Vimperk - Když před rokem nastupující ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vybíral nového ředitele Národního parku Šumava, říkal, že chce dosáhnout také toho, aby se situace v největším českém chráněném území uklidnila.
Jenže se stal pravý opak. Nový ředitel Jan Stráský si proti sobě postavil významnou část českých vědců i ekologické organizace. Vyčítají mu především radikální zásahy proti kůrovci.
Na druhou stranu si Stráský nemůže stěžovat na podporu šumavských obcí a obyvatel. "V samoobsluze, v autobuse mi lidí klepou na rameno a říkají mi: Ty to nesmíš vzdát. A těch dopisů, co přichází, je to nesmírně zavazující," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Stráský.
"Samozřejmě vím, že se mnou všichni nesouhlasí, ale ti mi nic neříkají. Nestane se, že by mi někdo nadával, na veřejnosti, v hospodě.
Čím si tuto podporu od místních obyvatel vysvětlujete?
Myslím, že jsou opravdu naštvaní na současný stav Šumavy. Většině lidí nevyhovuje hnědý les. Většině lidí nevyhovuje, že jim uzavíráme další a další části Šumavy, a to ani ne z důvodu ochrany přírody, ale proto, aby jim nespadl strom na hlavu. Dříve žil v hlubokém lese, ale za chvíli neuvidí z okna zelený strom. Bojí se, že přijdou o práci, protože penziony zavřou, až bude Šumava hnědá.
Snažíme se je přesvědčit, že když se to trochu povede, zůstanou tady dál. Nejsme jako předchozí vedení parku, které nepokrytě říkalo, že člověk tady vlastně nemá co dělat, že na prvním místě je ochrana přírody.
Chci mít i les pro radost
Ale Šumava je národní park a ochrana přírody by měla být na prvním místě, nebo ne?
Respektuji, že pokus samovolného vývoje přírody se má na nějakém místě zkoušet, že to je vědecky velmi zajímavé. Ale nemůže to být na celé Šumavě. Netajím se tím, že nepřístupnost krajiny je mně jako turistovi nepřátelská. A pokud se příroda nechá vlastnímu vývoji a nebudeme se starat ani o chodníky, stane se nepřístupná. Když chodíte po Amazonském pralese a nemáte mačetu, příroda se stane člověku nedostupná.
V létě se situace na Šumavě vyhrotila při blokádě lesa u Ptačího potoka:
Uvažujme o tom, jakou přírodu na Šumavě chceme. Jaká část má být zcela bez zásahu člověka, nepřístupná. Zda se nechá i shořet, když na to přijde. Jak diferencovaně vymezit "bezzásahové" území. Určitě chceme část ponechanou přírodě, část kulturní krajiny s přirozenějším lesem, než když ho vysázíme do řady. Určitě neodmítáme les ponechaný vědě, ale chce i na Šumavě les pro radost. Určitě nemusíme mít Amazonský prales.
Není přece jen lepší nechat Šumavu svému vývoji? Je to přece národní park? Když to přeženu: Ohradit ho a nechat, ať si příroda dělí, co chce. Ať si ho klidně sežere kůrovec, vždyť stejně vyrostou stromy nové.
Životopis Jana Stráského
- Na Štědrý den mu bude 71 let.
- Před rokem 1990 pracoval ve Státní bance československé, kde měl kancelář s Václavem Klausem.
- V 90. letech byl ministrem několika resortů, místopředsedou vlády a několik měsíců vykonával i pravomoci prezidenta.
- Byl zakládajícím členem ODS, později přestoupil do Unie svobody, pak politiku opustil a nyní je nestraník.
- V letech 2001 až 2006 pracoval jako ředitel Krajského úřadu v Českých Budějovicích.
- Od roku 2006 je předsedou Klubu českých turistů.
- V polovině února se stal dočasným ředitel Národního parku Šumava.
Je to samozřejmě možné. Už to zkoušeli před 150 lety. Vymezili Boubínský prales, ale udělali kolem okruh patnáctkrát větší než prales a v něm šíleně zasahovali. Protože věděli, že by se malý prales zničil během jedné sezony. To by se tedy musela Šumava obklopit územím, aby se volná příroda uchránila před špatnými vlivy. A to by ještě napřed musela příroda dosáhnout rovnováhy, kterou teď nemá. Pak se o sobě více či méně postará sama.
