Praha - Plzeňský a Středočeský kraj jsou místy, která podle rozsáhlého hodnocení Aktuálně.cz dokážou svou prosperitu nejlépe využít ve prospěch občanů.

Aktuálně.cz udělalo před nadcházejícími krajskými volbami bilanci, kam se regiony posunuly poté, co se před osmi lety osvobodily od všestranného diktátu Prahy a mohou rozhodovat nebo aspoň spolurozhodovat o svých školách, nemocnicích, podmínkách pro rodiny i ekonomickém rozvoji.

Je tak možné také zmapovat schopnosti krajských radních a hejtmanů.

Aktuálně.cz konzultovalo své podrobné hodnocení s experty z Palackého univerzity a z Vysoké školy ekonomické.

Co říkají čísla

V číslech lze jednotlivé kraje porovnávat v následující tabulce, která shrnuje výsledky, k nimž Aktuálně dospělo v oblastech, které si pro hodnocení vybralo.

Podrobně jsou výsledky interpretovány pod tabulkou.

Ostrava a Jihlava překvapily

Vychází jednoznačný výsledek. Svou šanci dokázaly uchopit střední Čechy a Plzeňsko, nečekaný vzestup zaznamenali i dva dosud opomíjení outsideři, Ostravsko a kraj Vysočina.

Naopak ztrácí sever. Tři ze čtyř krajů, které skončily na dně tabulky, mají většinu svého území v někdejších Sudetech a zřejmě nadále trpí svými sociálními nedostatky.

Před osmi lety byly svou prosperitou nejblíže k Praze Jihomoravský kraj a Královéhradecko. Ani dnes nepatří k nejhorším, v soutěži s ostatními však ztratily.

Rozhoduje dobrá poloha

Premianti těží ze své dobré polohy, která by jim prospěla, i kdyby nevznikly krajské samosprávy. Střední Čechy mají blízko k Praze, kam míří polovina zahraničních investic, Plzeňsko leží na dálnici mezi Prahou a bohatým Bavorskem.

Není však pochyb, že samospráva středních Čech pomohla odlehlým regionům, kde dříve byla vysoká nezaměstnanost.

Plzeňští zřejmě mají nejlepší úřady, jak svědčí dobrá bilance nemocnic a škol, jako první také dokázali stavět úspěšné průmyslové zóny. Do obou krajů se lidé nejčastěji stěhují.

Čím větší, tím lepší

Na středních Čechách se také uplatnilo pravidlo, podle kterého se vyplácí žít ve větších krajích okolo tradičních krajských metropolí. Kvalitní vzdělávací a zdravotnická infrastruktura, kterou mají větší regiony, táhne nahoru také Moravskoslezský kraj a částečně napravuje ekonomické zdržení jižní Moravy.

Opačný recept využívají na Vysočině a na Pardubicku.

V roce 2000 nově zřízené kraje zažívají nebývalý ekonomický vzestup v průmyslu i ve službách a úspěšně konkurují tradičním krajským centrům. Vybudovat k tomu dobré školy a nemocnice zůstává dlouhodobým úkolem, v dříve zanedbávaných regionech zatím nedokázali zpoždění překonat. V každém případě, zřízení krajských samospráv Jihlavě i Pardubicím pomohlo.

Ospalý průměr

Při pohledu na mapu je vidět, že nadprůměrné kraje tvoří páteř České republiky od Plzně přes Prahu a Brno až do Ostravy.
V průměru se ještě udrží jižní Čechy, kde samospráva našla nejlepší způsob, jak řídit nemocnice, podobně je na tom Olomoucko, kde se daří nejlépe rozvíjet školy.

Jižní Čechy však trpí špatným dopravním spojením, a proto kraji chybí silný investor, jakého našla Vysočina ve firmě Bosch, a zájem ztrácejí turisté.

Ovšem velký investor nepřišel ani do Olomouce, i když je významnou dopravní křižovatkou. Proto tamní platy patří k nejnižším.

Obtížná cesta ze Zlína

Poražení jsou k nalezení takřka výhradně v severní polovině Čech, což byl od sedmnáctého až do dvacátého století ekonomicky nejsilnější region nejen v rámci českých zemí, ale celé habsburské monarchie.

K nim se zařadilo už jen Zlínsko. Také tento kraj vznikl teprve před osmi lety a  zřejmě má před sebou delší cestu k úspěchu, než Vysočina a Pardubicko. Z odlehlých končin Beskyd a Valašska se stále stěhují lidé a také zde chybí větší investice. Místní radní mají potíže se zdravotnictvím, spolu s Pardubickými si ovšem mohou oprávněně stěžovat, že právě do jejich krajů platí zdravotní pojišťovny nejméně.

Přesto není Zlínsko bez šance, protože jeho ekonomika roste nejrychleji ze všech moravských krajů (nepočítaje v to Vysočinu).

Nepřekonatelné potíže na severu

Z nových krajů mají vedle Zlína potíže také Karlovarsko a překvapivě Liberecko, které přitom mělo nejlepší předpoklady, jak se dotáhnout do české špičky.

Hodnocení všech parametrů však ukazuje, že Liberci nestačí ani vysoké zahraniční investice, ani nadprůměrný hospodářský růst. Důvodem jsou očividně sociální problémy. I když tamní průmysl vydělává hodně peněz a přitahuje zahraniční pracovníky, kraji chybí stabilizovaná střední vrstva, které by se postupně zvyšovaly příjmy. Proto se také na Liberecku nejméně zvýšily investice do rodinných domů. 

Sociální potíže sráží i Karlovarsko, které přitom úspěšně rozvíjí služby a stále víc přitahuje zájem zahraničních a českých turistů. Ovšem společně s Libercem patří ke krajům, kde v posledních čtyřech letech nejvíce lidí přešlo ze zaměstnání pod ochranu sociálního státu. 

Ani Liberec a Karlovy Vary tak nedokážou překonat handicap bývalých Sudet. Dosud ho ovšem nejlépe ilustrují údaje o Ústeckém kraji. Vážné sociální problémy tam signalizuje nejhorší zdravotní stav populace, o špatném podnikatelském prostředí svědčí odliv zahraničních investic. Šanci naopak ukazuje nadprůměrně kvalitní školství.

Co se stalo v Hradci

Mezi regiony, které se v posledních osmi letech nedokázaly zlepšit, anebo se zlepšily jen málo, se překvapivě dostal i Hradec Králové. Podobně jako na jižní Moravě a v jižních Čechách je zpomalení příkladem spánku na vavřínech v krajích, kde se po roce 1989 žilo nejlépe.

Královéhradecko neuspělo zvláště v ekonomických parametrech, zřejmě mu uškodila špatná dopravní dostupnost. Podobně na tom jsou České Budějovice, ty však mohou spoléhat na menší investice z blízkého Rakouska a Německa. Hradecko má smůlu, že sousedí s relativně chudým Polskem.