Osvobozeni byli i politický podnikatel Ivo Rittig a právník David Michal. Čtvrtý obžalovaný, právník Tomáš Jindra, před měsícem zemřel.
Rittig se podle obžaloby v roce 2012 dozvěděl od Nečasové, že tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál od BIS, který se o něm zmiňuje a popisuje jeho vliv na státní úřady. Spolu s Jindrou proto poslali právníka Davida Michala, aby jej od Nečasové získal.
Jedním z důvodů zproštění je podle soudkyně Moniky Křikavové to, že nejsou stanovena pravidla, jak má fungovat lobbing. "Případ ukazuje na neuvěřitelné a pokoutné návštěvy na Úřadu vlády. Ale pokud nemáme jednoznačnou právní úpravu (lobbingu), je to jen nemravné, a ne nezákonné," konstatovala. "Nemravnost bohužel není trestná. Pokud by trestná byla, předpokládám, že české věznice by praskaly ve švech," dodala.
Není jisté, odkud informace měli
Podle ní je nepochybné, že Jindra s Rittigem naváděli Michala, aby dělal poslíčka a navštívil Nagyovou. "Není ani pochyb, že Michal se této role zhostil. Je najisto prokázáno, že se toho dne dostavil do Hrzánského paláce. V rámci časového úseku ale chybí zmapování toho, co se v Hrzánském paláci dělo," uvedla Křikavová.
Podle ní není ani jisté, zda se opravdu potkal s Nagyovou a o čem se skutečně bavili. A zda se nesetkal také s někým jiným. Křikavová navíc poukázala, že sama Nagyová k uvedeným tajným zprávám neměla mít přístup. "Soud má za vyvrácené, že by se někdy obžalovaná Nečasová s obsahem takových listin seznámila," poukázala Křikavová.
Poukázala ovšem na jiného člověka z Úřadu vlády, který takový přístup měl a před soudem odmítl vypovídat. Soud se jej pokusil znovu vyslechnout, ale marně. "Tento svědek jasně sdělil, že by mohl sobě způsobit nebezpečí trestního stíhání," uvedla. Kdo byl oním svědkem, ale neuvedla.
Žvaniví slimejšové
Podle ní o tom, že by se Michal od Nagyové dozvěděl údaje z oné zprávy, nenasvědčují ani prostorové odposlechy z hotelu Ventana, kam z Úřadu vlády hned zamířil. Podle ní sice z odposlechů zněla "nabubřelá žvanivost osob, které udělaly svoji kariéru v 90. letech, které byly pirátské, kdo co chtěl, tak si to urval", ale žádné konkrétní informace z oné utajované zprávy. "To by bylo, kdyby se o tom ti žvaniví slimejšové nezačali bavit, pokud by se s tím seznámili," uvedla.
Nečasová již dostala letos v březnu pravomocně tříletou podmínku a desetiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích ve státní správě za zneužití Vojenského zpravodajství. V letech 2012 a 2013 nechala nezákonně sledovat svoji sokyni - tehdejší manželku premiéra Petra Nečase, s nímž už několik let udržovala milostný poměr.
Nyní by tak mohla dostat souhrnný trest. Žalobce chtěl "pouze" rozšíření zákazu činnosti na místa, kde by mohla přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi. Michal byl sice letos již také odsouzen k čtyřletému vězení v kauze Nemocnice Na Homolce, ale tam padl zatím pouze nepravomocný verdikt, ke kterému se tak v souhrnném trestu nemůže přihlížet.
Křikavová přitom na část odůvodnění vykázala veřejnost ze soudní síně. A to kvůli tomu, že v odůvodnění verdiktu zazní utajované skutečnosti. Sama přitom poukázala na to, že požádala Bezpečnostní informační službu, aby je odtajnila, ale ta to odmítla.
Případ i napodruhé poputuje k Vrchnímu soudu v Praze, státní zástupce se na místě odvolal. Soudkyně avizovala, že rozsudek bude nejdříve koncem ledna, protože má několik dalších složitých kauz, které mají přednost.
Spor o odposlechy
Už před třemi lety uložil v kauze úniku tajné zprávy BIS trojici podmíněné tresty soudce Petr Novák. Vrchní soud v Praze ale případ vrátil k novému projednání, když zpochybnil použité odposlechy. Odůvodnil to tím, že se Novák nezabýval tím, zda odposlechy z hotelu Ventana, které trojici usvědčily, byly použitelné jako důkaz. Problém byl totiž v tom, že odposlechy byly původně nařízeny ve zcela jiné věci - když policie prověřovala pro podezření z korupce tehdejšího náměstka vrchního státního zástupce Libora Grygárka a jeho napojení na dva pražské politické podnikatele Romana Janouška a Tomáše Hrdličku.
Mimochodem, výbušné odposlechy z hotelu, kde měl Rittig svoji "centrálu" při návštěvách Prahy, se staly důkazem i v několika dalších kauzách, například při údajném tunelování papíren Neograph (nyní Security Paper Mill), pražského dopravního podniku či Nemocnice Na Homolce. A to přesto, že o jejich nasazení se Rittig zřejmě dozvěděl, a tak skryté mikrofony stačily zaznamenat dění jen jeden den a pak umlkly.
Než Novák stačil znovu rozhodnout, odešel do důchodu a případ převzala Křikavová, která musela proces zopakovat od počátku. Mezitím ale odposlechy vyřešil Nejvyšší soud, podle něhož jsou jako důkaz použitelné. "Jsou použitelné v této věci a v každé trestní věci, ve které je vedeno trestní řízení o úmyslném trestném činu," konstatoval Nejvyšší soud.
I přes tento názor Nejvyššího soudu je ne všechny soudy berou jako důkaz. Zatímco v případě Nemocnice Na Homolce je soud uznal, a advokát David Michal si tak odnesl čtyřletý trest vězení, v případě předraženého tisku jízdenek pro dopravní podnik soudce Petr Hovorka prostorové odposlechy odmítl. A všechny obžalované - včetně Rittiga a Michala - osvobodil.
