Praha/Berlín - Německo uštědřilo tvrdou ránu plánům českého ministerstva dopravy.
Zatímco Češi hodlají postavit kvůli lepší splavnosti na Labi v Děčíně jez za šest miliard, naši sousedé se rozhodli lodní dopravu na této trase značně omezit. Obří investice tak ztrácí smysl.
Vodní cesta po Labi z Magdeburgu na českou hranici totiž bude součástí pouze "okrajové sítě" německých říčních cest. Rozhodl o tom německý ministr dopravy Peter Ramsauer, když sepisoval plán budoucího rozvoje německé lodní plavby.
Labe mezi Magdeburgem a českou hranicí se tak dostalo do páté, nejnižší kategorie, kde se plánuje jen omezený provoz. "S rozvojem se nepočítá," platí u okrajových vodních cest.
Bude dokonce omezena dosavadní údržba, pokud na náklady nepřispějí soukromé firmy nebo spolkové země.
Ani Rýn, ani Mohan
Ramsauer verdikt odůvodnil prognózou, podle níž se bude v roce 2025 vozit po Labi mezi Magdeburgem a českou hranicí maximálně milion tun zboží ročně. Logicky proto chce investovat raději do Rýna, kde se už dnes vozí zboží stokrát víc.
Významný rozvoj očekává ministr ještě na Dunaji, Mohanu, Mosele a Středoněmeckém kanálu, který spojuje Porúří s Berlínem.
Investice se Labe nedočká ani mezi Magdeburgem a Lauenburgem, který leží nedaleko Hamburku. Většinu lodní dopravy z Magdeburgu do Hamburku totiž převezme Labský postranní kanál, který na rozdíl od Labe nabízí stabilní vodní podmínky.
Z analýzy německého ministerstva dopravy vyplývá, že se Labe nemůže srovnávat s Rýnem ani tím, jaké nabízí přírodní podmínky. Západoněmecký veletok má už od Basileje průměrný průtok přes 1000 metrů krychlových za vteřinu a to umožňuje provozovat vodní dopravu i bez stavby jezů zvyšujících hladinu.
Labe má od Hřenska až k soutoku se Saalou nad Magdeburgem průměrný průtok 300 metrů krychlových a značnou část roku nezaručuje plavbu ani lodím s ponorem jeden a půl metru.
Jako významná německá vodní cesta slouží Mohan s průtokem do 250 metrů krychlových. Jeho hladina je ale po celé délce, kterou využívá vodní doprava, regulována soustavou 34 jezů. Na německém Labi zatím existuje jediný jez nad Hamburkem.
Labská vize
Rozhodnutí německého ministra dopravy zasadilo ránu plánům, které připravuje zdejší ministerstvo dopravy. Hodlá postavit za šest miliard plavební stupeň Děčín, který zvýší hladinu mezi Ústím a Děčínem v suchém období až o 13 centimetrů. Tím se zlepší splavnost k německé hranici i využití labské vodní cesty.
Předloni se převezlo přes Hřensko 440 tisíc tun, přes Ústí-Střekov ještě 340 tisíc tun. Tento objem by se měl díky stavbě děčínského jezu zvýšit několikrát.
"V okolí Děčína propluje po Labi asi tisíc lodí. Předpokládáme, že v roce 2020 by tento počet měl být ztrojnásoben, samozřejmě když se postaví plavební stupeň Děčín. A v roce 2030 by již těchto lodí v obou směrech mělo proplouvat osm tisíc šest set," vypočítává Jan Hodovský z firmy Well Consulting, která pro stavbu připravuje dokumenty EIA.
Český odhad je čtyřikrát vyšší než maximální prognóza německého ministerstva.
Moravská realita
Odložit, nebo úplně zrušit plány na stavbu děčínského jezu doporučuje dopravní expert Jaroslav Kubec.
"S rozhodnutím německého ministerstva nemá smysl polemizovat. Spíše bychom ho měli chápat a poučit se z něj," upozorňuje Kubec, že Česko nemá v rukou nástroje, kterými by německou stranu donutilo, aby postavila plavební stupně a zvýšila po děčínském příkladu hladinu aspoň na padesátikilometrovém úseku z Drážďan ke státní hranici.
Kubec doporučuje České republice, aby hledala říční spojení se světem někde jinde. Vybudovat kvalitní vodní cestu po Labi do 350 kilometrů vzdáleného Magdeburgu bez podpory německé strany je nemožné.
Rakousko a Slovensko přitom s vybudováním stokilometrové vodní cesty z Hodonína do Bratislavy předběžně souhlasí.
