o dotaci v oblasti výroby českých kinematografických děl, shrnuje zpráva NKÚ.
Kontroloři měli výhrady také ke způsobu poskytování filmových pobídek. Mezi lety 2013 až 2015 poskytl SFK pobídky za více než 923 milionů korun celkem 76 žadatelům.
Peníze alokované na filmové pobídky nemají za jeden rok přesáhnout 800 milionů korun. V roce 2015 ale vydal SFK osvědčení 84 žadatelům a přislíbil jim téměř 1,4 miliardy korun, uvádí NKÚ. V osmi případech podle něj fond dokonce neodmítl žádosti, které byly na vyšší částku, než stanovuje zákon. Jako rizikové kontroloři vyhodnotili opětovné poskytnutí podpory devíti uchazečům, které předtím sám SFK nahlásil finančnímu úřadu kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně.
Státní fond kinematografie vznikl na počátku roku 2013. Ze zákona mimo jiné spravuje audiovizuální poplatky, poskytuje podporu kinematografie a filmové pobídky. Rozpočet SFK tvoří ze 70 procent peníze státního rozpočtu, další finance získává například z poplatků za reklamu, promítání filmů v kinech nebo za užití děl, k nimž spravuje práva.
