Praha - Navzdory nedávno učiněným krokům a změnám ve vzdělávacích programech na základních školách lze ze strany ministerstva školství pozorovat snahu mluvit a diskutovat o budoucí podobě českého školství.
Stěžejní by v tomto ohledu měla být příprava Strategie rozvoje vzdělávání v České republice do roku 2020 a debaty s ní spojené.
"Tento resort má 234 koncepčních cílů vyplývajících ze čtyřiadvaceti souběžně platných dokumentů; to je strašně moc a je to nepřehledné. Strategie 2020 nemá přinést revoluci ve školství, ba právě naopak," říká k tomu v rozhovoru pro Aktuálně.cz první náměstek ministra Petra Fialy Jiří Nantl.
Strategie 2020 by tak - mimo jiné - měla řešit otázku zavádění různých druhů "výchov" a jejich místo ve vzdělávací soustavě.
"Na výboru pro vzdělávání OECD přišel návrh doporučení ke vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti - naprostá většina států to ale odmítla, z toho důvodu, že v rámci povinného vzdělávání jsou prioritní jiné věci, jako je matematická či jazyková gramotnost," zmiňuje Nantl jeden z argumentů, které jsou v této souvislosti slyšet.
Aktuálně.cz: Nejen ve školství existuje mnoho koncepcí a strategií. K čemu potřebujeme další?
Strategie 2020 by měla zajistit stabilitu vzdělávací politiky. Když se podíváte na způsob, jakým se doposud pracovalo, má to několik rysů - jedním z nich je ten, že se různé dokumenty strašně přeceňují a čím více do nich vkládáme víru, tím méně se věnujeme jejich skutečnému naplňování.
Nová strategie by měla být srozumitelná a vycházet z takové shody, že skutečně dojde k jejímu naplnění. Máme tu dlouhou tradici, kdy se tu často střídají různí ministři a vlády a každý z nich tu chce zanechat nějaký dokument - těch základních, definujících nějaké hlavní cíle tak nyní máme přes dvacet.
Tento resort má 234 koncepčních cílů vyplývajících ze čtyřiadvaceti souběžně platných dokumentů; to je strašně moc a je to nepřehledné. Strategie 2020 nemá přinést revoluci ve školství, ba právě naopak.
A.cz: Ale takový dokument tu již byl...
Ano, jde o Bílou knihu z roku 2001, která je ostatně v mnoha ohledech pořád aktuální. Některé její cíle ale ještě nebyly naplněny, proto bude součástí dalších jednání, zda třeba nemají být přehodnoceny.
A.cz: Z jaké pozice by tato strategie měla stabilitu ve školství zajistit? Nepůjde jen o další dokument z mnoha? Bude nějakým způsobem závazná?
Má to být dokument přijatý vládou. Myslím, že k tomu nastala příhodná doba - po takovém dokumentu je společenská poptávka; navíc platnost mnoha přijatých dokumentů končí k roku 2015, takže Strategie 2020 je může bez větších obtíží nahradit.
A také je to věc, která bude vstupovat do nového operačního programu spravovaného ministerstvem školství.
Podívejte se: Jak děti píší? První pololetí nového písma
A.cz: Je existence takového dokumentu podmínkou pro získání evropských peněz?
Ty potřebné podmínky plníme již strategiemi, kterých máme celou řadu, nám jde spíše o to, aby to dávalo větší smysl a aby byly jasnější priority.
A.cz: Do jaké hloubky by měla Strategie 2020 jít?
Třeba dříve řešená otázka optimálního počtu dětí ve třídě rozhodně do takové strategie nepatří. Naopak jde o to například říct, jak se má celý vzdělávací systém i škola samotná vyrovnat s vývojem informačních a komunikačních technologií, což třeba v současném systému podchyceno není.
A.cz: Bude Strategie 2020 také nějak jasněji vymezovat, jaká část výchovy dětí bude náležet škole a jaká část bude probíhat výlučně v rodině?
V zásadě ano - nicméně bych to trochu obrátil. Vzdělávání probíhá ve čtyřech dimenzích - ve škole, v rodině, ve veřejném prostoru a posléze v zaměstnání. V rámci příprav si musíme ujasnit, co přísluší kterému sektoru.
Ale je to důležitá otázka - nejen u nás můžeme pozorovat snahy myslet si, že můžeme některé problémy navalit na školu, že škola zařazením nějaké nové "výchovy" vyřeší některé společenské problémy.
Otestujte se: Jak zachránit školu před zánikem?
