Zeman udělí zesnulému Kuberovi nejvyšší vyznamenání. Státní smutek bude 3. února

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 1. 2020 15:46
Prezident Miloš Zeman udělí zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva. K uctění Kuberovy památky bude příští pondělí 3. února v Česku dnem státního smutku. Ve stejný den se bude konat smuteční shromáždění v Krušnohorském divadle v Teplicích a pietní shromáždění v pražském Rudolfinu.
Jaroslav Kubera.
Jaroslav Kubera. | Foto: Senát ČR

Prezident udělí vyznamenání Jaroslavu Kuberovi in memoriam při oslavě státního svátku 28. října na Pražském hradě, uvedl Blesk.cz a potvrdil to prezidentův mluvčí. Řád bílého lva je nejvyšším státním vyznamenáním, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy.

Vláda vyhlásila k připomenutí Kubery na pondělí 3. února den státního smutku. Vlajky tak budou na úřadech staženy na půl žerdi, prapor doprovodí je černé prapory. Ve stejný den dopoledne se bude moci veřejnost v Krušnohorském divadle v Teplicích s bývalým primátorem rozloučit, odpoledne se bude konat pietní shromáždění v pražském Rudolfinu.

Podobu státního smutku zákon neurčuje

Podobu státního smutku neupravuje žádný zvláštní zákon. Předpis o užívání státních symbolů pouze uvádí, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi. Vládní usnesení ukládá ministrům, hejtmanům, primátorům, starostům a dalším vedoucím úřadů, aby vyvěšení vlajek na půl žerdi zajistili.

Podle šéfa protokolu prezidentské kanceláře Vladimíra Kruliše lze obecně doporučit, aby se města a obce vyhnuly v den státního smutku pořádání veselic, jarmarků, slavností a podobných akcí. Řekl, že státní vlajky mají úřady vyvěsit na půl žerdi na budovách, ve kterých sídlí, a na místech celostátního významu. Upozornil, že manipulace s vlajkami začíná zpravidla již v 16 hodin dne předcházejícího státnímu smutku, nyní tedy v neděli 2. února. Smuteční vlajková výzdoby by měla trvat do 8 hodin druhého dne po státním smutku, tedy do úterý 4. února.

Vlajka, která je na lanku, se podle pravidel spustí na půl žerdi a nedoplňuje se již černým praporem. "Její spuštění na půl žerdi je dostatečným výrazem smutku," uvedl Kruliš. Pokud je česká státní vlajka doplněna jinými vlajkami, například Evropské unie nebo kraje, musí být spuštěny na půl žerdi i ony, a to ještě před spuštěním české vlajky. "Vlajka České republiky nikdy nesmí být níže než vlajky ostatní," zdůraznil. Naopak vytažena je vždy jako první.

Kruliš zároveň upozornil, že státní vlajka se vždy spouští na půl žerdi, nikdy se ale na půl žerdi nevytahuje. "To znamená v případě, že je vlajka teprve umísťována, musí být nejdříve vytažena do plné výšky a odtud po malé chvíli spuštěna na půl žerdi," uvedl.

Pokud je na budově použit prapor, musí ho doplnit černý prapor. Státní vlajka v podobě praporu je podle Kruliše umístěna na budově z čelního pohledu vždy vlevo, černý prapor vpravo. Rozdíl mezi praporem a vlajkou je ten, že zatímco vlajku je možné stáhnout na lanku stožáru na půl žerdi, prapor je upevněn na žerdi a stáhnout ho možné není.

Smutek byl za Gotta, Havla i za 11. září

Naposledy byl státní smutek vyhlášen loni 12. října na den pohřbu zpěváka Karla Gotta. Předtím se tak stalo po úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Třídenní státní smutek platil od 21. do 23. prosince 2011.

Státní smutek byl v historii v samostatné České republiky vyhlášen ještě po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 (na 14. září 2001) a po letecké katastrofě u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a mnoho dalších významných občanů Polska (na 17. a 18. dubna 2010).

Jaroslav Kubera, který zemřel náhle 20. ledna ve věku 72 let, patřil mezi nejvýraznější politiky ODS. Téměř čtvrtstoletí stál v čele Teplic, dvě desetiletí byl senátorem. Ve vedení horní komory působil od roku 2016 nejprve jako místopředseda, od konce roku 2018 jako předseda.

 

Právě se děje

Další zprávy