Praha - Bezpečnostní složky začaly pátrat po tom, kde vlastně skončily protitankové miny, které česká armáda v minulých letech předala soukromým firmám coby vyřazenou výzbroj ke zničení.

Existuje přitom podezření, že funkční zbraně z Česka ve skutečnosti přešly do rukou pašeráků.

Ekologicky zlikvidovanou munici měla podle dokumentace převzít bulharská firma, nejnovější informace ale podle zjištění Aktuálně.cz ukazují, že miny ve skutečnosti zničeny nebyly, v Bulharsku byly jen přeloženy a putovaly dál na Východ.

"Prověřujeme signály, že tento materiál byl reexportován do dalších zemí. Vyšetřování je ale na samém počátku, nelze uvést jakékoli další detaily," uvedl státní úředník obeznámený s vyšetřováním.

Úřady žádají Bulharsko o pomoc

Toto podezření přitom úřady už jednou prověřovaly - a to před dvěma lety, kdy vyšlo najevo, že si stát nedokázal udržet kontrolu nad třímiliardovou zakázkou na likvidaci nepotřebné munice, jejíž součástí byly právě i protitankové miny. Po měsících vyšetřování ale vojenská zpravodajská služba konstatovala, že se podezření z dalšího vývozu min z Bulharska nepotvrdilo.

Následně se ale do případu vložily další tajné služby a policie, která začala vyšetřovat podezření, že celá obří zakázka na ekologickou likvidaci munice byla pro stát nevýhodná. Firmy na zničení čtyřiceti třisíců tun protitankových min, nábojů do tanků nebo protiletadlových dvojkanónů a další munice totiž armáda vybrala bez výběrového řízení, s jejími představiteli úředníky ministerstva pojily osobní vazby a některé pasáže uzavřené smlouvy jsou pro stát krajně nevýhodné.

Po roce vyšetřování nyní podle zjištění Aktuálně.cz do Bulharska zamířila oficiální žádost o právní pomoc, která se týká právě protitankových min.

"Žádost o právní pomoc do Bulharska odešla," potvrdil státní zástupce Martin Brzobohatý, který dohlíží na policejní vyšetřování.

Miny místo bakelitového obalu

Za "bulharský" problém přitom může armáda. Smlouvy, které ministerstvo s firmami na likvidaci munice podepsalo, totiž výslovně neříkaly, jak má být nepotřebná výzbroj zničena. Naopak umožňovaly firmám, aby vyřazenou výzbroj armády jen upravily, dál s ní obchodovaly a vydělávaly tak na zakázce dvakrát.

Teprve po varování vojenských zpravodajců armáda smlouvy částečně upravila. Zarazit vývoz dvou set tisíců protitankových min už se ale nepodařilo.

Do Bulharska měl podle deklarací putovat už zničená výzbroj: "neškodný" bakelitový obal s průmyslovou trhavinou. Ministerstvo vnitra ale zjistilo, že ve skutečnosti to byly funkční miny.

Ministerstvo obrany za zakázkou, o níž rozhodl před lety Špidlův kabinet a fakticky na její průběh měli největší vliv lidovci, dodnes stojí. "Na našem názoru se nic nezměnilo, žádné pochybení nebylo odhaleno," uvedl mluvčí obrany Andrej Čírtek.

Jestli bude za nevýhodnou smlouvu o likvidaci munice vůbec někdo potrestán, přitom není ani po roce vyšetřování jasné. Policie přitom jasně konstatovala, že smlouva je nevýhodná. Podle žalobce to ale automaticky nemusí znamenat, že je i trestná.

"Je potřeba přihlížet i k dalším hlediskům. Jako třeba bezpečnostní, časová a politická. Například zrušení branné povinnosti přineslo armádě výrazné zvýšení nákladů na střežení skladů vyřazené munice. Každopádně čekáme na výsledky právní pomoci, pak proběhnou ještě další úkoly a počítám, že za šest sedm týdnů by mohlo být jasněji, zda bude někdo obviněn či bude případ odložen," dodal žalobce Brzobohatý.

Firma měla vazby na lidovce

Zakázka a zejména její průběh jde přitom na vrub zejména zástupcům koaliční lidové strany. Na ministerstvu obrany ji má na starost úsek pod lidoveckým náměstkem Jaroslavem Kopřivou. A největší část zakázky - za víc než 2 miliardy - získaly bez veřejné soutěže Poličské strojírny ovládané Omnipolem podnikatele Richarda Hávy.

Ten je řadu let přítelem lidoveckého ministra Miroslava Kalouska. Mimochodem: zbrojař Háva původně platil půdní apartmán na pražském Veleslavíně, kde žije Kalouskova rodina.

V příběhu lze najít i další personální propojení. Šéf Poličských strojíren Jaroslav Trávníček roky pracoval na ministerstvu obrany v sekci vyzbrojování, pod niž zakázka spadá. Ve stejné sekci působil Jan Mrázek, který před tím roky působil v Hávově Onipolu.

Všichni aktéři příběhu tvrdí, že osobní vazby nehrály žádnou roli. " O této zakázce nevím vůbec nic," řekl před časem Miroslav Kalousek.

Policie nicméně i tyto souvislosti zkoumá.