Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) asi bude moci prověřovat například i hospodaření krajů, obcí a jejich příspěvkových organizací. Kontroloři by mohli taky do státních fondů, zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol a firem, v nichž má stát, obce nebo kraje nadpoloviční podíl. Rozšíření pravomocí úřadu schválila Sněmovna. Opoziční občanští demokraté s návrhem na zamítnutí předlohy neuspěli, hlasovali pro něj vesměs jen jejich poslanci.
Novela zákona o NKÚ navazuje na ústavní změnu o rozšíření kompetencí úřadu, kterou poslanci schválili už předloni v květnu. Nejvyšší kontrolní úřad by měl dostat možnost prověřovat nakládání v podstatě s veškerými veřejnými penězi, nyní kontroluje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Ústavní novela je nyní v Senátu. Senátoři s jejím projednáváním čekají právě na prováděcí zákon, který k nim teď zamíří. V dolní komoře jej podpořilo 108 ze 140 přítomných poslanců. Proti byli členové ODS, poslanci klubu TOP 09 a Starostů se vesměs hlasování zdrželi.
"Zákon je velmi sporný, v mnoha ohledech i zbytečný," prohlásil Vladislav Vilímec (ODS). Naroste podle něho administrativa a počet kontrol, které ale nebudou kvalitnější. Už nyní je v obcích a krajích značné množství prověrek, podotkl Vilímec. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) obavy rozptyloval, počet kontrol naroste podle něho o jednotky. Nynější vícečetné prověrky téhož by měl odstranit jiný zákon, o řízení a kontrole veřejných financí, dodal.
Další krok vlády k ozdravení veřejných financí
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že novela zlepší dohled nad nakládáním s veřejnými penězi. "Jde o další krok vlády k ozdravení veřejných financí, snížení prostoru pro možnou korupci a dosažení vyšší míry účelnosti a transparentnosti v oblasti veřejných výdajů," sdělil v tiskové zprávě.
Úřad by mohl podle nynější novely prověřovat také Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Českou národní banku. Marek Benda (ODS) neuspěl s návrhy veřejnoprávní média z předlohy vypustit, nebo omezit u nich pravomoc NKÚ jen na pořizování nemovitostí.
Zahrnutím ČT a ČRo pod zákon zdůvodňoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdrženlivý postoj poslaneckého klubu této strany. Poukazoval na útoky, kterým nyní tato média podle něho čelí. Sněmovna odmítla požadavek sociálního demokrata Antonína Sedi připojit do výčtu Českou tiskovou kancelář, jež z veřejných peněz financována není.
Na samosprávy by měl zákon dopadnout postupně do roku 2021
Vládní předloha vyjmenovává i veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti a školy zřízené státem, obcemi nebo kraji. Samosprávy a některé další organizace by kontroloři měli prověřovat jen z hlediska souladu jejich hospodaření se zákony.
Na samosprávy by měl zákon dopadnout postupně od roku 2017 do roku 2021 v závislosti na počtu obyvatel. Předloha stanoví, že zastupitelstva budou muset ke kontrolním závěrům zaujmout stanovisko.
Novela zároveň na návrh Romana Kubíčka (ANO) zvýší počet členů kolegia NKÚ o dva na 17. Sněmovna naopak nepodpořila úpravu Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), podle níž by členové kolegia museli skončit ve funkci s dovršením 70 let věku místo nynějších 65 let.
Benda neuspěl ve Sněmovně s návrhem, aby poslanci po hlasování o pozměňovacích návrzích rozhodnutí o zákonu jako celku odložili. Tvrdil, že za stavu, kdy není dokončeno schvalování ústavní novely, je prováděcí zákon v rozporu s ústavou.
Návrhy na rozšíření kompetencí NKÚ projednávali poslanci už v minulém volebním období Sněmovny. Senát tehdy ústavní novelu i prováděcí zákon zamítl. Sněmovna nemá možnost v případě ústavních změn horní komoru přehlasovat. Senátoři tehdy kritizovali hlavně to, že kontroly by se týkaly také obecních a krajských samospráv, a poukazovali na mnohdy několikanásobné kontroly téhož různými institucemi.
