Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce lépe dohlédnout na sběr elektrošrotu, vysloužilá svítidla a solární panely, autovraky, baterie a nově také na staré pneumatiky. Úředníci proto hodlají prosadit zákon s vylepšenou kontrolou. Výrobci by podle nové normy měli nést za výrobky s ukončenou životností větší zodpovědnost.
V současnosti podle úřadu chybí řádný dohled státu nad nakládáním a financováním sběru i zpracováním této odpadní komodity. Nyní je součástí zákona o odpadech.
Nový zákon by měl řešit i dlouhodobě kritizované působení kolektivních systémů, které zajišťují ekologickou likvidaci výrobků a vybírají recyklační poplatky.
Norma je jedna ze součástí rozsáhlé novely zákona o odpadech. Původně ji ministerstvo slíbilo předložit vládě do konce roku. Podle dostupných informací se ale termín protáhne do ledna, protože MŽP stále vypořádává připomínky kvůli několika zásadním rozporům.
Nové zákony tak budou dva, klasický o odpadech včetně nebezpečných a komunálních a druhý o výrobcích s ukončenou životností. Platit mají od ledna 2016.
Zákon sleduje celý životní cyklus výrobku
"Dnes jsme zvyklí vracet zářivky, baterie a drobné elektro do kontejnerů nebo různých supermarketů do krabice. Takový systém bude probíhat i nadále a občan změnu zákona v tomto smyslu nijak nepocítí. Nicméně pro efektivnější kontrolu pohybu těchto často nebezpečných odpadů bude nutné zavést do budoucna systém evidence pro firmy, které tyto odpady zpracovávají," řekl ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart. V České republice je nyní zhruba 17 tisíc takových sběrných míst.
Norma sleduje celý "životní cyklus" výrobku, od jeho uvedení na trh až na konec, co se stane s odpadem. Zákon se nebude týkat minerálních odpadních olejů, které se už nebudou zpětně odebírat. Bude ale upravovat obsah nebezpečných látek v některých vybraných výrobcích a prevenci vzniku odpadů a má regulovat i zpětný odběr a sběr výrobků, aby se nejvíce opětovně využily a odstranily.
Výrobci si budou moct zvolit buď individuální plnění povinností, nebo prostřednictvím kolektivních systémů. Doposud je mohli plnit také společně takzvaným solidárním systémem.
"Zásadní změny dozná také úprava kolektivních systémů, a to s cílem zajištění jejich transparentního fungování," uvedl Manhart. Tvrdí, že tak bude nad vysloužilými výrobky jasnější kontrola a systémy budou povinně podléhat nezávislému auditu.
Slibuje i větší transparentnost s recyklačními poplatky, které platí spotřebitel v ceně spotřební a domácí elektroniky a s nimiž kolektivní systémy hospodaří. To před časem kritizoval i antimonopolní úřad, který navrhoval, aby se peníze z poplatků převedly do státního rozpočtu. Tomu se systémy bránily.
Jednatel kolektivního systému Ekolamp Alexandr Hanousek se obává, co ze zákona nakonec vznikne. Hodně připomínek jde prý proti sobě. Nastavení transparentního prostředí ale vítá.
"Jde spíš o tu cestu, jestli se neotvírá pro nějaké zájmové skupiny, které chtějí z oboru dělat jen byznys a vytrácí se z toho ekologická myšlenka," reagoval.
Upozornil také, že se oklešťují práva výrobců na to, aby si sami mohli organizovat zpětný odběr a recyklaci výrobků, za které zodpovídají. Připadá mu prý, jako by šlo o politickou objednávku přitlačit kolektivní systémy a uvolnit ruce výkupnám a kovošrotům.
