Praha - Odborníci na jadernou bezpečnost zaznamenali nad Českem stopové koncentrace radioaktivního jódu.
Zdroj kontaminace ale neznají, proto se obrátili s žádostí o pomoc na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE).
V pátek o tom informovala předsedkyně úřadu Dana Drábová s tím, že naměřený obsah jódu v ovzduší v žádném případě neohrožuje zdraví obyvatel. Stopová radioaktivita byla podle MAAE zjištěna i v dalších evropských zemích a ani podle ní není škodlivá, uvedly zahraniční agentury.
"S pravděpodobností hraničící s jistotou to není ze zdroje z České republiky, určitě ne z našich jaderných elektráren. Ale nevíme, odkud to je, proto jsme oslovili agenturu, aby zapojila své mechanismy a zkusila ten zdroj najít," řekl šéfka SÚJB.
Zvýšené množství jódu je i v jiných zemích
Podle ní naměřilo v posledních dvou týdnech několik stanic české radiační sítě v ovzduší přítomnost stopového množství radioaktivního jódu 131.
Zároveň vysvětlila, že naměřené množství jódu je zhruba na stejné úrovni jako na konci března, kdy se v Česku vyskytlo po havárii v japonské elektrárně Fukušima. "Nyní to ale z Japonska není," dodala Drábová.
Podle ní SÚJB nadále sleduje vývoj situace a rovněž vydal pokyn ke změně režimu monitorování tak, aby bylo získáno co nejvíce dat.
Velmi malé zvýšení koncentrace radioaktivního jódů zaznamenalo také Maďarsko. Zvýšené hodnoty tam naměřili minulý týden na dvou monitorovacích stanicích. Pro zdraví lidí to ale podle maďarských odborníků nepředstavuje žádné riziko.
Jedná se podle nich o mnohem nižší hodnoty, než jaké byly naměřeny po nehodě v japonské Fukušimě.
Radioaktivní jód nepochází z Fukušimy
MAAE agentuře Reuters potvrdila, že dostala z Česka hlášení o naměření "velmi nízkých úrovní" jódu 131, a obdobné informace má také z jiných evropských zemí. Podle agentury DPA jde vedle Česka a Rakouska ještě o Maďarsko.
"MAAE je přesvědčena, že současné stopy izotopu jódu 131 nepředstavují ohrožení veřejného zdraví a nepocházejí z japonské Fukušimy. Agentura spolupracuje se svými partnery na zjištění příčin a zdroje izotopu," cituje Reuters z prohlášení MAAE sídlící ve Vídni.
Také rakouské ministerstvo životního prostředí v pátek podle agentury APA potvrdilo naměření zvýšeného množství izotopu jódu 131 v ovzduší, nevidí však důvod k vyhlášení poplachu. Naměřené množství je tak malé, že je měřitelné jen těmi nejcitlivějšími přístroji a až po několikadenním filtrování vzduchu přes jejich čidla, uvedla mluvčí rakouského ministra Nikolause Berlakoviche.
Systém včasného varování proto poplach nespustil. Nehodu v jaderné elektrárně v zemích okolo Rakouska lze proto podle expertů vyloučit. Vídeňské ministerstvo životního prostředí vychází z toho, že izotop unikl asi z nějaké lékařské laboratoře, kde se využívá k ozařovací terapii.
Rakouské ministerstvo zdravotnictví podle DPA uvedlo, že během jediného transatlantického letu jsou lidé vystaveni dávce radioaktivity 40.000krát větší, než jsou nyní naměřené stopy.
Ekologického sdružení: Příčinou je závada v jaderné elektrárně
Rakouské ekologické sdružení Antiatom Szene však oficiální prohlášení zpochybňuje a považuje závadu v nějaké jaderné elektrárně za pravděpodobný zdroj zvýšeného výskytu jódu v ovzduší.
Podle Drábové stanice v Česku sbíraly údaje o přítomnosti jódu ve vzduchu při rutinním monitorování v posledních dvou týdnech. Následně se údaje změřily, vyhodnotily a hned poté, ve čtvrtek ráno, byl o nich informován úřad pro jadernou bezpečnost. Ten opět údaje ověřoval a přeměřoval.
To, proč byly informace zveřejněny až nyní, je podle Drábové tedy dáno způsobem odběru a měření. Nejde totiž o online měření, a nastává proto určité zpoždění. Úřad navíc neměl informaci o tom, že by se měl měřicím filtrům věnovat.
"Pokud máme například zdroj z 25. října, pak se odebírá a následně až měří. (...) Když jsou hodnoty nízké, musí se to dlouho měřit, aby přístroje vůbec něco zachytily," vysvětlila šéfka úřadu. V okamžiku, kdy ale úřad dostane informace o zdroji radiace, měřicí síť přejde do režimu častějších odběrů a informace jsou třeba každý den. V normálním režimu to ale trvá deset dní, doplnila Drábová.
