Brno - Předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové už s definitivní platností nehrozí žádný postih za špatné hospodaření soudu, ze kterého ji obvinil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Kárný senát Nejvyššího soudu totiž rozhodl, že ministr Pospíšil nebyl oprávněný žalobu na Brožovou v souvislosti s hospodařením soudu vůbec podat.

"Ministr spravedlnosti je aktivně legitimován k podání kárného návrhu proti předsedkyni Nejvyššího soudu jen pro porušení povinností spojených s výkonem vlastní soudcovské (rozhodovací) činnosti předsedkyně Nejvyššího soudu," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Kárné řízení s Brožovou je tak pravomocně skončené, proti rozhodnutí senátu už neexistuje možnost odvolání.

Brožová podle ministerstva spravedlnosti špatně kontrolovala hospodaření soudu. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.

Už v březnu 2008 rozhodl Vrchní soud v Olomouci, že počínání Brožové není kárné provinění. Kárný senát Nejvyššího soudu v neveřejném jednání tento verdikt zrušil a sám rozhodl, že se kárné řízení zastavuje.

Brožová už dříve označila kárnou žalobu ministra za pokračování útoků na nezávislost soudní moci.

Předsedkyně soudu pochybení odmítala, situaci v hospodaření řešila na základě instrukcí ministerstva. Podle Brožové ministerstvo financí sankce ve většině podobných případů sankce odpouští.

Brožová už dva roky vede ostré spory s politiky a především prezidentem Václavem Klausem, které už skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce.

Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou soudu bývalého ministra spravedlnosti a kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soudci dali Brožové v obou případech za pravdu. Bureš musel z funkce odejít.