Ano, jde to, ani to jinak v budoucnosti nepůjde, ať už vymezíme dvacet, čtyřicet nebo padesát procent bezzásahových. Ale co teď děláme? Velmi intenzivně bojujeme po hranicích bezzásahového území, abychom to zásahové uchránily.
K tomu si nemohu odpustit poznámku. Vadí mi, že tento proces znamená, že několik generací neuvidí vzrostlý zelený les, jeho vysoké patro. Chyba mých předchůdců vedla k obrovskému rozpadu tohoto stromového patra. Dalo se to přitom nějakým způsobem regulovat, zpomalovat.
Naši odpůrci říkají, že pod uschlým lesem je hodně stromečků, které vyrostou. Ano, když to dobře dopadne, vyrostou. Ale Šumava bude dlouhá léta vypadat jako kolonie pro pěstování vánočních stromků.
Nehrozí, že pomoc člověka šumavskému lesu bude nekonečná? Že bude pořád nutné něco někde kácet, někam sypat chemii, někde vysazovat nové stromky?
Odpovím oklikou. Jeden z mých kritiků, profesor Fanta, si musí přiznat, že zachránil Krkonoše tak, že jim pomohl. Ne že jim nepomohl. Vysázely se tam miliony stromů. Pod jeho vedením, s jeho doporučením. A já jsem byl tehdy rád. Zažil jsem v různých pohořích etapy, které mě štvaly. Když zmizely Krušné hory, dvacet let jsem tam nechodil. Pak to byly Krkonoše a Jizerské hory. Všechny hory se z toho jakž takž vzpamatovaly, ale obrovským zásahem člověka, nikoli tím, že se ponechaly přírodě. To se v takovém rozsahu nechalo jenom tady na Šumavě.
Myslím, že se Šumavě všude nebude muset pomáhat pořád. S kůrovcem se vypořádaly i předchozí generace, když se o to účinně snažily. I na Šumavě ho dostaneme do mezí, že kulturní les kolem prvních zón a hospodářský les kolem parku bude natolik ochráněn, že se uvnitř budou moci uskutečňovat samovolné přírodní procesy.
Minimum území, kam nesmí člověk
Jaký je podle vás tedy ideální stav na Šumavě včetně ochrany přírody či fungování obcí?
Začneme třeba negativně. Ideální stav podle mých představ je takový, že v národním parku musí být naprosté minimum území, kam vůbec nesmí člověk.
Jsem přesvědčen o tom, že Šumava potřebuje ochranu před mnoha zlovolnými činnostmi člověka, ale že by se neměla holedbat tím, že má rozsáhlá území, kam člověk nemůže.
Moje ideální představa je, že park děláme pro člověka. Měli bychom se dostat k obrazu, že by byl po většinu roku přístup tam, kde to není pro člověka nebezpečné a kde není ani krátkodobý ochranářský zájem, protože se tam vyskytlo něco mimořádného. Ale to by měly být spíše výjimky. Šumava by měla svou prostupnost zlepšit.
Máte nějakou představu, kolik procent území na Šumavě by mělo být bez zásahu člověka?
Rozumím tomu, že Šumava má mít nějakou cílovou podobu, na které je snaha se dohodnout, i když to je obtížné. Představa je velmi kontroverzní mezi oběma pojetími. První pojetí říká, že park je především bezzásahovost. A to druhé, že jsme přece na Šumavě, že nejsme v Yellowstone, ani v Českém Švýcarsku.
Jsme v krajině, která byla 19krát více osídlená, než je dneska. Myslím, že naši potomci budou mít hodně co dělat, aby dosáhli byť i 40 procent bezzásahovosti
Když se po Šumavě podívám a uvědomím si, jak jsou postavené cesty, jaká jsou spojení mezi jednotlivými obcemi, je to podle mě těžko i na těch 40 procent, protože jinak by se zase děti nedostaly do školy, zase by to bylo jako před Schengenem. Měli bychom českou družební obec a bavorskou družební obec, lidé by si koukali do oken, ale měli by k sobě 150 kilometrů daleko.
A proto se domnívám, že pojetí ochrany přírody i v prvních zónách by mělo být víc slučitelné se zájmy občanů na tomto území.
Existují studie, že šumavské obce jsou právě kvůli ochraně přírody mnohem bohatší než ty, které leží mimo park. Že mají výrazně větší příjmy. Co na tyto údaje říkáte?
