Stát přísněji ohlídá, co se děje s autovraky a elektrošrotem

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 12. 2014 16:19
Nový zákon by měl sledovat celý životní cyklus výrobku - od jeho uvedení na trh až po jeho likvidaci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Rema Systém

Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce lépe dohlédnout na sběr elektrošrotu, vysloužilá svítidla a solární panely, autovraky, baterie a nově také na staré pneumatiky. Úředníci proto hodlají prosadit zákon s vylepšenou kontrolou. Výrobci by podle nové normy měli nést za výrobky s ukončenou životností větší zodpovědnost.

V současnosti podle úřadu chybí řádný dohled státu nad nakládáním a financováním sběru i zpracováním této odpadní komodity. Nyní je součástí zákona o odpadech.

Nový zákon by měl řešit i dlouhodobě kritizované působení kolektivních systémů, které zajišťují ekologickou likvidaci výrobků a vybírají recyklační poplatky.

Norma je jedna ze součástí rozsáhlé novely zákona o odpadech. Původně ji ministerstvo slíbilo předložit vládě do konce roku. Podle dostupných informací se ale termín protáhne do ledna, protože MŽP stále vypořádává připomínky kvůli několika zásadním rozporům.

Nové zákony tak budou dva, klasický o odpadech včetně nebezpečných a komunálních a druhý o výrobcích s ukončenou životností. Platit mají od ledna 2016.

Zákon sleduje celý životní cyklus výrobku

"Dnes jsme zvyklí vracet zářivky, baterie a drobné elektro do kontejnerů nebo různých supermarketů do krabice. Takový systém bude probíhat i nadále a občan změnu zákona v tomto smyslu nijak nepocítí. Nicméně pro efektivnější kontrolu pohybu těchto často nebezpečných odpadů bude nutné zavést do budoucna systém evidence pro firmy, které tyto odpady zpracovávají," řekl ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart. V České republice je nyní zhruba 17 tisíc takových sběrných míst.

Norma sleduje celý "životní cyklus" výrobku, od jeho uvedení na trh až na konec, co se stane s odpadem. Zákon se nebude týkat minerálních odpadních olejů, které se už nebudou zpětně odebírat. Bude ale upravovat obsah nebezpečných látek v některých vybraných výrobcích a prevenci vzniku odpadů a má regulovat i zpětný odběr a sběr výrobků, aby se nejvíce opětovně využily a odstranily.

Výrobci si budou moct zvolit buď individuální plnění povinností, nebo prostřednictvím kolektivních systémů. Doposud je mohli plnit také společně takzvaným solidárním systémem.

"Zásadní změny dozná také úprava kolektivních systémů, a to s cílem zajištění jejich transparentního fungování," uvedl Manhart. Tvrdí, že tak bude nad vysloužilými výrobky jasnější kontrola a systémy budou povinně podléhat nezávislému auditu.

Slibuje i větší transparentnost s recyklačními poplatky, které platí spotřebitel v ceně spotřební a domácí elektroniky a s nimiž kolektivní systémy hospodaří. To před časem kritizoval i antimonopolní úřad, který navrhoval, aby se peníze z poplatků převedly do státního rozpočtu. Tomu se systémy bránily.

Jednatel kolektivního systému Ekolamp Alexandr Hanousek se obává, co ze zákona nakonec vznikne. Hodně připomínek jde prý proti sobě. Nastavení transparentního prostředí ale vítá.

"Jde spíš o tu cestu, jestli se neotvírá pro nějaké zájmové skupiny, které chtějí z oboru dělat jen byznys a vytrácí se z toho ekologická myšlenka," reagoval.

Upozornil také, že se oklešťují práva výrobců na to, aby si sami mohli organizovat zpětný odběr a recyklaci výrobků, za které zodpovídají. Připadá mu prý, jako by šlo o politickou objednávku přitlačit kolektivní systémy a uvolnit ruce výkupnám a kovošrotům.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy