Kontroloři upozorňují také na to, že ministerstvo zdravotnictví nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ani do své informační koncepce. Ministerstvo zdravotnictví v reakci uvedlo, že závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) respektuje a provádí nápravná opatření. Od nástupu vlády Petra Fialy (ODS) k takovýmto pochybením nedochází, sdělil v pondělí mluvčí resortu Ondřej Jakob.
"Informační podporu určenou pro řízení epidemií ministerstvo zdravotnictví nepřipravilo. V praxi to znamenalo, že krajské hygienické stanice nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků," uvedl kontrolní úřad.
Podle něj vědělo ministerstvo o chybějící IT technice u hygienických stanic minimálně od poloviny roku 2017. Chyběl také systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Původně měl být dokončen v roce 2019, ministerstvo ale termín třikrát oddálilo, a systém tak při vyhlášení pandemie připraven nebyl.
Po vyhlášení epidemie covidu ministerstvo nereagovalo podle platného Pandemického plánu, ale vytvořilo nové orgány, které boj s pandemií řídily. Podle NKÚ nebyly ale jejich odpovědnosti ani kompetence jasně definovány, případně se jejich činnosti zdvojovaly, například nově vzniklý centrální řídicí tým duplikoval činnost již existující Ústřední epidemiologické komise. Ministerstvo nevyužilo ani IT systém, s nímž počítal Pandemický plán.
Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie covidu-19 ministerstvo podle kontrolního úřadu neřídilo. "Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje," uvedli kontroloři. V praxi se pak podle nich ukázalo, že s rostoucím počtem nakažených se nedařilo trasovat kontakty pozitivně testovaných osob.
V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům. Kontroloři podotkli, že nepřipravenost resortu a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení armády, ale i zaměstnanců Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Národní agentury pro komunikační a informační technologie.
Aplikaci eRouška ministerstvo nevyužívalo
Problematické bylo podle NKÚ i využívání některých částí Chytré karantény. Například o aplikaci eRouška byl u veřejnosti nízký zájem, jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. "S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku ministerstvo zdravotnictví nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun," podotkli kontroloři.
Ministerstvu rovněž vytýkají to, že nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény šlo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 Kč. Výdaje na službu provozování call center představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa - šlo o 40 procent z celkových 387 milionů korun.
"Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku," uzavřel prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Ministerstvo dnes v reakci uvedlo, že resort provádí nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. "Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů," reagoval mluvčí ministerstva.
