Přísnější daně za auta? Ať platí i 10 let stará, žádá stát

ČTK ČTK
10. 5. 2015 15:31
Nový zákon o výrobcích s ukončenou životností navrhuje také zpřísnit podmínky pro likvidaci autovraků či elektrošrotu. Ve středu ho ministerstvo životního prostředí s resortem průmyslu předloží vládě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Schejbal/Economia

Praha - Zavést ekologickou daň už i pro deset let stará auta, zpřísnit podmínky pro likvidaci autovraků a také elektrošrotu navrhuje zcela nový zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Jeho součástí jsou i nová pravidla pro likvidaci vysloužilých svítidel, baterií, solárních panelů nebo pneumatik.

Norma sleduje celý "životní cyklus" výrobku až do jeho konce, kdy skončí jako odpad. Ve středu ji ministerstvo životního prostředí s resortem průmyslu předloží vládě.

Zvýšení ekologické daně

Stávající odpadový zákon by měly nahradit dva nové právní předpisy - zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Zatím jsou v podobě věcných záměrů, MŽP chystá paragrafové znění.

Součástí nového zákona je například návrh na zvýšení ekologické daně. Za registraci by měla platit i auta, která spadají pod normu EURO 3, což jsou automobily vyrobené mezi rokem 2000 až 2005. "Zavedením poplatku chce úřad přispět ke zlepšení kvality ovzduší," řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Zvýšení poplatků podle MŽP se týká normy EURO 1 (a to z pěti na deset tisíc Kč), normy EURO 2 (ze tří tisíc na pět tisíc Kč) a normy EURO 3 (ta dosud byla bez poplatku, nově jsou navrhovány tři tisíce Kč).

Zacíleno na vrakoviště

Úřad si chce "posvítit" také na autovrakoviště, jejichž počet je ve srovnání s okolními státy vysoký. Provozovatelé nynějších by museli do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona požádat o vydání nového povolení, avšak už za přísnějších podmínek.

"V novém zákoně MŽP plánuje novou certifikaci všech autovrakovišť, dále zavedení povinnosti pro krajské úřady fyzicky kontrolovat vrakoviště a uvažujeme také o zavedení značení jednotlivých dílů z autovraků s cílem větší kontroly nad prodejem náhradních dílů," uvedla Roubíčková.

Zákon řeší i vysloužilá svítidla, zářivky a žárovky. Ty musejí k recyklaci odevzdávat firmy jako nebezpečný odpad, u domácností záleží na dobrovolnosti. Kontrola, jak lidé tyto výrobky likvidují, neexistuje. Výrobci prostřednictvím kolektivních systémů vytvářejí síť sběrných nádob, kam se vysloužilé výrobky odevzdávají.

Nový zákon uloží povinné množství, které budou muset každý rok od občanů a firem sesbírat. Výrobci si budou moct zvolit buď individuální plnění povinností nebo s kolektivními systémy. Doposud je mohli plnit společně takzvaným solidárním systémem.

Kritici se obávají omezení práv

Kritici se obávají, že se omezí práva výrobců, aby si sami mohli organizovat zpětný odběr a recyklaci výrobků, za které zodpovídají. "Zákon obsahuje řadu novinek, které jsou pozitivním posunem oproti stávajícímu nekontrolovatelnému stavu," řekl ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Problém však vidí v omezení tržního prostředí ve sběru i zpracování upotřebených výrobků. Vše podle něj ovládnou tzv. kolektivní systémy. To prý ohrozí investice firem stojících mimo systém.

S tím Roubíčková nesouhlasí, omezení zpracovatelů v zákoně prý není. Současný zákon nedává MŽP mnoho možností, jak kolektivní systémy systematicky kontrolovat. Nová legislativa má přinést změnu a lepší kontrolu v udělování rozhodnutí pro činnost systémů i jejich finančních toků, uvedla. Na tom by mělo MŽP spolupracovat s ministerstvem financí.

 

Právě se děje

Další zprávy