Praha – Před třemi lety jistý Středočech opakovaně neplatil výživné na své děti. Soudy ho poslaly po dvou podmínkách do vězení, přesto za mříže nemusel.
Mohl být doma s novou rodinou, chodit do práce a vydělávat na staré dluhy. Pomáhal totiž testovat nové elektronické náramky na kotníku, které hlídají trestance v domácím vězení.
Ani úspěšná zkouška náramků ale zatím nepomohla k tomu, aby se v Česku zavedla novinka, která má ulevit odsouzencům a ušetřit státu ročně desítky milionů za pobyt vězňů za mřížemi.
Třikrát byl tendr na náramky zrušen a teď zkouší novou soutěž vypsat ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO. A věří, že tentokrát to vyjde.
Pelikánovi úředníci už připravili jízdní řád veřejné zakázky a poslali ho členům sněmovního ústavněprávního výboru. Server Aktuálně.cz jej má k dispozici a vyčetl z něj, že se bude soutěžit nezvykle rychle. Pokud nenastanou komplikace, v červenci začne zadávací řízení k zakázce a v únoru by pak sledování na dálku odstartovalo naostro a první vězni by dostali na kotníky monitorovací krabičku s elektronikou.
Přes den prakticky nebude nic znát, budou mít volnější režim a chodit do práce. Přísnější režim přijde večer, kdy budou odsouzení muset být v dosahu přijímače. Díky náramkům je budou moci probační úředníci sledovat online, na případné porušení pravidel a odchodu z bydliště je elektronický náramek automaticky upozorní.
Náramek dostanou stovky vězňů
V prvním roce fungování se počítá s tím, že náramky dostane 400 až 600 lidí, postupně by se pak měl jejich počet zvyšovat. Kromě odsouzených by náramek mohl být alternativou k vazbě, výhledově pak třeba i ke kontrole zákazu vstupu nebo pobytu.
Není ovšem vůbec jasné, na kolik celá zakázka vyjde. Ministerstvo zatím odmítá sdělit i rámcové propočty. Čeká totiž na studii proveditelnosti, která ukáže, za kolik by se systém dal pořídit a jaké řešení by bylo pro české podmínky nejlepší. Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Zimmel pro Aktuálně.cz řekl, že studie je hotová a úřad ji co nejdříve zveřejní.
V minulosti se hovořilo o zhruba stomilionových nákladech, Pelikánově předchůdkyni Heleně Válkové se ovšem cena zdála přemrštěná a zakázku zrušila.
Ministerstvo tvrdí, že pořízením náramků pro domácí vězení výrazně uspoří. A to pomůže vězeňství, kde se peněz dlouhodobě nedostává. "Náklady na jednoho vězně ve věznici představují dlouhodobě částku kolem tisícikoruny na den a náklady na domácí vězení jsou podle odhadů o několik stovek korun denně nižší,“ vysvětluje výhody systému mluvčí spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Sníží se navíc i takzvané nepřímé náklady. Lidé, kteří se třeba kvůli neplacení alimentů dostanou za mříže, zpravidla přijdou o práci. Stát jim pak musí vyplácet podporu. Nezanedbatelný je i fakt, že lidé nepřijdou o sociální vazby a po vypršení trestu se nemusí vracet do běžného života. Nikdy ho totiž ve skutečnosti neopustili.
Natřikrát zrušený projekt
O náramcích pro domácí vězení se mluví už od roku 2010, tři dosavadní pokusy ale selhaly. Naposledy projekt pozastavila vloni na jaře tehdejší ministryně Helena Válková (ANO). Důvodem byly spory s jejím náměstkem Pavlem Šternem.
Ten dokonce na Válkovou podal trestní oznámení na protikorupční policii. Jeho nadřízená se totiž zajímala o nabídky, které ministerstvu pod podmínkou mlčenlivosti v rámci průzkumu trhu zaslalo 25 firem.
Podle Šterna šlo o porušování transparentních pravidel, Válková se ho navíc podle jeho slov snažila obejít, když materiály požadovala i přímo po ředitelce Probační a mediační služby. Ministryně se však tehdy hájila, že informace žádat mohla a naopak jí šlo o co nejprůhlednější průběh.
Šternův nástupce Vladimír Zimmel myšlenku na zavedení elektronických náramků vloni na podzim znovu oživil, když jmenoval pracovní skupinu, která má připravit podklady k zakázce.
