Praha - Premiér chystá největší převrat ve financování vědy od listopadu '89. Definitivní verzi reformy připraví v pondělí vládní rada pro vědu a výzkum.
Navrhuje sjednotit všechny finance určené pro výzkum a rozdělovat je podle jednotných pravidel. Méně půjde na základní výzkum a víc do aplikací vědeckých objevů v ekonomické praxi. Vláda navíc bude důsledně hlídat, jestli podniky skutečně vynálezy využívají.
Tím se změní dosavadní systém, podle kterého finance na výzkum rozdělovalo celkem 22 rozpočtových kapitol. I když šlo na inovace a aplikace objevů 40 procent vládních výdajů, zpravidla se stejně využily jen na provoz úřadů a psaní vědeckých článků.
"Z devíti miliard, kterými stát loni dotoval aplikace, přinesly nějaký užitek jen dvě miliardy," zdůraznil potíže Marek Blaška, ředitel vládní rady pro výzkum. Připomíná, že většina vyspělých zemí přiděluje na podporu aplikací dokonce přes polovinu svých výzkumných dotací.
Hodně článků, málo patentů
O tom, že současná situace je neudržitelná, svědčí nová publikace, která shrnuje výsledky českého výzkumu v minulých letech.
Ukazuje se, že čeští vědci zlepšují svou pozici v mezinárodní konkurenci. Ještě před deseti lety připadala na vědecký text z českých zdrojů jen polovina citací, než měl průměrný vědecký článek ve světovém měřítku. V roce 2004 to už byly tři čtvrtiny citací a před loni už byli Češi na dosah světového průměru.
I když jsou tedy české objevy zajímavější, než dříve, ekonomicky se využívají méně než dříve.
České společnosti předloni prosadily 20 patentů v Evropě a 30 v Americe. To je ovšem řádově méně, než dokážou vyspělé státy Západu a odpovídá to výkonům dvacáté nejlepší americké univerzity v Severní Karolíně.
Důsledkem je fakt, že na prodeji patentovaných vynálezů Češi předloni vydělali pouze tři čtvrtě miliardy, cizím společnostem za patenty však zaplatili pět miliard.
Rozvoj nových firem, které se snaží využívat moderní technologie, nejlépe mapují investice rizikového kapitálo do zakládání a rozvoje firem. V Česku tyto investice poklesly prakticky na nulu, což se nestalo ani v žádné ze zemí Visegrádu.
Granty jen přes dvě agentury
Topolánkova reforma má změnit trend. Premiér ji chce uskutečnit pod heslem: "Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze." První část věty dnes do značné míry platí, druhou je třeba uskutečnit.
Reforma především nově rozdělí víc než dvacetimiliardovou částku, kterou stát ročně vědcům přidělí. Podle stejných pravidel se budou rozdělovat také skoro stejně velké evropské dotace.
Výzkumné finance se zpravidla rozdělují dvěma kanály. Účelové peníze se přidělují na projekty, vedle toho se používají institucionální dotace, které hradí provoz výzkumných ústavů.
Dnes projekty financuje Grantová agentura, která reformu přežije, soustředí se však výhradně na základní výzkum. Vedle ní vznikne Technologická agentura, přes níž půjdou peníze na podporu inovací. S projektem u ní může uspět jen takový ústav, který získá další peníze od soukromé firmy.
Agentury shromáždí mimo jiné všechny dotace, které dosud přidělovaly grantové agentury jednotlivých ministerských úřadů.
Sto vědeckých ústavů
Reforma počítá s tím, že i nadále budou existovat státní vědecké ústavy. Jejich provoz však bude dotovat jen šest úřadů. Nejvíc, celkem 53 jich bude mít na starost Akademie věd.
Víc peněz však bude rozdělovat ministerstvo školství. V kapitole ministra Ondřeje Lišky přitom bude nejen věda na osmnácti univerzitách, ale také na patnácti ústavech, které byly pod jinými ministerstvy a jejichž výkony jsou podle vládního materiálu málo uspokojivé. Do této kategorie patří deset ústavů ministerstva zdravotnictví, tři z ministerstva životního prostředí a jeden pod katastrálním úřadem.
Ministerstvo zemědělství udrží devět ústavů, tři budou společně řídit ministerstvo obrany a vnitra. Ministerstvo kultury se bude ve svých deseti ústavech nadále věnovat výzkumu "identity národa", přitom převezme dva ústavy od ministerstva práce a jeden od ministerstva zahraničí.
Na provozní dotaci ovšem budou mít v delší perspektivě nárok jen ta pracoviště, která splní přesně stanovené nároky.
Pouze ústavy, které prokáží nadprůměrný výkon, mohou požádat o větší dotace do nových budov či drahých přístrojů. Tak by měla vzniknout dlouho slibovaná centra excelence.
Záležitost premiéra
S Topolánkovým plánem souhlasí ministr školství Liška. "Ministerstvo bude mít víc peněz, na druhé straně přijde o část kompetencí. Navržený systém ale může dobře fungovat," míní ministr.
Experti úřadu vlády předpokládají, že reforma může projít, i když se dají čekat námitky z jiných resortů, které přijdou o všechny peníze na výzkum.
Protestovat by mohli i zástupci mimopražských ústavů a univerzit. Reformní materiál totiž předpokládá, že státní výzkumné dotace mají zamířit přednostně do hlavního města. Praha by tak dostala náhradu za to, že jako příliš bohatý region nemá nárok na vědecké dotace z Bruselu.
Topolánek však prohlásil reformu za premiérskou záležitost a případné protesty ministrů může uklidnit. Pokud bude dost rozhodným, může změny stihnout už v příštím roce.
