Zatímco v průměru dokončí v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vysokou školu 25 procent obyvatel, v Česku je to pouhých 12 procent. Hůř v tabulce dopadlo pouze Rakousko a Turecko.

Výsledky jsou špatné přesto, že za posledních deset let vzrostl v Česku počet vysokoškoláků o 86 procent.

Nový náměstek ministryně školství Petr Matějů na výsledky srovnávacího průzkumu řekl, že české školství by potřebovalo zavést školné, omezit význam víceletých gymnázií a zrušit přijímací zkoušky - minimálně na středních školách.

Školné musí být

"Vysoké školy jsou největším problémem," řekl náměstek ministryně Petr Matějů. "Výzkum ukázal, jak málo jsou financovány ze soukromých zdrojů. To by se mělo změnit."

Masarykova univerzita | Foto: muni.cz

Výdaje na vysokoškoláka klesají Ačkoli investice do vzdělávání mírně rostou, za posledních deset let výrazně klesly výdaje na jednoho vysokoškoláka.

Podle Matějů bude do budoucna nutné zavést na vysokých školách školné. "Existuje model, který má v sobě zahrnuty různé prvky sociální pomoci," řekl Matějů.

Podle něj je možné čerpat inspiraci v australském a nově i britském modelu. V těchto zemích je zavedeno takzvané odložené školné. Studenti splácejí až ve chvíli, kdy jsou zaměstnáni a jejich příjem přesáhne roční průměr v zemi. Splátky jsou navíc odstupňovány podle příjmu.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

ČÍSLA Z OECD

• Země OECD v průměru investovaly do vzdělání 13 % svých veřejných zdrojů. V Česku to bylo jen 8,5 %.
• Ve 23 ze 30 zemí OECD v následujících deseti letech poklesne populace dětí ve věku povinné školní docházky. V populaci 20-29letých to bude o 3 %. V Česku počet těchto dětí poklesne minimálně o 30 %
• Země OECD vydají v průměru na studenta VŠ 14 598 dolarů. V Česku to je 6 774 dolarů.
  

"Zatím je toto téma tabu," řekl Matějů. "Ale chci, aby se diskuse otevřela a našel se model, který by Česku vyhovoval."

Víceletá gymnázia škodí

Další významnou zprávou je, že podle OECD je český vzdělávací systém extrémně uzavřený a děti ze sociálně slabého prostředí v podstatě nemají šanci se vzdělávat. I přesto, že k tomu mají schopnosti.

"Musíme vytvářet podmínky pro děti ze sociálně slabých rodin," uvedl Matějů. K tomu by podle něj měly sloužit různé půjčky, granty, stipendia. Podle náměstka se ministryně chce "intenzivně" zabývat také problematikou segregace dětí do zvláštních škol.

Už dřívější průzkumy PISA ukázaly, že segregace ztěžuje přístup ke vzdělávání nejen jednotlivcům, ale škodí celé společnosti. Výzkum OECD totiž potvrdil stará zjištění, že čím vyšší má člověk vzdělání, tím lepší uplatnění na trhu práce.

"Měla by se posílit předškolní výchova dětí ze sociálně znevýhodněných rodin," míní Matějů.

V první třídě se tvrdě pracuje | Foto: Ludvík Hradilek

Platy učitelů zaostávají za průměrem Třídy na základních školách jsou tak co do velikosti průměrné, platy učitelů však průměru nedosahují.

Stejně tak je ale podle něj nutné zamezit segregaci dětí v 11 letech, kdy žáci odcházejí na víceletá gymnázia. Podle Matějů je politicky neprůchodné tyto "dostihové stáje pro přípravu na vysokou" zrušit.

"Česká elita se vždy postaví proti," říká. "Způsob, jak zamezit segregaci ve víceletých gymnáziích, je udělat jim konkurenci. Ta  by měla spočívat v lyceích. Jakmile budou poskytovat obdobné vzdělání, tak ony stáje přestanou mít smysl," uvedl.

Pryč s přijímačkami

Jedním z dalších klíčů, jak zvýšit počet vzdělaných lidí v Česku, je podle náměstka zrušení přijímacích zkoušek. 

"Přijímačky na střední školy by neměly být," řekl.

"V první řadě ale chceme zrušit omezení počtu podávaných přihlášek. To by mohlo být krokem k tomuto cíli," řekl náměstek.