Je to téměř rok, co na sociálních sítích vyvolala pohoršení fotografie talířů s koblihami údajně určenými pro pacienty z dětského pooperačního oddělení. Stovky lidí poté začaly sdílet vlastní fotografie "kulinářských zážitků" z českých nemocnic.
Snímek koblih tak otevřel debatu nad kvalitou nemocničního stravování v Česku, do které se nakonec zapojil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), poté co ho na Facebooku jeden z pražských lékařů vyzval, aby se situací něco dělal.
A nyní jeho resort tvrdí, že přichází první konkrétní změna. Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL) začne testovat takzvaný "fit" jídelníček, který, pokud se osvědčí, začnou zavádět i ostatní nemocnice. Kdo bude mít zájem o zdravou stravu, bude o ni smět požádat. Pro ostatní ale bude stále k dispozici i menu, ve kterém není výjimkou třeba svíčková s knedlíkem či smažená jídla.
"Chceme, aby si pacienti mohli vybírat z více variant tak, abychom uspokojili tradiční strávníky i ty, kteří mají, řekněme, modernější nároky na stravu," říká Roman Havlík, ředitel olomoucké nemocnice.
Ta dnes nabízí ke každému chodu jediné jídlo a pacienti se tak musí stejně jako ve většině českých nemocnic smířit s tím, co dostanou na stůl. Řadě z nich se to však nelíbí. "Výtky určitě jsou. Hlavně maminky po porodu si stěžují na málo zeleniny," připouští Havlík.
České kuchyně se nemocnice nevzdá
Pilotní projekt tak naznačuje, jakým směrem by se reforma nemocničního stravování v Česku měla vyvíjet. Zdravou stravu v podobě, v jaké se na ní shodne většina nutričních specialistů, nebudou lékaři nutit všem. Kdo však o ni zájem projeví, měl by na ni mít nárok. Samozřejmostí bude i nabídka vegetariánského menu.
Olomoucká nemocnice tak začne nabízet tři různé pokrmy k snídani, obědu i k večeři. To znamená například "fit" oběd, vegetariánský oběd a tradiční oběd, na jaký jsou pacienti zvyklí v současnosti.
Vegetariánská varianta přibude na jídelníček už příští týden. "Fit" jídlo má pak plnit přísnější požadavky zdravé výživy a pacientům ho nemocnice začne nabízet zřejmě už letos v létě. Při jeho přípravě bude nemocnice klást důraz na celozrnné potraviny, cereálie, ryby, luštěniny, zeleninu, ovoce a obejde se bez smažených pokrmů, zahušťování bílou moukou, uzenin a s omezeným množstvím červených mas.
Třetím pokrmem se pak nemocnice chce zavděčit strávníkům, kteří jsou zvyklí na tradiční české pokrmy. "Jsme tady v srdci Hané a hodně lidí bychom neuspokojili pouze racionální stravou," říká Havlík a argumentuje i tím, že průměrná doba hospitalizace v olomoucké nemocnici je kratší než šest dnů. "Jde o to, dát lidem možnost být v režimu, ve kterém chtějí být a který je pro ně přirozený. Nemáme úplně ambice je trvale převychovávat," dodává.
To jde dohromady s jedním z argumentů řady nemocničních nutričních specialistů, proč se nemocnice od méně zdravých jídel nemohou odstřihnout zcela. Nemocní či ranění lidé podle nich totiž potřebují ke zotavení dostatek energie. Lékaři se tak obávají, že by nabídka pouze zdravých pokrmů některé z nich od jídla odradila a nedostatek kalorií by jejich rekonvalescenci prodloužil.
Je nutné dodat, že možnost výběru jídla se bude v olomoucké nemocnici týkat pouze pacientů, kteří mají takzvanou racionální dietu, tedy stravu bez jakýchkoliv zvláštních požadavků. Například pacienti po operaci zažívacího traktu nebo třeba s cukrovkou budou stále dostávat speciální pokrm na míru jejich diagnóze.
