Praha - Český soudní systém využívá šedesát let starý zákon o soudních znalcích a odborných posudcích. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána byl zákon sice vhodný v době, kdy jediným zadavatelem práce znalců byl stát, dnes je však již nepoužitelný a protiřečící si posudky se staly běžnou součástí soudních sporů. Pro znalce a tlumočníky proto chystá zpřísnění podmínek, náročné testy a pravidelné kontroly.
"Je to změna, kterou potřebujeme už dobrých 25 let. Výsledkem je to, co se často objevuje i v médiích, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé a často si každá strana nese svůj posudek. Každý přitom říká něco jiného, pak přijde třetí posudek a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom bytostně závislé na odborném vyjádření k danému případu," uvedl Pelikán.
Přestože je návrh zákona zároveň kritikou mířenou do řad soudních znalců, i ti jej vítají. Podle předsedy Unie soudních znalců Jiřího Kutáče totiž jejich sdružení souhlasí s názorem, že řada odborných posudků u soudu je tendečních. Samozřejmě ve prospěch toho, kdo si je zadal a následně zaplatil.
"I my proto prosazujeme pravidelné vzdělávání a to i z hlediska prevence a znalosti právní odpovědnosti," uvedl předseda Unie soudních znalců Kutáč. Dodal, že vítá každou změnu, která povede ke zlepšení současné situace a tedy i navrhovaný zákon.
Sám, coby znalec v oboru ochrany před bleskem a přepětím zažil, jak dva znalci dokázali svými posudky "přebít" jeden původní a následně soud odsoudil nevinného člověka.
Posudky si protiřečí i v nejzávažnějších případech
Jsou ale i mnohem známější případy. Stačí vzpomenout, jak složitě hledal soud pravdu v případě lobbisty a podnikatele Romana Janouška. Ten v roce 2012 na křižovatce úmyslně najel svým autem do ženy, jejíž vůz předtím naboural. Jeden ze znalců v jeho případě je podezřelý, že předložil hrubě zkreslený posudek Janouškovy nehody. Teď mu hrozí až tři roky vězení a také zákaz činnosti.
Podobný posudková anabáze se táhla případem Petra Kramného, obviněného z vraždy z manželky a dcery během dovolené v Egyptě v roce 2013. Zatímco posudky pořízené Kramného obhájci mluvily o otravě z jídla, státní zástupce předal soudu posudek o tom, že Kramný zabil svou rodinu elektrickým proudem.
Znalci obou stran se pak vzájemně napadali z diletantismu, uspěchanosti nebo nedostatečných znalostí. Tomu všemu by měl nový zákona zamezit.
Znalcem jen po přísném výběru a pravidelných zkouškách
Zásadní změnou by měly být přísné zkoušky každého uchazeče o zařazení do seznamu odborných znalců. Testy by přitom každý musel skládat nejen z daného oboru, ale i ze všeobecných právních znalostí, aby například věděl, jak se chovat u soudu.
"Zároveň vzniknou poradní sbory pro všechny systematické obory a každého znalce jednou za pět let přezkoumají. Posoudí jeho tři náhodně vybrané posudky, zdali jsou v souladu s lege artis, a při závažných chybách to může skončit až vyškrtnutím znalce ze znaleckých seznamů," doplnil Pelikán.
Unie chce jít v dané věci ještě dál a chce prosadit pozměňovací návrh, aby byli znalci a tlumočníci zároveň povinni se dále celoživotně vzdělávat. "Měli by umět doložit, že jim v daném oboru takzvaně neujel vlak," dodal Kutáč.
Ministr navrhuje zvýšit hodinovou odměnu pro znalce ze současných 150 až 300 na 300 až 550 korun. I to by podle ministra mělo napravit současný neutěšený stav odborných posudků při soudních líčeních, kdy mimo jiné chyběla i kontrola znalců ze strany samotného ministerstva.
"Ministerstvo jen zkoumalo, zdali je razítko dostatečně kulaté a stužka dostatečně pruhovaná. Tím jsme při zkoumání skončili. Teď věřím, že do několika let bude opět spolehnutí na kulaté razítko na konci rozsudku," shrnul Pelikán.
