Novelu, kterou nyní dostane k projednání Senát, přijala dolní komora navzdory nesouhlasu pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů. Proti byli také vládní sociální demokraté a komunisté. Odborníci z řad neučitelů by podle novely mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace. Kritici to pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.
Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá. Piráti neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Budou ale moci zaměstnat bakaláře z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.
Sněmovna v rámci novely rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Učitelé mají také dostat příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku za výuku přesčas. Za specializované činnosti mají dostávat příplatek ve výši 1000 až 2000 korun měsíčně.
Novela mezi pedagogické pracovníky zařadí školské logopedy, sociální pedagogy, školní psychology a školní speciální pedagogy. Novela na návrh bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) definuje náplň práce jak třídního učitele, tak uvádějícího učitele, který se bude starat o začínající pedagogy.
Třídnické příplatky poslanci neuzákonili. Sněmovní školský výbor ale vyzval vládu, aby se třídnický příplatek zvýšil ze současných 600 korun na 1500 až 2500 korun měsíčně vyhláškou. Zvýšit by se měly i specializační příplatky pedagogů. Vyhlášku slíbil ministr Robert Plaga (za ANO) ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).
