Ve středu ráno nasedl do auta společně s manželkou, na zadní sedadlo posadil své dva vnuky a vyrazil po dálnici směr rodný Jablunkov. Tak začal pro Jiřího Drahoše den, kdy slaví další jubileum.
"Je mi pořád divné, že mám sedmdesát let. Vnitřně nevidím žádné velké rozdíly oproti tomu, kdy jsem slavil šedesátku, nebo dokonce padesátku. Pořád mám elánu dost a zdraví mi zaplať pánbůh celkem slouží, takže se spíš podivuji, že mi je tolik," říká.
Za lepší učiliště
Od října, kdy se mu hned v prvním kole podařilo vyhrát senátní volby, tráví spoustu času ve své kanceláři v Senátu. Jako předseda výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se věnuje především projednávání změn zákonů, které přicházejí z Poslanecké sněmovny, a zároveň se schází s lidmi, kteří v Česku vedou školy, univerzity a další instituce, nebo se věnuje změnám v oblasti vzdělávání.
"Už v prezidentské kampani jsem si vytkl za cíl lidi spojovat, o což se snažím i v rámci spolku Společně pro Česko a také tady v Senátu a při debatách nejen o vzdělávání," říká. Podle jeho názoru je sice mnoho institucí, které se v Česku zabývají vzděláváním ze všech možných pohledů, ale moc spolu nekomunikují. "Proto se je snažím propojovat, jsem přesvědčený, že je třeba zejména budovat odborný i politický konsenzus," avizuje.
To se však nedaří třeba v případě aktuálního dění kolem tzv. cut-off score, kdy hejtmani krajů chtějí, aby existovaly jednotné zkoušky pro zájemce o střední školy. Mladí lidé, kteří by nepřekročili určitou hranici bodů, by nemohli jít na střední školy s maturitou, pouze na učňovské obory, o které je malý zájem. Něco takového Drahoš kritizuje.
"Jsem zásadně proti snaze některých hejtmanů, aby naše země nadále zůstávala pouhou montovnou. Je zde celá řada schopných lidí, kteří mají určitě na víc. Na učilištích je sice skoro třetina všech středoškoláků, většina z nich ale poté vykonává úplně jiná povolání, často méně kvalifikovaná. Kraje by se proto měly daleko více zabývat skutečnou úrovní výuky na učilištích a snažit se o její zlepšení," navrhuje a dodává, že návrh na zavedení zmiňovaných přijímacích zkoušek by naprosto popřel ústavní princip rovného přístupu ke vzdělání.
V tomto bodě se tak shoduje s ministrem školství Robertem Plagou (ANO), o jehož možném odvolání se v minulých dnech spekulovalo. Drahoš ho však ve funkci podporuje. "Podle mého názoru je ve školství nejpodstatnější stabilita systému, což se u nás nedaří," poukázal na to, že za posledních deset let se v čele resortu vystřídalo devět lidí.
Zda jsem volil Kuberu? Neřeknu
Vrcholnému politickému dění se však Jiří Drahoš tolik nevěnuje. Spekulovalo se o něm sice po senátních volbách jako o předsedovi Senátu, nakonec však mezi třemi kandidáty nebyl. Poměrně překvapivě se stal předsedou Jaroslav Kubera z ODS. Koho volil samotný Jiří Drahoš? "Nebudu říkat, koho jsem volil," odpovídá.
Je členem klubu Starostů a nezávislých, kteří původně postupovali společně s klubem KDU-ČSL a navrhli bývalého rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla. Jenže při samotné volbě předsedy bylo patrné, že Kubera získal i hlasy některých senátorů z tohoto klubu. Byl tedy mezi nimi i Drahoš? "Šlo o tajnou volbu a já opravdu nechci tuto volbu komentovat," opakuje.
Proč vyhrál Zeman? Bylo těžké získat jeho voliče
Pokud jde o jiné volby, tedy ty prezidentské, ze všeho nejdříve říká, že už se k nim nerad vrací, protože žije současností. "Už je to pryč. Odmítám i bilanční rozhovory na toto téma. Jsem člověk, který se mnohem raději dívá dopředu, zejména když mám tolik zajímavé práce před sebou," vysvětluje.
Práce senátora
V roli senátora se Drahoš hodně zajímají o zahraniční zkušenosti. V úterý ráno například navštívil švýcarského velvyslance v Česku Dominika Furglera, se kterým probírali například to, jak se Švýcarům daří mít dostatek učňů a řemeslníků. Už dříve jednal také s finským velvyslancem v Česku Jukkou Pesolou, který mu pro změnu vysvětloval, jak Finové svůj vzdělávací systém modernizují nebo se brání dezinformacím.
