Debaty o pomoci lidem v době masivního zdražování rozdělují politiky i ekonomy. Česko patří v Evropě k zemím, kde ceny rostou v posledních týdnech nejrychleji, inflace je tu nejvyšší za poslední tři dekády. V meziročním srovnání stouply ceny v červnu o 17,2 procenta. Ohlášené kroky vlády hodnotí jedna část kritiků jako nedostatečné, druhá naopak jako příliš štědré.
Okolní státy na to jdou různě. Polsko snížilo DPH, Německo zavedlo levné jízdné pro všechny, Maďarsko zastropovalo ceny pohonných hmot.
Fialův kabinet, kde peníze z postu ministra financí hlídá premiérův spolustraník Zbyněk Stanjura, přišel už před létem s balíčkem označeným jako "deštník proti drahotě". Nyní, na konci července, z něj vybaluje peníze. Nejviditelnější je jednorázový příspěvek pět tisíc korun za každé dítě pro domácnost s příjmem do milionu ročně.
Zvyšuje se také maximální výše čerpání rodičovského příspěvku na 13 tisíc korun, životní a existenční minimum se zvedá o 10 procent. Vzroste sleva na poplatníka, lidem by na dani měla ušetřit 250 korun měsíčně. Při růstu cen energií by mělo pomoci i zavedení úsporného energetického tarifu.
Představitelé vlády opakují, že ohlášená opatření lidem i firmám výrazně pomohou. "Děláme všechno, co je v našich silách, abychom situaci zvládli. Vyzývám občany, aby nepodléhali panice a nevěřili katastrofickým scénářům. Vláda slíbila, že nikoho nenechá padnout, slib platí i nadále," prohlásil Fiala na tiskové konferenci před odjezdem na dovolenou.
Odborníci ale upozorňují, že vládě budou chybět peníze, je tedy nezbytné, aby rozhodla o způsobu, jak je získá. Ve středu vláda schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun oproti 280 miliardám, které prošly sněmovnou v březnu.
"Měli bychom ve vládě otevřít diskusi o sektorové dani nebo dodatečném zdanění energetických firem, které mají obrovské zisky. Nejsme hnutím, které by milovalo vysoké daně, je ale potřeba zachovat základní sociální smír," uvedl vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan.
Premiér naznačuje solidární daň
Za pravdu mu dává například bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, kterého sněmovna čerstvě zvolila do čela Národní rozpočtové rady. "Banky a energetika zažívají nezasloužené žně, jejich zdanění dává smysl, je zcela na místě debata o dočasné a přesně mířené sektorové dani. Tím neříkám, že si ji osobně přeji. To, že se ta debata otevře, je takřka jisté," uvedl pro časopis Ekonom.
V této souvislosti připomněl bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou, označovanou za představitelku typické pravicové politiky. "Na počátku 80. let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne proto, že poskytují klientům lepší služby, ale proto, že vláda zvyšuje úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete přenést do dnešní doby na české bankéře," uvedl.
V diskuzi k rozpočtu často zaznívá názor, že “vláda nemůže dělat rozpočtově nepopulární kroky, protože by pak prohrála volby”. Dovolím si parafrázovat W.Churchilla: “Volili jsme mezi neúnosným zadlužováním a prohranými volbami. Zvolili jsme zadlužování a prohrajeme volby.”
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) July 26, 2022
K takovému zdanění se patrně přiklání také premiér Petr Fiala, který o něm mluvil v několika rozhovorech. "Přemýšlíme nad tím, jak využít zisků energetických firem pro to, abychom pomohli lidem a společnosti. Nějaká míra solidarity těch, co mají vyšší zisk ne proto, že třeba zavádějí nové inovace či lepší řešení, ale jen proto, že jim nahrává situace a ostatní se dostávají do problémů, je namístě," sdělil například v polovině tohoto měsíce CNN Prima.
A obdobně promluvil také v sobotním rozhovoru pro deník Právo. "Umím si představit formu solidarity mezi těmi, kdo mají neočekávané zisky v důsledku situace na světových trzích s energiemi, a těmi, kteří jsou nenadále vysokými cenami energií postiženi. Tam je možné hledat nějak formu solidarity, tedy daň z neočekávaného zisku nevylučuji. Jaká bude ale její forma, o tom se ještě budeme bavit," řekl předseda vlády.
O zdanění debatovala podle ministra financí Stanjury i Národní rozpočtová rada. Ve chvíli, kdy zisky energetiků rostou díky externím vlivům, je podle něj debata o zdanění na místě. "Pokud se pro to skutečně rozhodneme, příjmy by neměly skončit anonymně v rozpočtu, ale mohly by se použít na mimořádný výdaj, jako je například 66 miliard na pomoc lidem se zvládáním vysokých cen energií," řekl deníku E15.
Nešlo by však o klasickou sektorovou daň, proti které vystupuje kromě jiných například ekonom Štěpán Křeček, jeden z poradců předsedy vlády. "Vytváří to prostředí, ve kterém hrozí, že úspěšné firmy budou trestány za to, že se jim daří. Obávám se, že sektorová daň by dala politikům nástroj k jejich vydírání. Nerad bych se dožil situace, kdy budou firmy platit kampaně politickým stranám, aby se vyhnuly uvalení sektorové daně," řekl.
Pozornost vzbudila také výzva dvou někdejších ministrů Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka adresovaná vládě k výraznému šetření. "Je nezbytné do roku 2025 snížit počet státních zaměstnanců. Nárůst 70 tisíc za 10 let nezvýšil kvalitu veřejných služeb, neúnosně však zvýšil objem nutných mzdových prostředků," uvedli v Desateru k uzdravení veřejných financí v Hospodářských novinách.
Fiala jejich návrhy opatrně uvítal. "Rozpočtové odpovědnosti se naše vláda rozhodně nechce vzdát, i když je nyní nucena řešit dopady ruské války proti Ukrajině i Západu. Teze obou pánů jsou určitě podnětem k další diskusi a máme v planu se jimi zabývat v Národní ekonomické radě vlády," přislíbil.
Se změnou rozpočtu přijde vláda do sněmovny po parlamentních prázdninách v září a zároveň musí pokračovat v přípravě rozpočtu na rok příští. Ministři se při tom budou muset ohlížet na názory veřejnosti, protože už v září zemi čekají komunální a senátní volby.
Redakce Aktuálně.cz oslovila pět odborníků, kterým položila tři stejné otázky. Přináší odpovědi zakladatele výzkumné organizace PAQ Research, sociologa Daniela Prokopa, hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu - Cerge-EI, Michal Šoltés, který je odborným asistentem na Právnické fakultě UK a výzkumník think-tanku IDEA a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
