Přestože pacientů s covidem v českých nemocnicích ubývá, zůstávají zdravotníci v pohotovosti. Obávají se, že s novou mutací viru se lůžka znovu rychle zaplní. "Čekáme, jak se projeví varianta omikron," potvrdila například mluvčí břeclavské nemocnice Eliška Windová.
Nová varianta má sice nižší šanci způsobit těžký průběh nemoci, je ale nakažlivější. Během pár týdnů tak může na nemocniční lůžka podle expertů poslat podobný počet lidí jako na podzim, kdy to bylo sedm tisíc.
Proti omikronu navíc českým zdravotníkům chybí léky. Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že na něj nefungují dosud užívané monoklonální protilátky. Ty se podávají přímo do žíly, obalí virové částice a znemožní jim vstupovat do buněk a množit se. Během podzimu pomáhaly pacientům snížit riziko těžkého průběhu nemoci. Ve chvíli, kdy omikron v Česku převládne, přestanou je lékaři podávat.
Naději představuje paxlovid, v současnosti nejúčinnější lék proti variantě omikron. Jde o antivirotikum v tabletách a je o něj obrovský zájem po celém světě. "Efektivitu má až osmdesátiprocentní, klinické zkušenosti u nás ale zatím chybí," sdělil Aktuálně.cz Petr Prášil, přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Lék vyrábí pouze firma Pfizer, uspokojit celosvětovou poptávku je proto komplikované. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyjednává o dodávce 100 tisíc kusů, zatím ale bez výsledku. Důvodem je podle něj to, že americká firma dosud nedokázala říct, kdy bude schopna lék dodat.
"Včera jsem jednal s vedením firmy Pfizer, dnes jsme téma otvírali na vládě. Peníze nejsou problém. Chci mít ale jistotu, že ten lék nedostaneme až v listopadu, ale už v březnu," sdělil Válek ve středu Aktuálně.cz. Zdůraznil, že pokud má utratit téměř dvě miliardy korun z rozpočtu, tak jedině za lék, který pomůže občanům včas. Zdravotníci by například chtěli mít paxlovid už během několika nejbližších týdnů.
Původní zprávy ale naznačovaly, že jednání stojí kvůli vysoké ceně a podmínkám výrobce, který chce od Česka zhruba půl miliardy jako zálohu za objednávku. "V rozpočtovém provizoriu není možné najít půl miliardy korun," citovaly Hospodářské noviny v pondělí ekonomickou náměstkyni ministra zdravotnictví Helenu Rögnerovou. Jedna dávka paxlovidu vyjde zhruba na 20 tisíc korun.
Ohrožení pro desetitisíce lidí
Pokud bude Česku po převládnutí omikronu paxlovid chybět, budou se muset lékaři spolehnout na jiná antivirotika. Velké zásoby mají například léku molnupiravir - v prosinci ho dorazilo téměř 15 tisíc balení.
Údaje o jeho účinnosti se ale liší. Podle prvních informací měl riziko hospitalizace snižovat asi o polovinu, agentura Reuters ale na konci listopadu uvedla, že podle posledních výzkumů má jen třicetiprocentní účinnost. Pro srovnání - monoklonální protilátky proti nynější virové variantě delta chrání před hospitalizací ze 70 procent. Jde o bamlanivimab od firmy Eli Lilly a REGN-CoV2 od Regeneronu
Přednostové infekčních klinik českých nemocnic, které Aktuálně.cz oslovilo, se shodují, že bez včasné náhrady za uvedené protilátky se může situace zhoršit. "Problém to jistě je, neboť tyto látky vykazují poměrně slušný efekt v terapii pacientů s covidem," uvedl přednosta Prášil z hradecké nemocnice.
"Je to problém zvláště pro lidi s potlačenou imunitou. Přestože se zdá, že je omikron méně patogenní pro běžnou populaci, pro pacienty s vysokým rizikem může být život ohrožující. V republice jich je několik desítek tisíc," potvrdil Martin Balík z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Protilátky nejdříve za půl roku
Neúčinnost monoklonálních protilátek proti omikronu není pro experty překvapením. Zejména proto, o jak úzce zaměřené léčivo jde. Využívá specifické typy protilátek, u kterých výzkum ověřil, že velmi dobře fungují proti předchozím variantám covidu. "Omikron má ale v místech, na které se uměly dosavadní protilátky navázat, mnoho mutací," vysvětlil genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Experti proto vyvíjejí protilátky nové. Evropská léková agentura v prosinci doporučila k registraci lék sotrovimab, ten funguje podobně jako dosavadní monoklonální protilátky, měl by ale zabránit i těžkému průběhu u omikronu.
Firma AstraZeneca ohlásila rovněž v prosinci vznik nového léku evusheld. Směs protilátek bude určena jen pro nejrizikovější pacienty - lidi s těžkou poruchou imunity nebo po transplantaci.
Není však jasné, kdy do českých nemocnic tyto látky dorazí. U léku evusheld se to očekává v prvním čtvrtletí, se sotrovimabem se počítá až v druhé polovině roku.
Zkušenosti ale ukazují, že virus má před vývojem léků náskok. Pačes upozorňuje, že než Česko získá dostatek látek proti omikronu, může začít převládat varianta, proti které by nemusely fungovat tak dobře. "Vznik nových variant je poměrně rychlý, přichází po půl roce," řekl. Odborníci proto dále radí, ať se každý, kdo může, nechá naočkovat.