Když ale slyší z různých míst výtky, že je člověk, který se vyhýbá odpovědím nebo mluví nejasně, tak to kategoricky odmítá. "Takové to, že Drahoš údajně mlžil nebo se k ničemu nevyjadřoval, to jsou úplné nesmysly, které pak už účelově šířili moji odpůrci," tvrdí. "Já jsem racionálně uvažující člověk a nemyslím si, že na každou otázku existuje odpověď ano nebo ne. Vím, že u politiků mají novináři i široká veřejnost rádi, když do toho politik řízne a řekne jasné slovo, ale to mi přijde laciné a často nepravdivé," dodává.
Má svoje vysvětlení, proč Zeman před druhým kolem podle několika průzkumů nabral rozhodující počet voličů, a proto vyhrál o 150 tisíc hlasů. "Jsem přesvědčen, že to byl především důsledek velmi intenzivní e-mailové dezinformační kampaně proti mně, v níž jsem byl líčen střídavě jako vítač, iluminátor, estébák, člověk placený Sorosem či Bakalou a tak podobně. Určitě se na tom podepsalo i masivní nasazení billboardů a inzerátů s textem Stop imigraci. Stop Drahošovi," říká.
Někteří sociologové ovšem poukazovali na to, jestli neudělal chybu, když nevyrazil ve finále přesvědčovat voliče v baštách Miloše Zemana. "Myslím, že bych se stejně nedostal blíž k lidem, kteří se rozhodli volit Miloše Zemana. To bych musel dělat kampaň minimálně dva tři roky a objet spoustu dalších míst. Otázkou navíc je, jestli by to bylo k něčemu. Na veřejné debaty by na mě opět přišli z osmdesáti procent lidé, kterým jsem byl sympatický nebo na mě byli zvědaví a ještě trochu váhali. Propíchnout se z vlastní sociální bubliny a dostat se k jiným voličům je těžké," soudí.
Odmítá i kritiku dalšího prezidentského kandidáta Michala Horáčka, který mu vyčetl, že nešel debatovat se Zemanem na Novu. "On je snad nějaký profesionální analytik nebo sociolog? Někdo řekne, že jsem měl jít na Novu, jiný odborník oponuje, že to o ničem nerozhodlo, je těžké se v tom orientovat. Lidé, kteří mě chtěli volit, mě volili bez ohledu na debaty a lidi, kteří fandili Zemanovi, bych určitě nepřesvědčil," uzavírá toto téma s tím, že Zemanovo prezidentství ostře kritizuje.
Debaty s mladými jsou bezvadné
I když nad prezidentskými volbami už mávl rukou a myšlenkami je jinde, jedné věci z kampaně se chce věnovat v rámci celoživotního vzdělávání. Jde o dezinformační řetězové e-maily šířené především mezi starší generací. Takové e-maily se už během prezidentské kampaně ostře strefovaly právě do Drahoše, ale kolují dodnes, i když si berou na mušku jiná témata. Například prozápadní směřování České republiky nebo kritiku ruské politiky.
"Novodobí šmejdi už neprodávají předražené hrnce a vysavače, ale rozesílají zejména seniorům řetězové e-maily. Zneužívají jejich slabosti, osamělosti a neinformovanosti. Jako reakci připravuji v Senátu další seminář o dezinformacích, který by se takovým e-mailům a jejich šíření věnoval," avizuje.
V rámci možností se snaží také nadále jezdit do regionů, a to především za mladými lidmi. Před několika dny byl na Biskupském gymnáziu ve Žďáru nad Sázavou, na konci února se chystá na Univerzitu Hradec Králové, kde si bude s vysokoškoláky povídat o komunistickém převratu v roce 1948, o roku 1968, Janu Palachovi nebo o tom, jak prožíval sametovou revoluci.
"S mladými je to fakt bezvadné. Mám pocit, že je prezidentská volba nakopla. Přijedu například na víceleté gymnázium a tam jsou třinácti- až patnáctiletí kluci a holky spolu s maturanty a všichni se velmi dobře v politice orientují. Když pak přijdou a řeknou mi, že je jim líto, jak prezidentské volby dopadly, tak jen koukáte," popisuje své zkušenosti.
Jak ukázala už prezidentská kampaň, Drahoš měl mezi mladými lidmi mnoho příznivců, což bylo vidět na řadě jeho akcí. Na otázku, jestli třeba i vzhledem k přetrvávajícím sympatiím této generace přemýšlí nad tím, že by šel i do další prezidentské volby v roce 2023, odpovídá: "Tato otázka je předčasná, je na ni příliš brzy."
