Praha – Mladý Tamil V. M. přiletěl loni v prosinci do Česka na pas jiného člověka, byl za to odsouzen a odpykal si osmiměsíční trest v pankácké věznici. Za mřížemi ale zůstává nadále. Teď čeká Srílančan, který podle svých slov zažil ve vlasti mučení, ve vyhošťovací cele, jestli české úřady vyhoví jeho žádosti o azyl. Jen ten ho totiž od deportace může zachránit.
Tamil hinduistického vyznání, jehož jméno Aktuálně.cz zná, podle svých slov požádal o mezinárodní ochranu už po příletu na pražském letišti. Cizinecká policie to ale popírá.
Eva Holá, koncipientka advokátní kanceláře Radil a Schmidt, svému klientovi na rozdíl od policistů věří a kritizuje tvrdost úřadů v přístupu k uprchlíkům.
"Navštívila jsem ho ve vyhošťovací cele a bylo mi smutno. On za těch osm měsíců zešedivěl. Je mu přitom teprve osmadvacet let," popisuje Holá. Právnička uznává, že V. M. opravdu přiletěl na doklady jiného člověka, Inda. Ty mu obstaral jeho přítel. Pas měl navíc padělané schengenské přechodové razítko. "Od začátku ale dával najevo, že je uprchlík a že chce žádat o azyl," je si jistá Holá.
Poslat dosud bezúhonného člověka do vězení za prokázání se cizím pasem a využití jednoho padělaného razítka je podle ní velmi přísné. Zvlášť když šlo o utečence, který ve vlasti velmi pravděpodobně zažil mučení. "Máme dostatek indicií k tomu, abychom mu mohli věřit," ujišťuje.
"Můžeme mu věřit"
"Uvádí opakovaně detaily, které nemůže vědět nikdo jiný než ten, kdo tyto situace prožil," dodává. "Vyprávění Srílančana se navíc shoduje s výpověďmi jiných lidí, kteří přišli z oblasti. Podobně mluvil i náš další klient ze Srí Lanky," tvrdí Holá. „Máme dostatek indicií k tomu, abychom mu mohli věřit," prohlásila i právnička Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Markéta Binderová však muži neuvěřila. Za přicestování s cizím pasem ho kromě osmi měsíců vězení potrestala i čtyřmi roky vyhoštění. Jenže kvůli žádosti o azyl muže policie posadit do letadla nemůže.
To však neznamená, že by mohl po odpykání trestu na svobodu. V. M., který doma podle svých slov celý život trpěl kvůli čtvrtstoletí trvajícímu konfliktu mezi sinhálskou buddhistickou většinou a tamilskou hinduistickou menšinou, jen na konci srpna vyměnil jednu celu za druhou.
Až poté, co soudkyně Binderová určila peněžitou záruku sto tisíc korun, kterou chce za uvězněného muže složit manžel jeho sestry, vznikla šance na propuštění z vyhošťovací vazby. Běženec by se přece jen mohl v dohledné době dostat na svobodu.
Má to ve vězení těžké, uznala soudkyně
Soud nyní vyhoštění odložil, dokud se nerozhodne o žádosti o azyl. "Soud má za to, že žádost odsouzeného o mezinárodní ochranu není zcela zjevně nedůvodná, je obecně známé, že na Srí Lance dochází k porušování lidských práv," stojí v usnesení podepsaném soudkyní Markétou Binderovou.
Je to přitom ta samá soudkyně, která před osmi měsíci označila tvrzení obžalovaného o pronásledování za krajně nedůvěryhodné. "Vzhledem k jazykové bariéře je pobyt odsouzeného ve věznici velmi obtížný, neboť nemůže komunikovat se zaměstnanci věznice ani se spoluvězni. Nemá přístup k tisku ve svém jazyce a může pouze sporadicky kontaktovat své blízké osoby," píše.
Srí Lanka
Lidská práva na Srí Lance oficiálně zaručuje ústava, skutečnost se ale liší. Na jejich porušování dlouhodobě upozorňují mezinárodní organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch. Útlak a násilí páchají vládní jednotky i separatistická organizace Tamilští tygři. OSN viní obě strany, které proti sobě do roku 2009 vedly otevřenou válku, z válečných zločinů. Masových rozměrů nabyly především v posledních letech války. Komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová po návštěvě Srí Lanky v roce 2013 prohlásila: „Válka už skončila, ale demokracie je v zemi podkopaná a dodržování zákonů slabé.“ Upozornila také na trvající moc armády a ozbrojených skupin.
Srí Lanka je známá jako vývozce levné pracovní síly a také jako země, odkud lidé utíkají, aby požádali o azyl v zahraničí. V roce 2015 žilo v cizině 7,3 procenta občanů dvacetimilionové země. Nejčastěji volí Srílančané jako svůj cíl Saúdskou Arábii, Indii, Austrálii, Evropu nebo Kanadu.
Kdy ale Srílančan z cely vyjde a jak jeho záležitost nakonec dopadne, je nyní obtížné předvídat. "Příští týden snad už budeme moci vyplatit kauci, pak musí soudkyně určit datum jednání, kdy bude propuštěn," uvedla Holá. Ohledně azylu je podle ní na místě skepse. "Měli jsem možnost nahlédnout do jeho spisu na ministerstvu vnitra a od nabrání žádosti se s ní vůbec nepohnulo," řekla Holá. Na Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra však nejsou několik let se vlekoucí případy ničím neobvyklým.
Redakce oficiálně žádala návštěvu uprchlíka. Ředitel Vazební věznice v Praze-Pankráci Petr Suk však po čtyřtýdenním posuzování žádost bez odůvodnění odmítl. Podobně nemožné je dostat se k muži do vyhošťovací vazby.
Cizinecká policie pochybení odmítá
Cizinecká policie jakékoli pochybení v případu odmítla. "Ze spisových dokumentů a výslechu je zcela jednoznačné, že muž nehodlal po svém příletu na letiště požádat o mezinárodní ochranu. Byl přizván tlumočník do tamilského jazyka a ani v jeho přítomnosti muž o azyl nepožádal," uvedla před časem tisková mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Žádný z policistů útvaru podle mluvčí nikdy neznemožnil žádnému cizinci projevit úmysl požádat o azyl přímo na letišti. "Naopak. Jakmile cizinec naznačí, že by chtěl žádat o azyl, policisté ihned nabírají jeho žádost," dodala.
Rozsoudit spor je nicméně takřka nemožné. Nestranní svědci neexistují a žádný zvukový záznam výslechů, který by dokazoval, že azyl skutečně odmítal, či o něj žádal, neexistuje.
