Úřady neumí odhalit falešné domy seniorů. Pomůže jen udání

Karel Hrubeš Karel Hrubeš
5. 9. 2014 15:07
Kauza ukradeného milionu v soukromém šestajovickém Domově Petruška upozornila na problém, který nikdo neřeší: důchodci žijí v ubytovnách bez registrace pro sociální služby.
Domov Petruška (Šestajovice) - neuvěřitelný případ podvodu na seniorce
Domov Petruška (Šestajovice) - neuvěřitelný případ podvodu na seniorce | Foto: Radek Nohl

Praha - Čeští úředníci netuší, kolik po republice existuje falešných domovů pro seniory, které se navenek tváří jako ubytovny.

Úřady totiž neumí ubytovny s klienty staršího data narození dohledávat. Ubytoven jako takových je mnoho a vyfiltrovat ty problémové je prakticky nemožné, potvrdila mluvčí ombudsmanky Anny Šabatové Iva Hrazdílková.

"Mají nejrůznější názvy a formálně se tváří jen jako ubytovací zařízení," popisuje Hrazdílková. Pomůže tak jediné - stížnost nebo udání.

Na problém ukázal nedávný případ soukromého Domova Petruška v Šestajovicích u Prahy, kde ředitelka podle policie ukradla spolu se svým expřítelem klientce naspořený milion korun. I Petruška funguje jako ubytovna bez potřebné krajské registrace pro sociální služby, přitom v ní bydlí senioři.

Jako ve vězení

Lednová přepadová prověrka ombudsmanky ukázala, že senioři žijí v nevyhovujících podmínkách. Kontroloři dokonce Domov Petruška přirovnali k vězení. I proto se chce Šabatové úřad na problémové téma zaměřit. "Neregistrovaným zařízením se ochránkyně i nadále bude věnovat," řekla mluvčí Hrazdílková.

Dalších šest tipů už prý ombudsmanka dostala, a Domov Petruška tak nebyl jediným místem, kam Šabatová vyslala své lidi.

Například její zástupce Stanislav Křeček navštívil Kunštát na Moravě a nebyl úplně spokojen. Podle něj tamní ubytovna má vytvořit takové podmínky, aby dosáhla na registraci na sociální službu. Pokud to neudělá, měla by prý skončit.

"Mým základním doporučením je neprodleně vytvořit podmínky pro úspěšné zaregistrování sociální služby, jinak činnost ukončit," napsal Křeček do závěrečné zprávy z kontrolní návštěvy v Kunštátu.

Další místa zkontrolovaných zařízení kancelář ombudsmanky zatím odmítá zveřejnit s tím, že svá zjištění teprve vyhodnocuje. "Teprve poté vznikne souhrnná zpráva, kde bude i seznam navštívených," uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Ubytovny se závažnými nedostatky podle Hrazdílkové buď závěry ochránkyně s popisem vad odmítly, nebo vůbec nereagovaly.

Ombudsmanka však může na problém pouze poukázat, v pravomoci zákaz činnosti nemá. To může udělat jedině živnostenský úřad, který na ubytovny dohlíží. A ani ten nemůže podnikání na hraně zákona jen tak omezit nebo zakázat. Tvrdí, že sehnat nezvratné důkazy o porušení zákona je obtížné.

Příkladem je právě Domov Petruška v Šestajovicích. Živnostenský úřad už mu udělil letos na jaře pokutu, ale chyby prý nebyly tak velké, aby to stačilo na omezení činnosti.

Můžeme jen doporučit

Živnostenští úředníci přitom zároveň tvrdí, že v domově se podniká jinak, než jak majitelé oficiálně hlásí. A že by tedy měli mít registraci pro sociální služby. Povolení však může udělit jen Středočeský kraj. Ten ovšem říká, že pokud se na něj majitel s žádostí o registraci neobrátí, nic s tím neudělá. Může to jen doporučit.

"Uvědomujeme si, že péče o seniory může být zneužívána. Proto jsme doporučili, aby se toto zařízení registrovalo, čímž bychom mohli dohlížet na poskytované služby. V tuto chvíli můžeme pouze doporučit registraci zřízení, nařídit ji nemůžeme," řekl deníku Aktuálně.cz středočeský hejtman Miloš Petera.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 1 hodinou

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy