Praha - Aby nezůstaly tisíce hektarů nevyužívané zemědělské půdy, rozhodl se stát tyto pozemky zalesnit. Problém je ovšem podle Hnutí Duha v tom, že vláda nastavila stamilionové dotace na sedm let dopředu tak, aby znovu přibývalo smrkových porostů na úkor listnatých a smíšených.
Je to jenom několik týdnů, co experti v návrhu nového Národního lesnického programu doporučili ministerstvům zemědělství a životního prostředí radikální ozdravění českých porostů - především výrazně zvýšit podíl listnatých dřevin místo smrků.
"Zní to paradoxně, ale české dotace na zalesňování jsou vlastně ekologicky škodlivé. Ministr zemědělství zahodil další příležitost ozdravit české lesy a krajinu," okomentoval rozhodnutí kabinetu Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Kyrill si na smrkových lesích pochutnal
Jehličnany - především smrk - v minulých desetiletích vytlačily původní smíšené lesy, protože přinášely největší výnosy z prodeje dřeva. Jenže tím si stát způsobil značné problémy, což se ukázalo například počátkem roku, když se přes Evropu včetně České republiky přehnal orkán Kyrill.
Například v Krkonoších byly nejvíce postiženy porosty, kde rostl výhradně smrk. Naopak ve smíšených lesích byly škody nejmenší.
"Nedává smysl, aby si stát stěžoval na nadbytek smrčin v lesích, ale zároveň financoval výsadbu dalších a dalších smrků. Prioritou subvenčních programů by samozřejmě měla být obnova listnatých a smíšených porostů," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Už dosavadní Národní lesnický program požaduje, aby se smrkové porosty převáděly na listnaté a smíšené. Hnutí Duha ale už loni s pomocí zákona o svobodě informací zjistilo, že největší balík peněz na zalesňování - 38 procent - šel v předchozích dvou letech na výsadbu smrků.
Přitom tento strom by přirozeně tvořil pouze jedenáct procent českých lesů. Buky, duby a jedle - tři druhy, které by normálně pokrývaly čtyři pětiny lesů - dostaly dohromady pouze 33 procent dotací.
Nové lesy neochrání před povodněmi
Hnutí Duha kritizuje také to, že nová pravidla pro vyplácení dotací na zalesňování do roku 2013 nepočítají s upřednostňováním oblastí, kde by stromy působily jako ochrana před povodněmi.
"Stát by neměl dotace dávat každému, kdo si řekne, ale peníze cíleně směřovat do výsadby lesů v záplavových zónách. Až si při příští velké vodě budou úředníci stěžovat, že nejsou peníze na ozdravování krajiny, mohou jít rovnou za viníkem. Jmenuje se Petr Gandalovič," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Listnáče dostanou více peněz
Ministerstvo zemědělství označilo tvrzení ekologické organizace jako zjednodušené, neúplné a zavádějící.
"K odmítnutí vlády přednostně financovat zalesnění tam, kde by pomohlo ochraně před povodněmi lze obecně konstatovat, že k zónaci území nebyl nalezen jednotný vhodný kompromisní klíč," konstatovalo ministerstvo. Vysvětlilo, že priority územního rozvoje, ochrany přírody či lesního hospodářství nejsou shodné, a proto jednotná metoda ani nemůže existovat.
Ministerstvo nemá ani obavu, že by se vysazovalo příliš mnoho jehličnanů na úkor listnáčů. Mimo jiné proto, že před zalesněním je potřeba získat souhlas státních úřadů, které mohou požadovat vyšší podíl dubů, buků či jiných dřevin.
"Výsadba listnatých dřevin je rovněž podpořena vyšší sazbou dotace," uvedlo ministerstvo. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha potvrdil, že pro listnáče je dotace bezmála 2,6 tisíc auro na hektar na rozdíl od necelých dvou tisíc euro pro jehličnany.
"Problém je v tom, že to evidentně nestačí," řekl Aktuálně.cz Kotecký, podle něhož by byl ideální model, kdyby stát finančně podporoval výhradně listnaté stromy.
Osmdesát procent z EU
V uplynulých dvou letech byly zatím zalesněny více než dva tisíce hektarů zemědělské půdy. Pro období let 2007 až 2013 se předpokládá, že se zalesní další dva tisíce hektarů ročně.
"Pro ekologickou rovnováhu krajiny je vhodnější plochu, kterou zemědělci neobdělávají, nebo je obtížné ji obdělávat, zalesnit, než ji nechat ladem," vysvětlila Ilona Chalupská, ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství.
Osmdesát korun z každé stokoruny na zalesňování poskytnou evropské fondy.
