Nic zlého jsem o Zemanovi neřekl, Nejvyššího soudu jsem se nebál, říká Bartík

Jan Horák Jan Horák
31. 7. 2019 19:29
Bývalý brněnský radní Svatopluk Bartík se ve středu dozvěděl, že stížnost někdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v jeho neprospěch u soudu neuspěla. Bartíka prověřovala policie kvůli jeho statusu na sociální síti Facebook, v němž před posledními prezidentskými volbami uvedl, že Miloš Zeman trpí rakovinou v terminální fázi. Dozorující státní zástupce rozhodl o tom, že exradní trestný čin nespáchal. Kněžínek chtěl stížností tento verdikt zvrátit, ale Nejvyšší soud jeho podnět označil za nepřípustný. Bartík v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné uvedl, že takový závěr očekával.
Bývalý radní Brna-střed Svatopluk Bartík.
Bývalý radní Brna-střed Svatopluk Bartík. | Foto: ČTK

Nejvyšší soud odmítl stížnost ministra spravedlnosti proti rozhodnutí státního zástupce, kterým se v důsledku váš případ odložil. Jak moc jste si oddechl? 

Od počátku jsem věděl, že to je nepřípustné, protože vím, jakou má ministr spravedlnosti výlučnou pravomoc. A věděl jsem, že tohle (stížnost pro porušení zákona v neprospěch podezřelého, pozn. aut.) tam absolutně nepatří. Proto jsem také věděl, že to pro mě nemůže dopadnout špatně. Pro mě to tedy není o milimetr žádná změna, nemám s tím spojené žádné pocity.

Takže jste takové rozhodnutí očekával? 

Pokud měl Nejvyšší soud rozhodnout v souladu s právem a ústavou, nemohl rozhodnout jinak. Mohl tam být teoretický prostor pro překvapení, pokud by soud stížnost připustil a vážně se jí zabýval. Ale jelikož mám v zásadě příznivý názor na Nejvyšší soud, tak jsem se nebál. Ačkoliv jsem věděl, že Zemanovi na tom extrémně záleží, do té míry, že zneužil svou funkci, kancelář prezidenta republiky a kancléře (Vratislava) Mynáře, kterého i přes předchozí velkou veřejnou, odbornou a občanskou kritiku poslal za ministrem spravedlnosti a donutil ho podat právně neexistentní věc Nejvyššímu soudu (na schůzku kancléře Mynáře a tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v této souvislosti upozornil týdeník Euro, pozn. aut.).

Výrokem Nejvyššího soudu se definitivně uzavřela trestní linie celé kauzy. Když se ohlédnete, stálo vám tehdy zveřejnění příspěvku o údajném zdravotním stavu prezidenta Zemana za to? 

Pravomocně to skončilo už rozhodnutím státního zástupce o zamítnutí stížnosti pana prezidenta. Víte, já jsem opravdu hluboce přesvědčen o tom, že za naprosto výjimečných okolností, které v té době nastaly, je veřejný zájem na znalosti zdravotního stavu pan prezidenta.

Jaké okolnosti máte na mysli? 

Těmi okolnostmi byla doba, kdy jsou velmi vážné pochybnosti o jeho zdraví, kdy sám o své zdravotní stránce hovoří, kdy se zároveň stává jednou ze dvou hlavních postav v sestavování vlády (v listopadu 2017 bylo měsíc po sněmovních volbách, pozn. aut.), což je v rámci českého ústavního systému jeden z nejklíčovějších a nejkřehčích okamžiků. V takové chvíli si myslím, že to je na místě.

Neuvažoval jste ani na chvíli o tom, zda jste v osobní rovině prezidentovi příspěvkem o jeho zdravotním stavu, což je velmi intimní věc, jednoduše neublížil?

Panu prezidentovi jsem rozhodně nechtěl ublížit. Upřímně řečeno jsem nečekal, že to vyvolá takový mediální ohlas. Ale když zhruba hodinu poté sám prezidentův mluvčí Ovčáček zkopíroval ten status, nastartoval tím neuvěřitelný mediální kolotoč, který měl několik důsledků (podle informací Aktuálně.cz však mluvčí Jiří Ovčáček první novinářské dotazy na Bartíkův status dostal ještě předtím, než ho sám na sociální síti Twitter sdílel, pozn. aut.). Lidé mi na jednu stranu dávali najevo sympatie. Necítil jsem se v tom úplně dobře, protože některé jejich výroky pro mě byly nepřijatelné. Nesly se v duchu, že prezident konečně zemře, to jsem nechtěl vyvolat ani podporovat.

