Zástupci vlád Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty minulý čtvrtek poslali unijním orgánům návrh, v němž volají po zavedení "mechanismu povinného přerozdělování" migrantů mezi všechny členské státy. Podporu povinným relokacím dalo již dříve najevo Německo, které bude od července evropskému bloku předsedat. Proti přerozdělování se však staví devět dalších zemí včetně České republiky, které rovněž minulý čtvrtek přišly se svými návrhy.
"Jasně jsme řekli, že odmítáme jakékoliv povinné kvóty a jsme připraveni pracovat na nějakém konstruktivním řešení toho, jak nakládat s migrací. Podporujeme posílení kontrol na vnějších hranicích a stanovení minimálních standardů, jak má vůbec ochrana hranice vypadat," řekl Hamáček. "Co odmítáme, je to, co už tu jednou selhalo a co Evropu dělí na minimálně dvě části, a to jsou povinné kvóty," dodal.
Česko proto iniciovalo společný dopis ministrů vnitra zemí, které kvóty odmítají. Kromě Hamáčka dopis podepsali ministři vnitra Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska a Lotyšska.
"Podařilo se nám dát dohromady silnou koalici podobně smýšlejících států. Pokládám to za úspěch České republiky, protože to byla naše iniciativa, dát tento dopis dohromady. Kromě těch, co to podepsali, tak stejný názor, ačkoli jinak formulovaný, vyjádřily ještě Rakousko a Dánsko," doplnil Hamáček.
V dopise, který má ČTK k dispozici, ministři mimo jiné upozorňují, že zavedení povinných kvót by mohlo zvýšit aktivitu převaděčů, což by ve výsledku ohrozilo lidské životy. Cílem by podle nich mělo být odrazovat lidi od nelegální migrace, ne ji podporovat.
Hamáček připomněl, že s ochranou hranic EU Česko pomáhá již nyní. Čeští policisté jsou součástí Frontexu, Česko také vysílá kontingenty například do Severní Makedonie.
Státy se obávají migrantů po znovuotevření hranic
Brusel chtěl balíček právně závazných návrhů a nezávazných doporučení týkající se azylové a migrační politiky představit už začátkem jara, kvůli koronavirové krizi však komise soustředila své síly na problémy bezprostředně spjaté s covidem-19.
Zcela zavřené vnější hranice EU navíc dočasně znemožnily běžencům dostávat se na její území. S očekávaným zrušením zákazu cest cizinců do unie se však jihoevropské státy obávají nového nárůstu počtu migrantů v již tak plných táborech.
EU se snaží o reformu azylového systému od migrační krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii.
Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti. Do konce programu v září 2017 byla přerozdělena necelá pětina z původně zamýšlených 160 000 lidí. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.
