Praha - Jednou z vlastností, kterou se zesnulý kardinál Miloslav Vlk bezpochyby zapsal do obecné paměti, byla vytrvalá snaha o vrácení majetku církvím. Svojí zarputilostí a rázností si znepřátelil některé politiky, včetně posledních dvou prezidentů. Nejspíš proto se církevní restituce podařilo schválit až za jeho nástupce na stolci pražského arcibiskupa, kardinála Dominika Duky.
Vyhrocený boj sváděl Vlk hlavně o katedrálu svatého Víta. Dodnes se příliš neví, že kardinál nebyl tak daleko od svého cíle. A kdyby mohl zůstat arcibiskupem aspoň o rok déle, katolická církev by katedrálu s velkou pravděpodobností získala.
"Musí zůstat křesťanským chrámem, symbolem spojujícím náš národ a připomínajícím mu jeho křesťanskou minulost a kořeny," prohlásil Vlk o katedrále v květnu 2008. Spor o to, zda místo korunovace českých králů patří státu nebo církvi, se tehdy táhl už druhé desetiletí. Způsobil mnoho zlé krve, hlavně mezi Vlkem a exprezidentem Václavem Klausem.
Až díky současnému arcibiskupovi Dukovi, který se snaží s politiky vyjít po dobrém, se spor urovnal, byť za cenu toho, že se církev nároku na chrám fakticky vzdala. V květnu 2010, tedy pouhé tři měsíce po Vlkově odchodu z arcibiskupského úřadu, podepsali Duka a Klaus dohodu, podle níž se stát a církev usmířily a správu o katedrálu si rozdělily "napůl". Bylo ale třeba ještě ukončit soudní linii sporu.
Poslední soudní instancí, která o vlastnictví katedrály věcně rozhodla, byl v únoru 2009 Nejvyšší soud. Ten svatostánek přiřkl státu. Ještě za Vlkova působení v čele arcibiskupství se ale církev obrátila na Ústavní soud.
Ze zpětného pohledu měla velkou šanci. O čtyři roky později, v roce 2013, totiž Ústavní soud rozhodl ve prospěch restituentů, jejichž nemovitost komunistické úřady v 50. letech vyvlastnily podle stejného vládního nařízení, jaké vztáhly i na katedrálu. Z toho se dá vyvodit, že soud by rozhodl stejně i v případě katedrály.
Katedrálu a další nemovitosti na Hradě si za církev nárokovaly dvě pražské kapituly, Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Po dohodě s Klausem ale arcibiskup Duka požádal, aby obě kapituly své ústavní stížnosti stáhly. Zatímco Metropolitní kapitula stížnost stáhla už v červnu 2010, u druhé Duka narazil. Vzepřel se mu děkan kapituly Václav Wolf. Tento konzervativní teolog dříve vedl Teologickou fakultu Univerzity Karlovy, musel odejít po vnitřních neshodách a na nátlak Vlka. Je paradoxní, že ve sporu o katedrálu se z Vlka a Wolfa stali spojenci.
Řízení před Ústavním soudem o katedrále tedy pokračovalo, protože jedna stížnost byla stále platná. Arcibiskup Duka přitom Klausovi slíbil, že církev už nebude o chrám svatého Víta usilovat. Prekérní situaci řešil personálně - proti neposlušnému Wolfovi nechal do čela kapituly zvolit nového probošta, Němce Alberta-Petera Rethmanna. V září 2010 pak na Ústavní soud dorazila žádost o stažení stížnosti i od této kapituly.
Jenže Wolf se ještě nevzdal. Poslal soudu dopis, v němž oznámil, že se stále považuje za právoplatného probošta kapituly Všech svatých a tvrdil, že Rethmannovo zvolení do čela kapituly bylo neplatné. Ústavní soud zaujal neutrální postoj. Rozhodl, že jako civilní soud nemůže zasahovat do sporů uvnitř církve, a na konci listopadu 2010 řízení o stížnosti zastavil. Tím bylo rozhodnuto.
Verdikt, na který čekal Vlk s nadějí, byl tehdy už na spadnutí. "Bylo to krátce před rozhodnutím," potvrdila Aktuálně.cz bývalá ústavní soudkyně Ivana Janů, která seděla v tříčlenném senátu, jenž o katedrále jednal. Jaké rozhodnutí by padlo, nechtěla spekulovat.
Těžko předvídat, co by se stalo, kdyby Ústavní soud přiklepl katedrálu církvi. Nevyvolalo by to odpor vůči obecným církevním restitucím, které se tehdy teprve připravovaly na opakovaný a nakonec úspěšný pokus o schválení? Jak by to zkomplikovalo vztahy mezi Dukou a prezidentem? Dokázal by se nynější arcibiskup dohodnout s Milošem Zemanem o vypořádání dalších církevních budov, jak se stalo v roce 2015?
Kardinál Vlk ještě dlouho litoval, že se jeho nástupce boje o katedrálu vzdal. Na svých webových stránkách také upozornil, že chrám na zásah Hradu vypadl i ze zákona o církevních restitucích. Svého nástupce kritizoval, sice zpravidla nepřímo, ale na církevní poměry celkem rázně.
Spor o katedrálu ostatně může sloužit za příklad, jak se oba kardinálové někdy lišili v přístupu. "Každý z nich šel vlastní cestou - kardinál Vlk a kapitula zdůrazňovali právní aspekt celé záležitosti a aspekt ekonomický, zatímco Dominik Duka se rozhodl neřešit tyto věci, ale dosáhnout dohody o společném bezproblémovém chodu života v katedrále," řekl Aktuálně.cz Milan Badal, ředitel vnějších vztahů na pražském arcibiskupství a Dukův blízký člověk. Rozdílné názory kardinálů prý ale nepoznamenalo jejich vztahy. "Oba byli schopni stát si za svým a nepersonifikovat problémy."
