Podle Zemanova mluvčího Petra Malého nelze dovolání opřít o žádný ze zákonných dovolacích důvodů. "Tímto mimořádným opravným prostředkem nemůže nejvyšší státní zástupce dosáhnout přezkoumání skutkových okolností případu, jak byla zjištěna soudem prvního stupně a potvrzena soudem odvolacím, a nemůže ani zpochybnit proces hodnocení důkazů těmito soudy," uvedl.
Obžaloba však byla podle Zemana podána důvodně. "Bylo tedy na místě věc projednat v řízení před soudem, a nechat tak průchod spravedlivému procesu," řekl Malý. Nečesaného zprostil po řadě zvratů Vrchní soud v Praze. Rozhodující byl předešlý nález Ústavního soudu.
Pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku se stal před šesti lety, hradecké státní zastupitelství z něj obžalovalo tehdejšího studenta Nečesaného. Obžaloba tvrdila, že uhodil ženu do hlavy polenem a sebral jí přes deset tisíc korun. Žena nejprve Nečesaného jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti.
Hradecký soud mladíka nejprve opakovaně poslal do vězení, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Vrchní soud rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a loni i druhou změnu soudního senátu. Nečesaný ale podal stížnost, které Ústavní soud vyhověl a změnu senátu zrušil.
"Z hlediska ústavních zásad to přesahuje meze, které může Ústavní soud respektovat. Věc se dostala do stadia, kdy je třeba říct dost a konečně rozhodnout," uvedl tehdy ústavní soudce Jan Filip. Poté už vrchní soud zprošťující rozsudek potvrdil. Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička v odůvodnění uvedl, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost.
Jeho výrok se stal podnětem k další ústavní stížnosti, podle které Lněnička zneužil svou moc a v podstatě označil Nečesaného za vinného, ačkoliv jej formálně obžaloby zprostil.