Jaké byly další důsledky? 

Také mi nebylo milé, že mně jiní lidé, Zemanovi příznivci, začali projevovat svou nenávist. Ačkoliv chápu, že to musím v takový okamžik unést. Ale právě z důvodu, že i odpůrci prezidenta Zemana to posunuli do roviny, kam jsem to vůbec nechtěl, neměl jsem nejmenší důvod ho poškozovat nebo dehonestovat, jsem ten příspěvek deaktivoval.

Postoj jsem zaujal smazáním statusu

I kvůli té vlně nenávisti, která se spustila mezi prezidentovými odpůrci, není podle vás na místě, abyste se za to omluvil?

Tím, že jsem deaktivoval ten status, jsem vyjádřil určitý postoj. Neříkám, že to je omluva, ale o omluvu mě pan prezident žaluje. Uvidíme, kam to řízení dospěje. Já zároveň pana prezidenta žaluji, že o mně řekl, že jsem svině. Stejně jako jeho mluvčí o mně napsal, že jsem lidský odpad. Já jsem o panu prezidentovi neřekl nic hnusného, zlého a úmyslně špatného, to říkali pouze jeho odpůrci.

Nemohu nést odpovědnost za to, jak se choval někdo, koho neznám. Takže v rovině prezidentovi odpůrci versus prezident a jeho mluvčí je to fifty fifty, ale já  se do toho nechci nechat vtahovat. To není můj boj. Já jsem chtěl pouze odstranit to (status o prezidentově zdraví, pozn. aut.), co jeho odpůrci brali jako záminku pro projevování svého odporu a své nenávisti. A to jsem udělal a myslím si, že to bylo správně. Mohu se omlouvat jenom za to, co jsem způsobil, a to bude předmětem civilního sporu mezi panem Zemanem, který mě žaluje o omluvu a pět milionů korun, a mnou. To se rozjede 4. září.

Jak probíhala trestní věc Svatopluka Bartíka

Někdejší radní jedné z brněnských městských částí sdílel status o údajném zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana 7. listopadu 2017. O dva dny později podal Zemanův advokát Marek Nespala trestní oznámení, současně poslal k soudu civilní žalobu.

25. ledna 2018 zahájila policie proti Bartíkovi úkony trestního řízení pro podezření z pomluvy a poškození cizích práv.

18. prosince 2018 policie případ odložila, bývalého radního neobvinila. Advokát Nespala proti tomu podal stížnost, ale dozorující státní zástupce ji 7. února 2019 zamítl. Trestní linie případu tím pravomocně skončila. 

Tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek podal 4. března stížnost pro porušení zákona, Nejvyšší soud ji 17. července zamítl, 31. července pak zveřejnil své rozhodnutí.

Jak jste zmínil, v kauze probíhá civilní řízení, v němž po vás prezident Zeman chce omluvu a pět milionů korun. Proč jste se rozhodl požadovat omluvu i vy po něm? 

Myslím si, že ve veřejném prostoru před 22. hodinou v televizi, na kterou se mohou dívat i děti, by nikdo, natož někdo, kdo hraje roli nejvyššího ústavního činitele, neměl mluvit sprostě na konto jiného občana (prezident Zeman takto mluvil v pořadu na TV Barrandov, pozn. aut.). On na to má právní prostředky, pokud si myslí, že mu bylo ublíženo. 

Jaký bude váš hlavní argument v civilním sporu s prezidentem republiky? 

Jsem zcela vážně přesvědčen, a neberu to jako úděl jednoho Bartíka z Brna, ale něco, co je v zájmu celé české veřejnosti, aby se vyjevilo, ať už tak, či onak, aby soudy pravomocně řekly, zda za naprosto výjimečných okolností je možné hovořit nahlas o prezidentově zdravotním stavu. To je jádro mé obrany.