Já ty studie samozřejmě velmi dobře znám.
Všechny ale mají jednu chybu. Poukazují na větší příjmy obcí, ale už v žádné z těchto studií se nepočítají s tím, že v těchto obcích žije v určitou část roku sedmkrát, sedmnáctkrát, sedmdesátkrát víc lidí, než je tam obyvatel. A že se obec musí postarat o infrastrukturu, odvézt třeba odpady.
Kromě toho jsem sice původní profesí ekonom, ale já si svět na ekonomiku neredukuji. Mně by to nepomohlo, kdybych se měl lépe, ale koukal bych se na suché stromy.
Doufám, že se najde shoda o lanovce
Zapadá do vaší ideální Šumavy i plánovaná lanovka na Smrčinu? Nebo například další sjezdovky a rekreační areály
Deset let jsem byl na jiné straně barikády, teď jako ředitel parku nebudu bojovat za lanovku ani za nic jiného, protože role ve společnosti jsou vždy nějak rozdělené. Šumava doplatila na to, že byla padesát let uzavřená, že se dostala do tohoto stupně ochrany.
Na obou stranách hranice sice platí, že tam nesmí vznikat lyžařské areály, protože to je proti ochraně přírody, ale na jedné straně jsou na čtyřikrát větším území čtyři areály a na druhé straně hranice jich je dvacet. Chápu tedy tlak na to, že se hledají cesty na vyvážení, řekněme této historické anomálie, nespravedlnosti.
Chápu důvody, proč na to jedna strana tlačí. Máme obrovské bohatství v Lipenské oblasti, kde se ale jako podnikatel mohu uživit jenom tak, že budu krást, protože přes dva letní měsíce nevydělám na celý rok. Druhá strana, ochrana přírody, má také své důvody.
Myslím, že bude trvat ještě dlouho, než se obě strany shodnou. Určitě si myslím, že Šumava není zralá na nějaké podstatné rozšiřování sjezdového lyžování, že areály, které máme, se musí akorát rozšířit o malé areálky. Velké areály nemají na Šumavě místo, Šumava je pro běžkaře.
Je tedy podle vás možné skloubit novou lanovku na Smrčinu do rakouského střediska Hochficht s ochranou přírody?
Skutečně se k tomu teď nechci vyjadřovat z pozice ředitele parku. Za deset let jsem tady na Šumavě zažil spoustu jednání o ochraně přírody na druhé straně hranic a zaslechl jsem i hodnocení, že sjezdový areál tím, že vytvořil louky, přispěl k druhovému obohacení přírody.
Otázka, že na jedné hoře - Smrčině - z rakouské strany něco být může a z české strany být nesmí, se vysvětluje velmi těžko a velmi těžko se také hledá kompromis. Doufám ale, že se ale najde.
Disneylandu na Šumavě zabráníme
Souhlasíte s tím, aby se některé pozemky na Šumavě darovaly obcím, jak s tím počítá navrhovaný zákon?
Mám pochybnosti o tom, aby náves na Kvildě byla národním parkem. Podle německého modelu intravilány nejsou součástí parku. Šumavské obce by tak sice nadále měly určité povinnosti vůči parku, ale když by si chtěly uspořádat fotbalový zápas, nemusely by o tom s námi jednat.
Pokud si to dobře vybavuju, vrátit by se měly pozemky, které jsou určeny na bydlení a veřejnou zeleň. V tomto případě jsem přesvědčen o tom, že tyto pozemky slouží k obecnímu zájmu a že by tyto pozemky měly patřit obcím.
Nemůže to vyvolat tlak na spekulace s těmito pozemky? Že začne hromadná výstavba na Šumavě a národní park se promění v Disneyland?
I dnešní legislativní stav je takový, že obec nemůže stavět cokoli. Teď budeme projednávat územní plán Kvildy a jsem až překvapen, do jakých podrobností může ochrana přírody zasahovat. Myslím, že dokážeme zabránit Disneylandu na Šumavě.
Ale co když obec bude potřebovat peníze a část těchto pozemků prodá?
Když jim dám pozemky na stavbu bytovek, nebude tam moci vzniknout kolotoč. Myslím, že hrozí spíš opačné riziko. Než se rozhodnou postavit na nových pozemcích byty, vyrostou tam nějaké vzácné kytičky a oni už tam nebudou moci postavit nic. I takové případy tady řešíme.