Ostatní pacienti si budou jídlo ve FNOL předem objednávat pomocí tabletů na jednotlivých odděleních. Nemocniční kuchyně tak bude moci lépe plánovat, kolik musí od každého druhu pokrmu připravit a jaké suroviny obstarat. Nemocnice chce také ve velkém používat čerstvé a sezonní potraviny.
Změna se zřejmě prodraží
Pokud se pilotní projekt ve FNOL osvědčí, brzy by se měl model převést i na další nemocnice. V Olomouci mají nyní sbírat zkušenosti, vyhodnotit, které jídelníčky mají u pacientů úspěch a které ne, ale třeba i to, které recepty jsou finančně udržitelné. Výsledkem má být v polovině příštího roku soubor doporučení, kterými by se mohly začít řídit i jiné nemocnice.
"Ministerstvo zdravotnictví může kontrolovat a ovlivňovat stravování pacientů jen ve svých nemocnicích. Předpokládáme, že na základě výsledků jednání pracovní skupiny připravíme pro naše přímo řízené nemocnice metodický pokyn. Nicméně krajským nemocnicím můžeme zaslat doporučení," říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Problém by teoreticky mohl být ve financování. I Havlík totiž přiznává, že změna bude pro FNOL zřejmě znamenat náklady navíc. A je otázka, zda na to jinde budou mít. Každá nemocnice si na základě příjmů od pojišťoven sama vytváří takzvanou stravovací jednotku, za niž musí pro každého pacienta připravit jídlo na celý den - tedy snídani, oběd, svačinu a večeři. A takřka všude jde o částky, za které by si toho běžný člověk doma u plotny mnoho uvařit nedokázal.
Například v pražské Fakultní nemocnici Motol je stravovací jednotka 69 korun, ve Fakultní nemocnici Vinohrady 67 korun. Ve FNOL pak musí vystačit se 72 korunami na den. "Závisí to na správném hospodářství. Je asi nelogické, aby se nemocnice zadlužovala proto, že dává kvalitnější jídlo, to by nedávalo logiku," říká Havlík.
Šišková: Nejsem obhájce koblih, ale cukr je zdroj energie. Problém je podvýživa, lidem musí chutnat
Balancování priorit
Většina českých nemocnic na jídle šetří, protože jim už takhle peníze schází jinde. Ať už to jsou platy zaměstnanců, nebo vnitřní dluhy na vybavení, ve FNOL například ještě nejsou všechny pokoje vybaveny vlastním sociálním zařízením.
"Je to takové balancování priorit. Ale nemyslím si, že to je jen o penězích. Spíš je nutno tu změnu odpracovat - najít dodavatele čerstvé zeleniny, všechno protáhnout složitou státní administrativou veřejných soutěží a vymyslet, jak třeba čerstvé potraviny bez úhony a rychle dopravit na oddělení," dodává ředitel nemocnice.
Počítá s tím, že bude možná nutné kvůli pilotnímu projektu stravovací jednotku změnit. Nemocnice denně připraví přibližně čtyři stovky racionálních diet. Navýšení stravovací jednotky o deset korun by tak pro ni znamenalo dodatečný výdaj asi milion a půl ročně. "To není v rozpočtu nemocnice, která má obrat v řádu šesti miliard, tak velká částka. Není to něco, co by nás mělo zastavit," uzavírá Havlík.
Stejně tak ministerstvo nevylučuje, že by dotaci na stravování zvedlo i v dalších nemocnicích, které zřizuje. "Právě proto byl spuštěn pilotní projekt, abychom nejen vyzkoušeli, jak se nový způsob stravování osvědčí u pacientů, ale také abychom zjistili jeho nákladovost. Na základě výsledků tohoto pilotu budeme umět vyhodnotit, zdali je nutné navýšit cenu stravovacích jednotek či nikoliv," dodává Vojtěch.