Proč jste dosud neodhalil zdroj vaší informace, že prezident trpí rakovinou? Učiníte tak někdy? 

Bez komentáře.

Nicméně minimálně se zdá, že vaše informace nebyly správné. O prognóze sedmi zbývajících měsíců života prezidenta Zemana jste psal v listopadu 2017, prezident je přitom naživu rok a tři čtvrtě poté. Neměl jste špatný zdroj? 

Vy jste si zjevně dobře nečetl ten status. I když není veřejný, je k dispozici. Zkuste si ho celý přečíst a popřemýšlet, co která věta znamená.

Míříte tím k tomu, že jste o prognóze psal ve chvíli, kdy prezident údajně odmítl léčbu, jinými slovy že je naživu díky tomu, že ji snad nakonec přijal? 

To už bych nechal na vás.

Porušení práva poškozeného, píše Zemanův advokát

Redakce Aktuálně.cz požádala o reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu prezidentova advokáta Marka Nespalu, přinášíme ji v plném znění: 

"Nejvyšší soud České republiky dnes zveřejněným usnesením zamítl stížnost pro porušení zákona ministra spravedlnosti proti rozhodnutí státního zástupce, jímž byla zamítnuta stížnost prezidenta republiky proti odložení jeho trestního oznámení na Svatopluka Bartíka pro trestné činy Pomluvy a Poškození cizích práv z důvodu její nepřípustnosti, nikoliv však z důvodu její nedůvodnosti.

To znamená, že se Nejvyšší soud České republiky vůbec nezabýval meritem věci, tedy jednáním podezřelého. Stížnost tak byla zamítnuta ryze z formálních důvodů, a sice jednak protože nesměřovala proti konečnému rozhodnutí (věci rozsouzené) a tedy lze v trestním řízení proti Svatopluku Bartíkovi pokračovat kdykoli v budoucnu ( objeví-li se nové skutečnosti) a jednak z důvodu, že pánem přípravného řízení je státní zástupce co rameno moci výkonné, do jehož pravomoci v této fázi nemůže moc soudní zasahovat, vyjma případů porušení zásad fair procesu.

Právě s ohledem na mimořádná specifika přítomné věci se tak domníváme, že v tomto případě byla stížnost pro porušení zákona zamítnuta nikoliv z formálních, ale spíše formalistických důvodů. Lze si jen stěží představit transparentnější případ Pomluvy a Poškození cizích práv, kdy na základě zcela jasných důkazů pachatel tvrdí vědomou nepravdu s cílem poškodit prezidentského kandidáta ve volební kampani tím nejodpornějším způsobem - lží o těžké nemoci a věštbou blízké smrti, přičemž policejní orgán a jeho dozorující státní zástupce zcela rezignují na opatření potřebných důkazů a zahájení trestního stíhání a spokojí se s písemným prohlášením podezřelého, že má informaci z důvěryhodného zdroje.

Takový právní závěr nelze než považovat za zjevné porušení (ústavního) práva poškozeného na účinné vyšetřování a povinnosti státu zajistit efektivní ochranu základních práv a svobod zahrnující nalezení pachatelů odpovědných za jejich porušení a přivedení takových pachatelů ke spravedlnosti a potrestání. Bez dodržování této povinnosti pák není a nemůže být ochrana základních práv a svobod účinná.

Veřejnost samozřejmě bude dnes zveřejněné usnesení Nejvyššího soudu České republiky vnímat jako neúspěch ministra spravedlnosti při snaze o nápravu porušení zákona a závěr o nevině Svatopluka Bartíka, přičemž formálně právní konotace již k lidu nedorazí. Z hlediska obecného vnímání práva a spravedlnosti nastala velmi nešťastná situace vnímání věci co požehnání fake news a beztrestnosti jakéhokoliv slovního útoku na kohokoliv, kdykoliv, jakkoliv a zejména pro cokoliv.

Prezident republiky bude samozřejmě nadále svá práva s nejvyšším nasazením hájit, a to včetně nástrojů práva trestního, neboť - jak jsem uvedl již dříve - předmětné jednání pana Bartíka je natolik zavrženíhodné, že si zaslouží ocenění ve všech právních kategoriích."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy