Kauza Testcom
Fakta o případu Testcom servis s.r.o.
- listopad 2003 - příspěvková organizace ministerstva informatiky Testcom zakládá společnost Testcom servis s.r.o. a vkládá do ní 7,5 milionu na provoz portálu veřejné správy
- prosinec 2003 - ministr financí Sobotka upozorňuje Mlynáře, že Testcom servis byl založen v rozporu se zákonem, Mlynář činnost Testcom servisu zastavuje
- květen 2004 - Testcom servis je vymazán z obchodního rejstříku
- duben 2005 - policie předala ministrovi Mlynářovi obvinění, že v Testcom servis byl založen v rozporu se zákonem o majetku státu
- duben 2006 - zahájení soudu
- leden 2006 - Mlynář je odsouzen na 5,5 roku nepodmíněně
- listopad 2007 - Vrchní soud začal řešit odvolání exministra Mlynáře
Praha - Pro exministra informatiky Vladimíra Mlynáře končí po více než čtyřech letech martýrium, na jehož počátku stálo v roce 2005 obvinění bývalých zaměstnanců resortu.
Podle nich Mylnář porušil zákon, když vyzval státní příspěvkovou organizaci Testcom, aby založila společnost Testcom servis s.r.o., která měla provozovat Portál veřejné správy. Stát ovšem tento typ společností zakládat nesmí.
Nejvyšší soud nyní zamítl dovolání Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která se snažila zvrátit osvobozující verdikt Vrchního soudu.
"Jakkoliv je tedy pro mne definitivní konec celého případu radostnou zprávou, přesto mám k pocitu zadostiučinění za ty roky, kdy jsem byl nespravedlivě obviňován a skandalizován, hodně daleko" píše exministr na svých webových stránkách.
Podle něj totiž od počátku provází případ Testcom řada nestandardních okolností, které svědčí o tom, že vyšetřování bylo manipulováno.
Nestandardní průběh
"Od počátku případu Testcom existuje celá řada indícií o tom, že jeho vyšetřování bylo proti mně cíleně manipulováno," píše Mlynář na webu. "Některé věci bohužel nemohu exaktně prokázat, nicméně i tak existují fakta ukazující, že případ měl velmi nestandardní průběh"
Policie prý původně navrhla vyšetřování případu zastavit. "V tu chvíli však byl náhle dosavadní dozorující státní zástupce z případu odvolán," popisuje tehdejší situaci. "a nahrazen novým, který policistům překvapivě nařídil pokračovat v trestním stíhání a vznést proti mojí osobě obvinění."
Mlynář také poukazuje na nekvalifikované rozhodnutí Městského soudu, který ho v roce 2005 poslal na 5,5 let do vězení. "Průběh soudního řízení byl ukázkou nekvalifikovanosti a právní zmatečnosti," míní někdejší politik. "Jak konstatoval později i Vrchní soud, byla porušena práva obhajoby a důkazy byly jednostranně interpretovány v můj neprospěch."
Soudní verdikty
Trestní oznámení na Vladimíra Mlynáře a Dušana Chmelíčka podali v roce 2005 bývalý zaměstnanec ministerstva informatiky Milan Novák a politik Aleš Moravec. Mlynář již dříve u soudu naznačil, že za trestním stíháním může stát i jeho razantní postup při personálních změnách v Testcomu.
Ten byl deset let pod vedením Radko Hochmana, s jehož prací však Mlynář nebyl spokojen. Podle exministra byl Hochman sice dobrý vědec, ale špatný manažer, a proto jej odvolal a nahradil Chmelíčkem.
Městský soud nejprve odsoudil Mlynáře na pět a půl roku nepodmíněně. Spolu s ním byli na šest let nepodmíněně odsouzeni také bývalý šéf Testcomu Chmelíček a jeho někdejší náměstek Vít Novotný.
Vrchní soud však tvrdý verdikt v roce 2007 zrušil. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká však podala proti rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu.
Ten nyní Mlynáře a další obžalované definitivně zbavil viny.