Nezákonná opatření mohou stát Česko stovky milionů. Podnikatelé se žalobami ale otálí

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 6. 2021 5:30
Nejvyšší správní soud označil hned několik protiepidemických opatření ministerstva zdravotnictví za nezákonná, což podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz otevírá cestu k tomu, aby například provozovatelé restaurací či obchodů mohli stát žalovat a domáhat se odškodnění. Státu tak nyní hrozí, že podnikatelům bude muset dohromady platit i stovky milionů korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

V dubnu skončil v Česku nouzový stav a protiepidemická opatření začalo ministerstvo zdravotnictví vyhlašovat na základě pandemického zákona. Nejvyšší správní soud však již několik těchto nařízení včetně omezení obchodu, lyžařských vleků nebo zákazu nočního prodeje ve večerkách označil za protizákonná, čímž otevřel pro podnikatele cestu, jak se domáhat od státu odškodného. 

Iniciativa Otevřeme Česko již nabízí provozovatelům pomoc se žalobami tak, aby mohli postupovat jednotně. Dosud se ozvala padesátka podnikatelů z nejrůznějších segmentů od pohostinství, kadeřnictví až po fitness centra, kteří se dožadují odškodnění v řádech desítek milionů korun. Zástupce iniciativy Jiří Janeček se domnívá, že jejich počet ale poroste do stovek či tisíců.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však upozorňuje, že řada především menších firem se do soudního sporu momentálně pouštět nechce. "Mají pocit, že teď je pro ně důležitější zachránit byznys než investovat úsilí do sporu, který může trvat roky," vysvětluje Prouza.

"Pokud má ale firma několik společníků nebo má akcionáře, tak si neumím představit, že by vedení firmy žalobu nepodalo. V tuhle chvíli se vedou debaty o tom, co je péče řádného hospodáře a zda by se z tohoto pohledu neměli pokusit o škodu přihlásit a maximálně soud prohrát," dodává Prouza.

Podle něj se ale ani tak nedá očekávat, že by se každý podnikatel či firma, kterých se zrušené opatření dotklo, odhodlali vymáhat odškodnění od státu soudní cestou. "V konečném součtu může jít o stovky případů, rozhodně to nebudou desetitisíce. Samozřejmě kdyby soud některý ze sporů rozhodl rychle ve prospěch podnikatelů, tak potom by to odstartovalo další žaloby," odhaduje Prouza.

Advokát Radek Suchý, který připravuje postup za provozovatele z iniciativy Otevřeme Česko, nedokáže odhadnout, jak velké odškodnění by stát mohl celkově vyplácet, protože by to bylo nutné u každého podnikatele stanovit zvlášť. Provozovatelé totiž budou muset u soudu dokázat, o kolik peněz vinou opatření, které bylo nezákonné, přišli. "To je samozřejmě velmi těžké stanovit, vypočítávání škody bude obtížné," uznává Suchý.

Jistotu odškodnění podnikatelé nemají

Fakt, že Nejvyšší správní soud označil některá opatření ministerstva zdravotnictví za protiprávní, ovšem podle advokáta Robina Sedláčka ještě automaticky neznamená, že soudy provozovatelům přiřknou nárok na odškodnění. "Stát bude sázet na argumentaci, že by do provozoven stejně nechodilo tolik lidí, protože byli doma a nikam nechodili. Takže tedy nemohly vydělat tolik jako třeba za loňský rok," vysvětluje Sedláček.

Která opatření soud označil za nezákonná?

  • mimořádné opatření z 10. dubna, které kromě jiného omezovalo provoz obchodů, služeb i setkávání lidí
  • opatření, které upravovalo povinnost pozitivně testovaných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných
  • dubnová opatření, kde ministerstvo dostatečně nezdůvodnilo zákaz nočního prodeje ve večerkách
  • regulaci provozu restaurací, heren a kasin
  • opatření, které se týkalo provozu lyžařských vleků a lanových drah
  • opatření, kvůli kterému zůstávaly na přelomu dubna a května zavřené restaurace
  • dvě dubnová opatření nařizující plošné uzavření mateřských škol a výrazné omezení provozu základních škol
  • opatření regulující v týdnu od 26. dubna do 3. května provoz sportovišť, koupališť a wellness zařízení
  • část opatření, podle kterého je možné z některých zemí před návratem do Česka individuální dopravou vyžadovat negativní test na covid-19. Pro návrat veřejnou dopravou povinnost zachoval.

Výpis obsahuje jen zrušená opatření, která platila po 11. dubnu, tedy po konci nouzového stavu. Soudy však zrušily i několik opatření před tímto datem.

Provozovatelé tedy budou muset spočítat takzvaný "ušlý zisk". Nelze to tedy do koruny vypočítávat například ze zisku za stejné období loňského roku, do hry musí vstoupit i úvahy o tom, zdali by lidé například restaurace v době, kdy Česko čelilo velkému počtu nakažených, skutečně navštěvovali, nebo se jim raději z obav z nákazy vyhýbali. "Soudy musí zkoumat všechny okolnosti, které by tržbu mohly ovlivnit," upozorňuje Sedláček.

Právník Ondřej Dostál, který stojí za některými úspěšnými žalobami na vyhlášená opatření a v nadcházejících sněmovních volbách bude kandidovat za Piráty, se však domnívá, že sice není jasné, jak vysoké odškodnění by podnikatelům mohl stát dát, ale nepochybuje o tom, že nějaké být musí. "Důvody pro přiznání odškodného tady nepochybně jsou a neumím si představit, že by u nějakého provozovatele byla škoda zhodnocena jako nulová," míní Dostál.

Vzhledem k tomu, že jde o situaci, která je unikátní, nedokážou advokáti odhadnout, jak nákladné by případně pro stát mohlo odškodnění podnikatelů být. Připouští však, že může jít třeba i do stovek milionů. "Hypoteticky se to stát může. Já to nechci odhadovat, protože je to opravdu něco, co nikdo dosud nezažil a není pro to žádný precedent. Musíme počkat, jak soudy rozhodnou," tvrdí Sedláček. "Bude záležet, kolik lidí bude chtít uplatnit škodu. A pokud se soud postaví na stranu podnikatelů a řekne, že je není možné v souladu se zákonem nechat bez náhrady, tak celková výše odškodnění může být pochopitelně velmi vysoká," domnívá se.

Riziko, že stát bude za protizákonně vyhlášená opatření muset podnikatelům platit odškodnění, si uvědomuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten chce nechat prověřit interním auditem, jakým způsobem resort za jeho předchůdců opatření vyhlašoval a zdali tak nečinil i s vědomím, že si počíná protizákonně. Zatím se však domnívá, že ministerstvo - navzdory několika rozhodnutím Nejvyššího správního soudu - nepochybilo.

"Komunikoval jsem s náměstkem Radkem Policarem, který je šéfem právní a legislativní sekce, a ten mi sdělil, že z jeho pohledu bylo vše v pořádku, že postupoval řádně a není si vědom žádného pochybení. Z tohoto stanoviska zatím vycházím, ale nechám to prověřit auditem," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Vojtěch.

Jsme frustrovaní, stát mění pravidla a vedoucí táborů nevědí, co dělat, říká místostarosta Junáka

Komplikuje to práci desetitisícům dobrovolníků, kteří si berou dovolené a působí na táborech jako vedoucí, kritizuje místostarosta Junáka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy