Jak zjistil deník Aktuálně.cz z odtajněných dokumentů Úřadu pro zahraniční styky a informace, zajetí Fritze Petera Moldena - výrazné postavy rakouského protinacistického odboje a ředitele novin Die Presse - mělo posloužit Sovětům v ideologické válce proti USA.
Klíčovou postavou akce byl kariérní špion Bohumír Molnár.
Když se před padesáti lety vydal na cestu, (bylo to ve středu 7. listopadu), zažívalo Maďarsko jednu z nejtěžších kapitol svých dějin - ozbrojenou revoltu proti sovětským tankům.
Přečtěte si zprávu o neúspěšné akci proti F. Moldenovi určenou přímo pro ministra vnitra Rudolfa Baráka
Molnár, zástupce náčelníka komunistické rozvědky ještě v Bratislavě doplnil benzín a opatřil si forinty. Po poledni pak překročil hranici. Použil při tom diplomatický pas. Plán úkolů si nesl v hlavě.
Jedním z nich bylo zajetí a únos Fritze Petera Moldena. Veškeré instrukce musel Molnár zničit. Kopie dokumentů s poznámkou "Přísně tajné" v archivech ale zůstaly.
"Akce M&P"
O důležitosti operace nebyl pochyb. Plán od samého začátku zajímal i samotného ministra vnitra Rudolfa Baráka. Věděla o něm zároveňi KGB. S pomocí Sovětů se navíc počítalo.
"Máte úkol Moldena vypátrat, zmocnit se jej a přivést do ČSR," stálo v pokynech k akci s kódovým názvem "M&P", které obdržel Molnár ještě v Praze.
Léčka byla založena na jednoduchém faktu. Maďarsko-rakouské hranice byly tehdy neprodyšně uzavřené a Molden žádal spolu s ostatními novináři o tranzitní vízum přes československé území. Právě během tranzitu se ho chtěli rozvědčíci zmocnit.
Moskva počítala s tím, že po únosu jí spadnou do klína důkazy o Moldenově práci pro CIA. Pokud by je u sebe neměl, chtěli ho agenti východního bloku k napsání podobného listu donutit. Sloužit pak měl "jako podklad k obvinění Američanů, kteří prostřednictvím svých agentů organizovali a prodlužovali krveprolití v Maďarsku", píše se ve zprávě pro tehdejšího ministra vnitra Baráka.
Z nově zveřejněných dokumentů lze vyčíst scénář operace: pětice příslušníků československé a maďarské tajné služby si na Moldena počká v místě vzdáleném "120-1500 m. od čs. státní hranice na maďarském území v příhodném místě, kde je lesík."
Při přepadení měli předstírat, že jsou maďarskými povstalci.
Proč zrovna Molden?
Jméno Fritze Petera Moldena komunistické tajné služby velmi dobře znaly. Československá rozvědka měla navíc v Die Presse svého agenta "FÁBERU".
Tehdy dvaatřicetiletý šéfredaktor je zaujal kvůli svým kontaktům ve Spojených státech. Až do roku 1953 byl zetěm šéfa americké CIA Allena Dullese - vzal si jeho jedinou dceru Joan. Existují domněnky, že nezůstalo jen u vztahů rodinných.
Infobox
Fritz Peter Molden
- narozen 8. 4. 1924 ve Vídni
- syn šéfredaktora předválečného deníku Neue Freie Presse Ernsta Moldena a Pauly von Preradovic, autorky textu současné rakouské hymny
- poprvé zatčen ve 14 letech po vpádu Hitlera do Rakouska
- po roce 1945 byl nejprve tajemníkem rakouského ministra zahraničí Karla Grubera, poté rakouským diplomatem v USA
- od roku 1950 pracoval nejprve jako redaktor, později jako šéfredaktor Die Presse
- v 50. letech založil první rakouský zpravodajský magazín Wochenpresse, později bulvární deník Express
- v 80. a 90. letech natočil 48 dokumentárních filmů pro rakouskou televizi ORF
- má tři dcery a dva syny, je počtvrté ženatý
Podle historika Siegfrieda Beera o sobě oba muži věděli už za druhé světové války. Dulles tehdy vedl ve švýcarském Bernu pobočku OSS (organizace předcházející CIA) a ta údajně vedla Moldena jako agenta K-28, později pod krycím jménem Lindley.
Molden jakoukoliv poválečnou spolupráci s Američany vždy odmítal. "Více než půlstoletí po skončení druhé světové války, v níž jsem kvůli Rakousku a jeho svobodě nasazoval vlastní krk, si nemohu nechat předhazovat, že jsem lhář a placený agent," uvedl před lety pro rakouský časopis ZOOM.
Ostří hoši neuspěli
Samotný únos byl naplánovaný na sobotu 10. listopadu odpoledne. Podřízení Bohumíra Molnára si předem důkladně obhlédli terén. Ambiciózní zpravodajce vše konzultoval s Rusy. Asistovat měli při přepadení vojáci ze zvláštního oddílu sovětské armády.
Akce neměla zabrat víc než sedm, deset minut. V přestrojení za povstalce chtěli rozvědčíci z Moldena vynutit třeba i pod pohrůžkou zastřelením přiznání, že stojí na jejich straně. Pak mu vše sebrat a odvézt ho na stanici pohraniční stráže. Odtud pak do Československa.
Události však nabraly jiný směr. Po hodinách čekání přišla mužům skrývajícím se v lesíku zpráva z nedalekého československého přechodu. Měli tam Fritze Moldena. Prostě jel jinudy.
Diplomatický skandál
Zpráva ministru vnitra Rudolfu Barákovi to vysvětluje následovně: první léčku Molden objel, druhá ani nebyla kvůli okolním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými vojáky postavena.
Fritz Molden pobyl spolu s ostatními novináři, kteří chtěli přejet přes československé území do Rakouska, v zajetí do druhého dne - tentokrát na sovětské posádce ve městě Tatabánya. Československá rozvědka nad nimi ztratila dohled.
Dozvěděla se o nich až z pondělních zpráv zahraničních stanic. Fritz Peter Molden přešel o den dřív maďarsko-rakouskou hranici, "když před tím byli asi 15 hodin protiprávně drženi na československé hranici v Komárně."
Výsledkem byla bouře v diplomatických vztazích. Rakouská ambasáda si na československý postup stěžovala. Podrobnosti vyšly najevo až nyní.
