"Obžalovaný chtěl, aby odpovědnost za útoky byla přisuzována migrantům, kteří vyznávají islám," konstatoval v závěrečné řeči státní zástupce Martin Bílý. Připomněl, že jedenasedmdesátiletý Balda také šířil výhrůžné letáky, jež měly vyvolat dojem, že je psal vyznavač džihádu. Hodlal tím mezi lidmi vyvolat strach z muslimů.
První srážka vlaku s pokáceným stromem se stala počátkem června 2017 mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou, druhá o necelé dva měsíce později mezi stanicemi Bezděz a Bělá pod Bezdězem. V prvním vlaku bylo vedle vlakové čety devět cestujících, ve druhém šest. Nikdo z nich se nezranil, podle znalce i strojvedoucích však vlaky nevykolejily jen šťastnou náhodou.
Za teroristický útok a za vyhrožování teroristickým trestným činem hrozí Baldovi podle zákonné sazby pět až 15 let vězení. Uložení mírnějšího než čtyřletého trestu včetně trestu podmíněného podle Bílého nepřipadá v úvahu už proto, že mužovo počínání bylo velmi nebezpečné pro společnost. Státní zástupce pro Baldu požaduje také ambulantní psychiatrické léčení a propadnutí věcí použitých k páchání trestné činnosti - pily a počítače.
Seniorův advokát Aleš Tolnay uvedl, že jeho klient nemohl šířenými letáky vzbudit žádný strach, protože "samy o sobě vyvolávaly spíše úsměv". Toto počínání tak prý mělo charakter přestupkového jednání. U pokácení stromů na koleje pak podle právníka nebyl teroristický prvek myšlen vážně, takže spáchaný skutek byl spíše obecným ohrožením než teroristickým útokem.
Nechtěl jsem spáchat teror
Balda se ke skutkům přiznal, tvrdí ale, že nechtěl nikomu ublížit. Opakovaně zdůraznil, že v dané době bral léky na tlak, které měly vedlejší účinky a přivodily mu hrůzné sny o uprchlících. "V žádném případě jsem nechtěl spáchat teror. Chtěl jsem proti němu vzbudit co největší odpor," zopakoval dnes soudcům.
Senior se přiznal ke kácení stromů na železnici 7.1.2019:
Podle znalců z oboru psychologie a psychiatrie Balda netrpí chorobou ve smyslu psychózy, má ale vzhledem ke svému stáří a zdravotním obtížím organickou poruchu osobnosti, která ovlivnila jeho chování - mj. mu snížila intelekt a zhoršila úsudek. Rozpoznávací schopnosti měl proto muž v době činu zhruba poloviční, ovládací schopnosti podstatně zmenšené. Je podezíravý, vztahovačný a paranoidní. Následky skutků si podle expertů přesto mohl uvědomit.
