Kardinál Vlk málem vyhrál boj o katedrálu. Klíčový verdikt soudu byl na spadnutí

Tomáš Pergler
24. 3. 2017 19:10
Zesnulý kardinál Miloslav Vlk si znepřátelil řadu lidí včetně politiků svou vytrvalou snahou o navrácení majetku církvím. V jednom případě byl pravděpodobně velmi blízko úspěchu. Katedrála sv. Víta by zřejmě skončila ve vlastnictví katolické církve, pokud by býval Vlk mohl být kardinálem aspoň o rok déle.
Kardinál Vlk při bohoslužbě v katedrále svatého Víta.
Kardinál Vlk při bohoslužbě v katedrále svatého Víta. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Jednou z vlastností, kterou se zesnulý kardinál Miloslav Vlk bezpochyby zapsal do obecné paměti, byla vytrvalá snaha o vrácení majetku církvím. Svojí zarputilostí a rázností si znepřátelil některé politiky, včetně posledních dvou prezidentů. Nejspíš proto se církevní restituce podařilo schválit až za jeho nástupce na stolci pražského arcibiskupa, kardinála Dominika Duky.

Vyhrocený boj sváděl Vlk hlavně o katedrálu svatého Víta. Dodnes se příliš neví, že kardinál nebyl tak daleko od svého cíle. A kdyby mohl zůstat arcibiskupem aspoň o rok déle, katolická církev by katedrálu s velkou pravděpodobností získala.

"Musí zůstat křesťanským chrámem, symbolem spojujícím náš národ a připomínajícím mu jeho křesťanskou minulost a kořeny," prohlásil Vlk o katedrále v květnu 2008. Spor o to, zda místo korunovace českých králů patří státu nebo církvi, se tehdy táhl už druhé desetiletí. Způsobil mnoho zlé krve, hlavně mezi Vlkem a exprezidentem Václavem Klausem.

Až díky současnému arcibiskupovi Dukovi, který se snaží s politiky vyjít po dobrém, se spor urovnal, byť za cenu toho, že se církev nároku na chrám fakticky vzdala. V květnu 2010, tedy pouhé tři měsíce po Vlkově odchodu z arcibiskupského úřadu, podepsali Duka a Klaus dohodu, podle níž se stát a církev usmířily a správu o katedrálu si rozdělily "napůl". Bylo ale třeba ještě ukončit soudní linii sporu.

Poslední soudní instancí, která o vlastnictví katedrály věcně rozhodla, byl v únoru 2009 Nejvyšší soud. Ten svatostánek přiřkl státu. Ještě za Vlkova působení v čele arcibiskupství se ale církev obrátila na Ústavní soud.

Ze zpětného pohledu měla velkou šanci. O čtyři roky později, v roce 2013, totiž Ústavní soud rozhodl ve prospěch restituentů, jejichž nemovitost komunistické úřady v 50. letech vyvlastnily podle stejného vládního nařízení, jaké vztáhly i na katedrálu. Z toho se dá vyvodit, že soud by rozhodl stejně i v případě katedrály.

Katedrálu a další nemovitosti na Hradě si za církev nárokovaly dvě pražské kapituly, Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Po dohodě s Klausem ale arcibiskup Duka požádal, aby obě kapituly své ústavní stížnosti stáhly. Zatímco Metropolitní kapitula stížnost stáhla už v červnu 2010, u druhé Duka narazil. Vzepřel se mu děkan kapituly Václav Wolf. Tento konzervativní teolog dříve vedl Teologickou fakultu Univerzity Karlovy, musel odejít po vnitřních neshodách a na nátlak Vlka. Je paradoxní, že ve sporu o katedrálu se z Vlka a Wolfa stali spojenci.

Řízení před Ústavním soudem o katedrále tedy pokračovalo, protože jedna stížnost byla stále platná. Arcibiskup Duka přitom Klausovi slíbil, že církev už nebude o chrám svatého Víta usilovat. Prekérní situaci řešil personálně - proti neposlušnému Wolfovi nechal do čela kapituly zvolit nového probošta, Němce Alberta-Petera Rethmanna. V září 2010 pak na Ústavní soud dorazila žádost o stažení stížnosti i od této kapituly.

Jenže Wolf se ještě nevzdal. Poslal soudu dopis, v němž oznámil, že se stále považuje za právoplatného probošta kapituly Všech svatých a tvrdil, že Rethmannovo zvolení do čela kapituly bylo neplatné. Ústavní soud zaujal neutrální postoj. Rozhodl, že jako civilní soud nemůže zasahovat do sporů uvnitř církve, a na konci listopadu 2010 řízení o stížnosti zastavil. Tím bylo rozhodnuto.

Verdikt, na který čekal Vlk s nadějí, byl tehdy už na spadnutí. "Bylo to krátce před rozhodnutím," potvrdila Aktuálně.cz bývalá ústavní soudkyně Ivana Janů, která seděla v tříčlenném senátu, jenž o katedrále jednal. Jaké rozhodnutí by padlo, nechtěla spekulovat.

Těžko předvídat, co by se stalo, kdyby Ústavní soud přiklepl katedrálu církvi. Nevyvolalo by to odpor vůči obecným církevním restitucím, které se tehdy teprve připravovaly na opakovaný a nakonec úspěšný pokus o schválení? Jak by to zkomplikovalo vztahy mezi Dukou a prezidentem? Dokázal by se nynější arcibiskup dohodnout s Milošem Zemanem o vypořádání dalších církevních budov, jak se stalo v roce 2015?

Kardinál Vlk ještě dlouho litoval, že se jeho nástupce boje o katedrálu vzdal. Na svých webových stránkách také upozornil, že chrám na zásah Hradu vypadl i ze zákona o církevních restitucích. Svého nástupce kritizoval, sice zpravidla nepřímo, ale na církevní poměry celkem rázně.

Spor o katedrálu ostatně může sloužit za příklad, jak se oba kardinálové někdy lišili v přístupu. "Každý z nich šel vlastní cestou - kardinál Vlk a kapitula zdůrazňovali právní aspekt celé záležitosti a aspekt ekonomický, zatímco Dominik Duka se rozhodl neřešit tyto věci, ale dosáhnout dohody o společném bezproblémovém chodu života v katedrále," řekl Aktuálně.cz Milan Badal, ředitel vnějších vztahů na pražském arcibiskupství a Dukův blízký člověk. Rozdílné názory kardinálů prý ale nepoznamenalo jejich vztahy. "Oba byli schopni stát si za svým a nepersonifikovat problémy."

Sestra zesnulého kardinála: Miloslav Vlk neměl dětství jednoduché, maminka byla přísná | Video: Aktuálně.cz, Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy