Praha - Proč přišla ministryně Džamila Stehlíková s návrhem postavit postavit fyzické trestání dětí mimo zákon?
Hlavní impuls vzešel z evropských institucí. Výbor pro práva dítěte OSN už dvakrát upozorňoval, že Česku chybí ukotvení zákazu trestů v zákoně.
"Vždy, když jsem byla v Radě Evropy, jsem měla nepříjemné pocity. Pokaždé se mě ptali, co v této oblasti děláme," říká ministryně Džamila Stehlíková. "Je to náš rest a škraloup."
Pro změnu přístupu k dětem svědčí podle Stehlíkové i poznatky odborníků a příklad z Německa.
Právo na nenásilí
Podle návrhu vládního Výboru pro práva dítěte by změna nastat v zákoně o rodině. Do něj by měly být vloženy dvě klíčové věty.
"Ve smyslu, že dítě má právo na výchovu bez použití síly," říká Stehlíková. "Inspirovala jsem se pro toto v Německu."
Stejně jako v ostatních 10 zemích platí zákaz nejen fyzického, ale i psychického trestání dětí v Německu už několik let.
V občanském zákoníku je od roku 2000 stanoveno, že dítě má právo na výchovu bez použití síly. Fyzické tresty a psychické týrání jsou zakázány.
Za porušení zákazu není stanovena žádná sankce. Němečtí zákonodárci však uložili v zákoně o péči o dítě povinnost samosprávám, aby zajistily rodinám poradenství a informace, jak děti vychovávat bez násilí.
Zatímco před účinností zákona používalo v Německu tělesné tresty 90 % rodin, průzkum z roku 2003 ukázal, že počet trestajících rodičů klesl na 40-50 %.
To je podle Stehlíkové dobrý důvod, proč podobné nařízení aplikovat i u nás.
Místo trestu pomoc
Zákonná úprava však nebude hotova dříve než za dva roky. Návrh musí schválit Rada vlády pro lidská práva, posléze musí projít připomínkovým řízením, teprve poté bude návrh zákona připraven k předložení vládě.
Ještě předtím, než o něm začne v květnu Rada jednat, chce Stehlíková zorganizovat veřejnou diskusi pro občany a zahájit informační kampaň.
Zároveň se pokusí prosadit změnu i do zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
"V rámci jeho novelizace bych tam chtěla dostat povinnost sociálních pracovníků, aby pomáhali rodinám, které fyzické tresty používají," říká Stehlíková. "Místo trestu by docházeli do rodin a učili je, jak děti vychovávat bez použití síly."
Ministryně ale připouští, že není moc reálné, aby se toto podařilo prosadit. Sociální pracovníci jsou už nyní přetíženi.
Osmdesát procent bije
V Česku byl v roce 2003 proveden poslední průzkum na toto téma. Ukázalo se, že zastoupení lidí trestajících své děti je velmi podobný jako v Německu.
Rány dětem schvalovalo 80 procent respondentů.
K tomu, že k výchově používají převážně fyzické tresty, se tehdy přiznalo 5,8 procenta oslovených Čechů, 37,8 procenta používalo napůl formu trestů a odměn. Přes 56,4 procenta uvedlo, že své děti motivuje převážně pochvalou.
Vařečka a vodítko
Nejčastějším druhem trestu byl podle průzkumu výprask. Nejfrekventovanější pomůckou pak vařečka a vodítko na psa či ramínko.
Nikdy nebylo svými rodiči potrestáno pouze 13,6 % dotázaných dětí. Častěji trestají své ratolesti obyvatelé malých měst a vesnic.
"Zákon by mohl změnit myšlení společnosti," doufá Stehlíková. "Věřím, že to vyeliminuje těžké fyzické tresty."
