Praha - Nemocnice varovaly, že nemohou čekat až do pololetí, než jim vláda kompenzuje zrušené stokorunové poplatky.
V akutní péči tak přicházejí každý měsíc o dvě procenta příjmu, v následné a dlouhodobé péči o šest až deset procent, řekl Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).
Některá zařízení už podle něj tento výpadek začínají vážně pociťovat a žádají vládu, aby uvolnila potřebné peníze ze státního rozpočtu a co nejrychleji je poslala nemocnicím. Změnou úhradové vyhlášky by prý mohly peníze dostat hned.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že dvoumiliardový výpadek po zrušení hospitalizačního poplatku nemocnicím vykompenzuje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na to počítá s využitím rozpočtové rezervy.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) chce přesun peněz provést změnou zákona. Věří, že se mu to podaří velmi rychle. Podle Fialy se to ale těžko stihne. Nemocnice se obávají, že peníze nedostanou ani v pololetí.
"Je březen a minimální lhůta pro přijetí zákona je šest, sedm měsíců, čili to vidíme tak na podzim. A že by Parlament použil stav legislativní nouze kvůli nemocničním poplatkům, to si iluze nedělám," řekl Fiala.
AČMN doporučila Němečkovi jako řešení novelizovat úhradovou vyhlášku na letošní rok. "V podstatě by se v novele navýšily úhrady za lůžkoden o sto korun, to by bylo velice jednoduché," vysvětlil.
Nemocnice navrhovaly toto řešení už za předchozích ministrů, právníci na ministerstvu uvedli, že to není právně schůdné, úhradovou vyhlášku podle nich nelze měnit v průběhu roku. Fiala ale připomněl, že existují i opačné právní názory.
V předchozích letech se už stalo, že novela vyhlášky vyšla i v průběhu roku. Naposledy v roce 2012, kdy novelou od dubna dostaly nemocnice více peněz na zvýšení platů lékařů po odborářské akci Děkujeme, odcházíme.
Fiala soudí, že pokud by začala od letošního dubna platit novela úhradové vyhlášky s požadovaným navýšením, stihlo by se i to, aby nemocnice dostaly přidáno od ledna. Zdravotní pojišťovny platí nemocnicím zálohově, po skončení období jim při vyúčtování doplatí peníze za skutečně odvedenou péči. Při vyúčtování by tedy mohly doplatit i toto navýšení.
Aktuální data o zadluženosti nemocnic nejsou. Platí loni zveřejněný údaj, že třetina nemocnic hospodaří vyrovnaně, třetina s mírným ziskem a třetina se potýká s velkými potížemi.
Celkově podle Fialy chybí nemocnicím 14 miliard korun - o šest miliard přišly navýšením DPH, šest miliard jim vzala loňská úhradová vyhláška a nyní přibyly dvě miliardy ze zrušených hospitalizačních poplatků. Některé nemocnice jsou podle Fialy už existenčně ohroženy. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ČTK potvrdil, že nemocnice, které na tom byly už loni špatně, jsou na tom nyní ještě hůře.
V minusu už jsou i státní nemocnice
Podle zprávy pro vládu se loni poprvé dostaly do minusu nejen regionální nemocnice, ale i některé státní. Zrušení hospitalizačního poplatku propad letos prohloubilo. I proto se Němeček nyní osobně zapojil do řešení situace brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, její dluh dosáhl zhruba 1,4 miliardy korun.
"Z našich členských nemocnic má velký problém například klatovská nemocnice, kde byl postaven nový pavilon, má velké náklady a podle mých informací propad přesahuje hodně přes sto milionů korun," uvedl Fiala.
Menší nemocnice mají roční obrat mezi půl až tři čtvrtě miliardou, větší mezi třemi až sedmi miliardami korun. Stomilionový dluh je pro menší nemocnici stejně zničující jako 1,4miliardový dluh pro nemocnici velkou.
