Praha - Jen v málokterém odvětví jsou Češi tak zdatní jako v tomhle: Během několika let se stali evropskými jedničkami ve vývozu drog. Konkurovat jim mohou jen Španělé.
Artiklem, který z Česka za hranice putuje, je pervitin. Každý rok se ho tu vyrobí kolem tuny. Část produkce spotřebují místní narkomani, část se ale vyveze ven. A ne malá.
Největší odbyt nachází droga v Německu, Holandsku a v severských zemích. Český pervitin už ale dobývá i londýnské taneční kluby.
"Je to totiž levná droga. Přináší téměř srovnatelné požitky jako kokain, jenže za úplně jiné peníze," vysvětluje šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. V Česku podle něj stojí gram pervitinu kolem osmi až dvanácti set, v Německu se za takzvaný "krystal" platí kolem tří a půl tisíce korun.
Výroba je navíc poměrně snadná. A čeští narkomani zdatní.
"V Česku je velká tradice malých kuchyňských varniček. Po celé Moravě i Čechách jich máme rozeseto kolem 115. A ve všech se shromažďují lidé, kteří pak drogu použijí," popisuje Frydrych.
Narkomani jsou u toho, když se droga vyrábí, dokonale znají recept. Pokud jsou alespoň průměrně inteligentní a výrobu bedlivě sledují, napodruhé se podle Frydrycha postup naučí. A mohou s ní začít sami.
Německá policie už proto na své české kolegy tlačí. Nejvíc hlasů se ozývá ze Saska a z Bavorska. Nelegální dovoz pervitinu už Česku vytkla i Velká Británie. Jenomže drogovou turistiku se potlačit nedaří. Naopak, šíří se dál na sever.
Nemocný, nebo narkoman?
"Proto jsme se obrátili na lékárníky," říká Frydrych.
Zatímco dřív se totiž pervitin vyráběl hlavně z toho, co uniklo z efedrinky, která stála až do roku 2004 v Roztokách, dnes se čerpá materiál ze dvou zdrojů: Dováží se sem z Balkánu, druhým zdrojem se pak staly volně prodejné léky. Tedy pilulky na chřipku a nachlazení, které obsahují pseudoefedrin.
Od roku 2004 jejich spotřeba strmě stoupala. "Podle našeho odhadu jde na výrobu drog zhruba 85 procent všech léků," potvrdil také šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Komora podle něj vytipovala seznam 22 lékáren, ve kterých obchod s pseudoefedrinem kvete. Každou minutu se tam prodají tři krabičky léku.
"Cokoliv lékárníkům dokázat je ale téměř nemožné," krčí rameny Frydrych.
Policie se proto před dvěma lety rozhodla volný prodej těchto léků zastavit. Pilulky se měly vydávat už jen na recept. Ale narazila. "Zjistili jsme, že jakmile se to děje jen ze strany represe, to znamená z naší, tak to je na všech úrovních vnímáno velmi negativně," podotkl Frydrych. Diskuzi podle něj musí začít lékaři.
Kdyby nebyl, nic by se nestalo
A právě to se dnes stalo. Zatímco se zákonodárci stále neumí rozhodnout, jak s problémovými léky naložit, zdravotníci mají jednoduchou odpověď: Nic takového jako pseudoefedrin není zapotřebí. Tyto léky žádný nemocný nezbytně nepotřebuje. Kdyby z lékáren úplně vymizely, nic by se nestalo.
"Pseudoefedrin v lékových směsích krátkodobě zmírňuje zduření nosní sliznice. Ale to je všechno, pořádné léčivé účinky nemá," vysvětluje například primář Psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Karel Nešpor.
Zapravdu mu dává i šéf lékárníků Stanislav Havlíček. "Na nachlazení můžeme použít spoustu jiných léků, které mají podobný léčivý účinek, ale nedají se zneužít pro přípravu drogy. Kdyby pseudoefedrin nebyl, nic by se nestalo," zhodnotil.
Jediný, komu by zákaz znepříjemnil život, by bylo 21 tisíc nitrožilních uživatelů pervitinu.