A.cz: Jako třeba vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti? Jak by si tyto "výchovy" měly stát vůči třeba češtině či matematice?
Je otázkou, co má mít přednost - zažil jsem diskusi na výboru pro vzdělávání OECD, kde přišel návrh doporučení ke vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti - a ten tam byl naprostou většinou států odmítnut z toho důvodu, že v rámci povinného vzdělávání jsou prioritní jiné věci, jako je matematická či jazyková gramotnost.
A navíc škola často nemá ani tolik prostoru, aby se mohla věnovat podobným věcem. Nové typy kompetencí by tak měly být podle nás pokud možno zapojeny do již existujících okruhů vzdělávání.
A.cz: V jakých oblastech by se mohlo do konce roku 2020 podařit uspět?
Jde o slabá místa našeho školství, jako je průchodnost vzdělávací soustavy, její efektivity, nastavení standardů - tam se dá do tohoto termínu dosáhnout podstatných pokroků.
A.cz: Co je konkrétně onou průchodností vzdělávací soustavy myšleno?
Jak dosáhnout kompatibility mezi jednotlivými školami v prostředí, kde se studijní kurikulum liberalizovalo - aby lidé mohli při přestěhování dát bez problémů dítě do jiné školy na stejném stupni a nebylo to spojeno s nějakými velkými komplikacemi.
Další věcí je přechod mezi různými stupni školy tak, aby dítě navazovalo ve výuce cizího jazyka a nemuselo začínat od začátku, jak se často děje.
Jedním z hlavních problémů u nás je, že není úplně jasno v tom, jaká by měla být role jednotlivých úrovní vzdělávání. Byly sice vytvářeny rámcové vzdělávací programy a podle nich potom ty školní, ale celé to bylo nekoordinované, protože chyběl - a doposud chybí - Národní program vzdělávání (jde o jakousi vzdělávací "ústavu" zavedenou školským zákonem z roku 2004, pozn. red.).
Otestujte se: Zvládnete v češtině to, co páťáci a deváťáci?
A.cz: A v jakém vztahu by měla být Strategie 2020 a Národní program vzdělávání (NPV)?
NPV má být kurikulární dokument - říká, jaké schopnosti mají mít absolventi jednotlivých úrovní vzdělávání a jaké vůbec tyto úrovně mají být. My chceme - a je to jediná realistická ambice - navrhovat, že by byl do roku 2020 zpracován. Může se zdát, že je to málo ambiciózní, ale zkušenost z obdobného procesu ve vysokém školství ukazuje, že to vyžaduje nejméně tři roky intenzivní přípravy.
Jakmile by byl Národní program vzdělávání přijat, tak bychom tu poprvé měli podklad pro nějakou zásadní revizi rámcových vzdělávacích programů. Také samotná jeho příprava ukáže, zda tu vůbec taková potřeba je.
Důsledky toho, že NPV není, sklízíme v mnoha oblastech - a jednou z nich je například státní maturita, kde se diskutuje, čím by měla nebo neměla být, ale zároveň tu není dokument, který by říkal, co středoškolská úroveň vzdělání znamená. Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro jednotlivé obory, ale chybí jejich zastřešení.
A.cz: A tyto dokumenty tedy součástí Strategie 2020 nebudou?
Její součástí má být, že toto bude vytvořeno - jde přitom o zásadní politické rozhodnutí. Doposud totiž na ministerstvu panoval názor, že takový dokument není potřeba.
Chceme ale odlišovat politickou koncepci od kurikulárních dokumentů. Politické dokumenty jako Strategie 2020 by přece ani neměly řešit obsahové otázky vzdělávání. Nastavují pravidla systému - například zda má, nebo nemá existovat testování v uzlových bodech vzdělávání - ale neměly by definovat, co se má učit.
Jedním z našich cílů je vybudování systému "strategického vládnutí" ve vzdělávání - tam já vidím ohromný prostor - jednak v tom, jak nastavit kompetence jednotlivých institucí a jednak v dostupnosti dat - nejen pro tyto instituce, ale také třeba pro rodiče dětí.
Jak se díváte na trochu schizofrenní postup ministerstva školství v souvislosti se změnami v rámcových vzdělávacích programech (druhý cizí jazyk od osmé třídy, výchova k finanční gramotnosti apod.)? Kam se může naše školství do roku 2020 dostat? Co mu nejvíce chybí a naopak - čeho by se měl český vzdělávací systém zbavit? Diskutujte na mé facebookové stránce!
