Neberte nám parkoviště. Poslanci protestují proti vyhánění aut z Malostranského náměstí

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
15. 2. 2016 23:59
Z Malostranského náměstí v Praze, které patří k nejcennějším historickým náměstím, by mohla zmizet auta. Proti je však Poslanecká sněmovna, protože náměstí je "nalepené" na parlamentní budovy a poslanci by přišli o parkování velmi blízké jejich kancelářím. Poslanci přitom už mají v podzemí parlamentní čtvrti své parkoviště.
Tak má vypadat Malostranské náměstí bez poslaneckých i dalších aut
Tak má vypadat Malostranské náměstí bez poslaneckých i dalších aut | Foto: Ing.arch. Martin Hájek, Ing.arch. Václav Hájek, Ing.arch. Petr Horský

Praha - O Malostranském náměstí bez aut sní mnoho lidí, kteří bydlí v historické části Prahy nebo se v ní rádi procházejí. Tento sen trvá už mnoho let. Nyní to díky podpoře pražského magistrátu vypadá, že by se mohl v dohledné době i splnit.

Náměstí má ale mocné sousedy - poslance obývající okolní parlamentní budovy. Malostranské náměstí využívají jako parkoviště a nedovedou si představit, že by to mělo být jinak.

"My toto parkoviště prostě potřebujeme," říká poslanec ČSSD a předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa. Jinou variantu, včetně využití hromadné dopravy, rovnou odmítá. Vyzdvihuje naopak estetickou hodnotu parkoviště. "S auty je to náměstí hezčí, smysluplnější, živější, prázdné bez aut mi to přijde podle návrhů, co jsem viděl, ošklivější, nelidské," míní Váňa.

Pro poslance je to ale ideální místo hlavně z praktického hlediska. Po zaparkování to mají do svých parlamentních budov doslova jen několik kroků. Jejich největší starostí je, aby se nenechali předběhnout svými kolegy, protože Sněmovna má denně zablokovaných třicet míst - přibližně polovinu kapacitu parkoviště.

Mezi všudypřítomnými auty ale musí kličkovat také turisté. Místo je samozřejmě součástí významné historické cesty, protíná ji takzvaná Královská cesta, atraktivní trasa od Staroměstského náměstí až po Pražský hrad.

Architekti s auty nepočítají

Je ale docela možné, že parkoviště zmizí, protože pražský magistrát i Praha 1 podporují ideový návrh architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Petra Horského, kteří vyhráli urbanisticko-architektonickou soutěž magistrátu na přeměnu náměstí s tím, že auta tady nebudou.

"Je to významný veřejný prostor a není důvod, aby v této části parkovala auta, degraduje to prostor celého náměstí, které patří k nejvýznamnějším v Praze," říká předseda Strany zelených Matěj Stropnický, který v době, kdy byl náměstkem pražské primátorky, prosazoval přeměnu na klidovou zónu. Na jeho návrh uložili radní Prahy Institutu plánování a rozvoje hlavního města, aby s autory vítězného návrhu vše dopracoval do podoby projektu - což právě nyní běží.

Poslanci však plánu oponují. "Nikdy nevíme, kdy přesně skončíme, často pracujeme do noci, navíc je lepší parkovat takto blízko práce, protože nesedíme jen ve Sněmovně, ale pohybujeme se na mnoha místech," přidává argumenty Váňa.

Parkoviště je i pod zemí

Počínání poslanců může vzbudit údiv nejen proto, že si nepřejí v těchto místech pěší zónu, ale také z toho důvodu, že na jejich naléhání byly v minulosti vybudované parlamentní podzemní garáže. A to přímo v areálu parlamentních budov. Proč neparkují tam?

Kancléř Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr potvrzuje, že poslanci v podzemí můžou parkovat, ale podle něj je těchto míst málo a nestačí zdaleka všem poslancům. "V podzemí parkují služební auta a také auta těch poslanců, kteří přijedou například na začátku týdne a potom tady zůstávají na schůze nebo výbory. Pro další auta potřebujeme Malostranské náměstí," míní kancléř.

Teprve budoucnost ukáže, jak velkou moc poslanci mají a zda nakonec pěší zóně na historické trase zabrání, či nikoli. Faktem je, že o vystěhování aut se zatím hlavně mluví. "Naši občané si určitě takové zklidnění těchto míst přejí. Malostraňáci jsou pověstní, že se rádi scházejí, a bylo by výborné, kdyby tento prostor sloužil lidem," sdělila mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Vizionáři v Česku jsou, chybí ale osvícení úředníci, Praha potřebuje moderní architekturu, říká architekt a herec David Vávra. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 41 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy