Snímek, který krátce před osmou hodinou večerní pořídila meteorologická družice Metop3, zveřejnil na svých sociálních sítích Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ). Výsledná fotografie obsahuje světlejší body značící zapálené ohně nebo blízkou skupinu ohňů. Díky jasné obloze tak zachytila oslavy posledního dubnového dne na většině území Česka a také za hranicemi v Sasku. 

Na místech, kde nejsou tečky zřetelné, ohně také hořely, shora je ale mohla zakrývat oblačnost.

"Nestává se každý rok, aby zrovna dnes v noci bylo jasno. Letos máme ale štěstí, a tak se můžeme pokochat ohni hořícími v krajině a to nejen zblízka, ale i pohledem polární družice Metop3. Jednotlivé body jsou zapálené ohně, najdete ten Váš?" napsal ke snímku ČHMÚ na Twitter. 

"Velikost jednotlivých obrazových bodů snímku je přibližně 1×1 km; pokud je tedy na území této velikosti, zachyceném jednotlivými pixly, více ohňů, nelze je od sebe odlišit - na snímku se spojí do jediného tepelného zdroje," popsal před čtyřmi lety u podobného snímku problematiku Martin Setvák z družicového oddělení ČHMÚ.

Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.